Superman: Soudný den

Superman mi přijde jako nejprovařenější superhrdina, ale zároveň musim uznat, že je na něm něco zvláštního (nejen to jeho mládí, kdy běhal v polích vedle vlaku). Líbil se mi o něm ten monolog v Kill Bill - o tom, že všichni ostatní superhrdinové se jimi stali a je to jejich převlek, kdežto Superman je jediný, který se tak narodil a jeho převlek je obyčejný smrtelník (cca). Tim se dostávám k první věci, která mi na Supermanovi vadí a která se ani v tomto filmu nezměnila – forma jeho převleku. Hora svalů, co si místo kostýmu vezme sako a brejličky a nikdo ho nepozná, součást „mytologie“? něco jako paní Columbová?...neberu. Líbilo by se mi, kdyby třeba prošel kolem zrcadla a bylo by podle odrazu v něm vidět, že vlastně všichni vidí nějakýho trapnýho sušinku, co není moc Supermanovi podobnej. Druhá věc, co mi vadí alespoň v poslední době je neustálá přítomnost Lexe Luthora jako hlavního záporáka, co dělá problémy – jako nemoc, jejíž příznaky se stále vrací, protože jí nikdo nevyléčil. Tím se dostávám k věci, která mě na tomto filmu zaujala nejvíc – temný superman. Když si s nim poprvé Lex Luthor začal, měl akorát neuvěřitelné štěstí, že to přežil. Další recidivista, který po únosu autobusu zabil malé dítě už to štěstí něměl („exemplární trest musí být vykonán“) a krev v americkém, „dětsky“ (opravdu ne moc á-čkově) animovaném filmu byla překvapivá. Přesto, že „soudce lynč“ není úplně ono, přišel mi temný superman jako zhmotnění protiváhy k současné, všudypřítomné, otravné a možná né vždy bezpečné korektnosti. Dobře je to vidět ve scéně setkání Supermana „hodného“ a temného (ne zlého, protože měl také za cíl ochranu lidí) kdy ten hodný zcela v duchu korektního přístupu říká něco jako „nejsem si jistý, jestli mohu schválit Tvé metody“ a temný superman odpovídá „o žádné schválení nežádám“. Nebo ve scéně, kdy staré pání říká, že každá nepozorností uteklá kočka, kterou musí sundat ze stromu ho zdržuje od záchrany něčího života – a celé to vyznívá jako totálně zlé (on snad tu nebohou stařenku ubezduší!), přitom ta výtka racionálně a „nekorektně“ naprosto dává smysl. Celá korektní společnost se najednou semkne proti Supermanovi, protože zabil vraha, nedodržel tak zákon a odepřel mu právo na spravedlivý proces - stává se tak nebezpečným psancem, který musí být spoután, protože dnes zabil vraha a co když zítra zabije zloděje a pozítří snad samotného ctihodného starostu?!. Je to tak v pořádku? Zákony platí pro každého, i pro toho, pro kterého neplatí ty fyzikální...tak asi ano, ale myslim, že absurdita „korektnosti“, která je často maskována za dobro, kterým ovšem vždy být nemusí je tam vidět. Co je nakonec lepší? - dát Lexi Luthorovi pouze korektní pohlavek, aby mohl dál osnovat své zločinecké plány, při kterých budou umírat další lidé, nebo ho jednou pro vždy naprosto nekorektně rozmáznout o zem? Jak daleko je to potom od nepříjemného monologu z filmu Hvězdná pěchota „...Je historicky dokázáno, že násilí vyřešilo nejvíc konfliktů..“ (cca), nekorektní, ale pravdivé?...možná, možná častá kombinace. Kreslený film jen pro děti? ani náhodou. Možná je cesta temného Supermana slepá ulička a musí existovat jen ten „hodný“, ale myslim, že to byl jediný „záporný“ hrdina, kterému jsem kdy fandil a jeho krátká existence byla velmi osvěžující. Jinak mi přišel divný například boj s Doomsday příšerou v centru města s devastujícími účinky, které by měly za následek X mrtvých civilistů. Autoři měli ale naštěstí tolik taktu a korektnosti, že nám žádné mrtvé civilisty neukazovali a zbyl tak z těchto scén jen ten „cool“ destrukční zážitek. (06.03.2010) (méně) (více)