Walking Too Fast
Režie:
Radim ŠpačekScénář:
Ondřej ŠtindlKamera:
Jaromír KačerHudba:
Tomáš VtípilHrají:
Ondřej Malý, Kristína Tormová, Martin Finger, Luboš Veselý, Lukáš Latinák, Barbora Milotová, Oldřich Kaiser, Ivana Uhlířová, Iva Pazderková, Jana Janěková (více)Obsahy(1)
Československo, rok 1982. Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází žádný praktický význam, nevidí možnost „vítězství“ a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou. Antonín, příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvářejí soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. (Česká televize)
(více)Recenze (687)
Dalši propangadicka pičovina naši Milované draaaahe česke televize a EVROPSKÉ UNIE.Za komunistu trpěli akorat disidenti=alkoholici,feťaci a puberťaci bo nesehnali džiny=tragedie:-D,ja už je nenosim několik let a ani nechcu bo mě tlači na kulach:-) ()
Ok, ukázali nám, že ta doba byla blbá a StB byli sviňáci, ale já hodnotím FILM, a ne toto sdělení! FILM je nudný, a ačkoliv jsou v něm silnější záchvěvy (dobrá role Kaisera) a myšlenka se tomu upřít nedá, žádný divácký zážitek se nekoná. Deprese až na půdu, a kvůli čemu vlastně? ()
Mylně jsem se domníval, že z doby Komunismu nebo resp.Reálného Socialismu jsem viděl téměř vše, co se vidět dá. Občanský průkaz, Pelíšky, Pupendo, Báječná léta pod psa a mohl bych jmenovat dál. V té době jsem nežil, ale tak realistický až syrový pohled na to, jak se žilo lidem před cca. čtyřiceti lety je zdrcující. Některé scény mi byly vyloženě nepříjemné na sledování. Výkon Ondřeje Malého bych charakterizoval jako 'z jiné planety', ale zdatně mu sekundují další. Kolega, Major, Klára, Chartista. A především režisér. Výtečný film. ()
Tahle "cesta do hlubin estébákovy duše" je strašlivá především tím, jak brzo se při ní narazí na hlušinu. Trochu jsem si vzpomněl na debaty kolem filmu "Pád třetí říše" na téma, jestli je správné zobrazovat Adolfa Hitlera jako člověka. Správné to bylo právě proto, že se Bruno Ganzovi povedlo v Hitlerovi vykreslit člověka tak odporného, že tím rozhodně žádné sympatie k fašismu vyvolat nemohl a totéž, řekl bych, platí i o tomto filmu. Zajisté, Malého Antonín není přímo Hitler, ale je přesným typem těch, na kterých všichni Hitlerové (ale i Stalinové a Leninové) stojí a kterým vděčí vlastně za všechno. Dokonalá analýza člověka, který je už duševně natolik černý, že už ani není schopen rozeznat míru toho, nakolik je černý. Velmi znepokojivé je to, že tito jedinci s pádem komunismu bohužel nevymizeli. ()
Atmosférická exkurze do života lidí, na které dopadla špína 80. let v komunistickém Československu - jednak těch, kteří zažívali každodenní šikanu, ponižování, špehování, strach a nejistotu, a taky těch, kteří byli strůjci a vykonavateli těchto ohavností. Perfektní psychologický rozbor lidských charakterů, jejich prvotřídní herecké ztvárnění a ponurá atmosféra strachu, bezvýchodnosti a bezmoci - to jsou zásadní atributy, na nichž režisér Radim Špaček staví. Výborný scénář dokázal zužitkovat na jedničku. Herecky dominuje Ondřej Malý, který bezchybně využil potenciál svůj vlastní a ten, který nabízí skvěle scénáristicky propracovaná postava psychopatického, zamindrákovaného estébáka a zaslouženě získal za svou práci ocenění. Velice dobře mu ale sekundovali i další herci ( Farkašová, Latinák, Veselý, Milotová, Kaiser). Výborný počin, kterému se dá vytknout snad jen počáteční zbytečně natažená a trochu nudná pasáž. 80%. ()
Film, který se s vámi nemazlí. Přiznám se, že po řemeslné stránce mi nepřišel nijak extra význačný. Šeptající dialogy (kterým mnohdy vůbec není rozumět) dotvářející vážnost doby, chladná kamera, občasné undergroundové písně v soundtracku nejsou ničím, co bychom z filmů/seriálů o totáči již neznali (i když možná právě Pouta všechny budoucí ovlivnila, co já vím...). Nicméně tísnivá atmosféra velice dobře koresponduje s duševním stavem postav, ačkoliv mi to občas přišlo až moc úmorné a zbytečně dlouhé. Čím mě vlastně Pouta nakonec zaujala byl asi scénář. Je mnohovrstevnatý a má daleko od naivity tolik typické pro zpracování tématu minulého režimu (třeba Osmy, Ve stínu...). Za to dávám hvězdu navíc. Z vedlejších herců vyzdvihnu Martina Fingera a jeho ''neherectví'' nebo Lukáše Latináka a jeho uvěřitelné buranství. I slizoun Veselý stál za to, což se o hlavní ženské roli říct nedá. Právě ta, jež má mít největší charisma, je lehce zapomenutelná. ()
