Muži, kteří nenávidí ženy

Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. (12.01.2012)

De facto celou dobu ten film balancoval na hranici mezi čtyřkou a pětkou, ale ten závěr mi jinak dost dobrý dojem malinko pokazil, proto "jen" za 4*. Jinak musím říct, že mi to ani nepřipadlo tak dlouhé, mělo to místy krutě mrazivou mysteriózní atmosféru a hlavně to mr. Oplev precizně zrežíroval. Duo Nyqvist - Rapace se na place (hele, rým) pěkně doplňovalo. Jsem zvědav na další dva díly. (03.12.2013)

Nejak jsem nezjistoval, o co tu jde, proste jsem mel chut na kvalitni kriminalku a tu jsem taky dostal. Uvod je sice lehce rozvleklej, ale kdyz clovek precka nakejch 15 minut, tak se to rozjede. Tohle se da oznacit za temnou detektivku, protoze hlavni hrdinove postupne zjistujou dalsi a dalsi stopy a dostavaj se k zaverecnymu odhaleni. A je fajn, ze film neni moc predvidatelnej a dalsi stopa vam dojde zhruba v momente, kdy dojde hrdinum. Krome kvalitniho a dobre napsanyho pribehu tu je taky skvela syrova kamera, takze to je ve vysledku skvele atmosfericka zalezitost, napinava az do konce. Co se tyce hercu, ty hrajou perfektne, jen ta Rapace je fakt dost hnusna. Ani mi neprislo, ze ma film pres dve hodiny a klidne bych si jeste chvily dal. Jasnejch 5*. (20.06.2011)

Románovou ságu jsem nečetl a zbývající dva díly filmové trilogie jsem zatím neviděl, takže netuším, zdali některé zdánlivě zbytečné věci z tohoto filmu budou mít do budoucna nějaký význam, ale faktem je, že v rámci jedné celovečerní kriminálky působí opravdu silně nadbytečně. Nicméně já jsem zastáncem principu, který jsem pojmenoval "Zbytečné věci se dějí" (ne všechny události, které se souběžně stávají v reálném životě, mají význam pro hlavní právě probíhající děj, takže by tento typ událostí měl zahrnovat i filmový scénář - tzn. neměl by být přímo kauzální), takže mě celá ta relativně přebytečná aféra s Lisbethiným opatrovníkem nevadila ani trochu. Kdyby film skončil půlhodiny před skutečným koncem, dal bych asi pět hvězd, ten zbytečně doslovný závěr mé hodnocení o stupeň srazil. (23.08.2010)

„Podľa teba vraždy odpisoval z daní?“ – „Poznám podnikateľov. Odpíšu všetko.“ Skeptický. To je asi najvýstižnejšie slovo, ktoré pred pozretím vystihovalo moje pocity z tohto filmu. Faktom je, že mal niekoľko mínusov. Hackerka vie ukradnúť milióny z cudzieho konta, ale zo svojho zopár tisícok nie. Niektoré pre dej zdanlivo dôležité postavy sa z neho čudne vytratia preč. Zamestnankyňa detektívnej agentúry má problém požiadať zopár ostrých kolegov o 2-minútovú službičku (vybúchať psychopata, ktorý ju sexuálne zneužíva). Napadnutie v lese som doslova čakal, klišé. Veľká minutáž ma tiež nenadchla. Napriek tomu je to atmosférická detektívka, ktorá miestami pripomína MLČANIE JAHNIAT, 8 MM či PURPUROVÉ RIEKY. Kým „dovtedy“ je to „iba“ za lepších 60%, o ďalších 20% to vytiahne Lisbeth Salander zvláštnej Noomi Rapace. Jej „Osa“ je silná postava, ťažko k tomu niečo písať, psychiatri by sa vyjadrili lepšie. Takých „ôs“ sú plné ulice. Je natoľko dobrá a jej vzťah s novinárom je pútavý do takej miery, že som si prial viac ich spoločných scén. Samotné vyšetrovanie ma paradoxne troška nudilo. Každopádne rozuzlenie bolo dosť šialené (v dobrom) a ukázalo, v akom zvláštnom svete žijeme. Viac o celej trilógii v mojom článku na Recenzie.org: http://recenzie.org/triler/488-potetovane-dievca-ktore-sa-hralo-s-ohnom-a-kopalo-do-osieho-hniezda (31.01.2011)