Nickyho rodina

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)

Film zbytecne tlačí v některých momentech na pilu, ačkoli to není třeba, toto téma je silné samo o sobě, stačí sledovat Wintonovy děti a psolouchat jejich vyprávění. Hrané pasáže pak působí jako pěst na oko a opět jako ždímačka slz. Poslední zbytečná ždímačka přijde úplně na konci, proto nemůžu dát plné hodnocení. (03.07.2011)

Možná už by to chtělo změnit téma, pane režisér... :-/ Síla lidskosti byla skvělá, ale tady se nic nového nedozvíme - mluví tu stejní lidé, nechybí scéna s Wintonem a jeho dětmi - důchodci... Snad jediný rozdíl oproti dřívějšímu filmu je obsazení Kláry Issové - a ani ta se na plátně moc neohřeje. Palec dolů... Navíc nemyslím, že je to nejvhodnější závěrečný film festivalu - do letního kina by se hodilo něco trochu rozvernějšího :-( (12.07.2011)

Na tenhle dokument jsem se hodně měsíců těšit, protože jen málo lidí na světě obdivuju tak, jako sira Nicholase. Ve filmu je nejdřív, ať už dokumentárně nebo i hraně, představen Wintonův počin téměř do detailů. Po té se dokument více věnuje osudům zachráněných židovských dětí po desítkách let od zachránění. O tom, jak je příběh Wintona inspiroval především k pomáháním druhým nebo i jiné bohulibé činnosti. Film obsahuje i komentář zachráněných dětí a jejich paměti z oněch osudných dob, stejně tak se i dozvíme, jak se daří skomnému hrdinovi Wintonovi dnes. Líbilo se mi to moc. (11.06.2011)

Mináč zkouší prodat skoro stejný příběh už nejméně potřetí a tentokrát ne tak dobře. Záběry, které použil i v lepší Síle lidskosti, mají pořád stejnou sílu, ke konci se ale film protahuje a snaží se až moc dojmout. Hrané pasáže (dohromady mají tak 10 minut) jsou pak naprosto zbytečné, a podezírám Mináče, že je tam dal jen, aby mohla být na plakátu Issová. (25.07.2011)