Výborná psychologická dráma agenta ŠTB Antonína a jeho pádu. Je príbeh nešťastného človeka lačniaceho po cite, ktorý nedokáže nájsť východisko zo začarovaného kruhu moci. Produkcia je výborná a okrem hudby pomáha atmosfére scenár prešpikovaný metaforickými citátmi približujúcimi pocity postáv. Herecké výkony sú veľmi dobré. Najmä Ondrej Malý v úlohe Antonína je rodený eštébák, sekunduje mu Kristína Farkasová v jednej zo svojich prvých rolí a za zmienku stojí ešte Oldrich Kaiser a Lukáš Latinák. Disidenti tentokrát ťahajú za kratší koniec. 75% ()
Film jsem nepochopil. Asi jsem tenkrát žil v jiným státě a asi i v jinou dobu. Takhle se lidi tenkrát přeci vůbec nechovali. Obdivuji lidi co dali 5 hvězd ()
Nebyl to pěkný film, ale dobrý byl určitě. Všechny postavy byly krásně vyprofilovány, a výborně zahrány neokoukanými herci, kteří byli o to uvěřitelnější. Velkou chybu ale vidím v délce filmu, dvě a půl hodiny se dají odpustit jen opravdu strhujícím a dechberoucím filmům. ()
Skoro ve všech ohledech jiné než drtivá většina českých filmů. 90%. ()
Zdrsnělá Kawasakiho růže. Už bylo načase. Bez rukaviček, bez servítek, bez srandiček. Patlavá smradlavá šeď všude kolem a východisko žádné. ()
Temně mrazivý zážitek - film, který nepopisuje tu dobu laskavou optikou Pupenda, či jiných podobných "hořkých komedií" , ale praští tě palicí přímo mezi oči. Křížová výprava zoufalého člověka až k vlastnímu sebezničení. Podobně na tom byl i tehdejší systém...V kině se mnou bylo asi 14 lidí, což mi přišlo trochu líto, já se na něj rád podívám znovu na DVD. ()
To je ale zvláštní film. Přirovnat nejde k ničemu. A dokonce půjdu proti obvyklému názoru, že je to o době minulé: není. Prostě popis života jednoho všemocného psychopata, který žije se ženou, kterou nemiluje, nemá přátele a upne se k ženě-snu, kterou měl za úkol sledovat...komunismus zde hraje roli jakési šedé kaše, ve které se hlavní postavy plouží a nemohou se z ní vyprostit. Neuvidíte zde jedinou postavu, která by byla úplně šťastná nebo alespoň relativně správná (což je dost přesný odraz reality), zkrátka na vás padne depka, ani nevíte jak. Navíc je to dlouhé a je vlastně těžké si vzpomenout na nějakou scénu, která by byla nějak význačná. Možná právě proto není důvod si tento film pouštět znovu, což je v zásadě škoda... ()
Nejprve mnohokrát zmiňované (a oficialně oceňované ) klady filmu: anti-hořkákomediefilmposrsti scénář, neokoukaní herci, skvělá noár kamera a hudba. Teď zápory: jakkoli je Ondřej Štindl můj nejoblíbenější publicista, ty jeho dialogy nepříjemně často šustí papírem (nebo to ti neokoukaní herci neumí zahrát - nejspíš platí obojí, ale hlavně to první...) Kolem a kolem - velice odvážný (a v posledku zdařilý) počin. ()
Eštebáci sú nechutní, disidenti sú nechutní, Farkašová, Malý výborní, Latinák,Kaiser otrasní. Nik tú dobu netrafil ako Mungiu v 4M3W2D. Toto je len taký pokus. A keď pokus tak Životy tých druhých so svojím čarovným záverom... ()
Distanc od filmové průměrnosti. Zvláštní, zajímavý, ale táhlý film. Precizní vyjádření atmosféry doby, nejde o příběh, ale spíše o celkový feeling, řekl bych. Výborná hudba (a skvělý závěr s mými oblíbenci WWW). Pro mě však celkově až příliš suché. I když to tak (asi) bylo i ve skutečnosti. Ondřej Malý více než exceluje. ()
Řekni mi co vidíš. Řekni mi co vidíš teď. Podívej se na to těma svejma očima. Nevidíš nic. Bojíš se podívat. Nechceš to vidět. Já se dívám. Vidím všechno tak jasně. Tak jasně až to bolí. ()
Koukám že budu asi jeden z mála který dá jen dvě hvězdičky. Aby to bylo nějak oddůvodněné tak zde vysvětlení. Za prvé chápu že to má tolik nominací na Českého lva, ale to je jednak způsobené faktem že u nás tolik filmů nevzniká a tak se do té nominační pětky dostane kde co, ale hlavně toto je "rádoby umělecký film", který kolikrát akademici berou. Dokázal bych si i představit že by to vyhrálo nejlepší film, právě protože akademici kolikrát vyberou "rádoby umělecký film" - třeba jako Nuda v Brně - ale jinak přitom je samotný film docela "blbost". Netvrdím že Nuda v Brně ani Pouta jsou blbost, to zase ne, ale toto spadá do toho druhu filmu, který může vyhrát nějakou cenu, ale koukat se na to moc nedá. Když bych šel do detajlu toho filmu tak já se u toho docela nudil. Nečekal jsem akční film a mám rád staré české psychologické filmy, ale Pouta mezi ně rozhodně nepatří. Například ona Kawasakiho růže je podobný film, také se v něm "jen" mluví, ale to se mi líbilo víc, protože většina i těch jednotlivých scén je zajímavá. Tady pro mě bohužel. ()
na mě, jako generaci, co se narodilo až po pádu železný opony, to dýchlo hodně smutnou a tesknou atmosférou. Vytkla bych tomu délku, na začátku to bylo takový roztahaný, ale možná to bylo potřeba. Netradičně natočený film z totalitního režimu. Trochu jiný kafe, ale taky dobrý. ()
Mám ten film rád, protože je tak trochu o mne. ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)