Neopouštěj mě

Těžko se mi tento film hodnotí. Četla jsem knižní předlohu a proto asi nebudu moc objektivní. Kniha je geniální a ukrývá v sobě jisté poselství o tom, kam dost možná jako lidstvo směřujeme. Věřím, že u těch co nečetli knihu, musel film vyvolat spoustu otázek typu, jak to všechno vlastně funguje a hlavně, proč se postavy chovají tak, jak se chovají. Ve filmu není zkrátka čas nahlédnout do hloubky toho všeho, nebo vcítit se do hlavních postav. Geniálnost knihy byla hlavně ve schopnosti autora, vcítit čtenáře do každé z postav, vše vám přišlo naprosto přirozené, právě ta přirozenost a to, jak jsou postavy smířené se svým osudem, je na knize možná to nejemotivnější a zároveň nejděsivější. Čtenáři si můžou film vychutnat daleko více, protože se už nepotřebují ptát na otázky, které znají z knihy. Pak je jen na nich, zda se jim toto převedení z knihy na plátno líbí, nebo ne. Věřím, že většina nečtenářů knihy si po skončení řekne "to bylo trochu divné", nebo "nereálné", protože než to všechno vstřebají, celou tu šokující pravdu, tak děj skočí úplně jinam a je velice těžké postavy pochopit. Škoda. Uvažovala jsem, že dám 4*, ale to by bylo spíše jen z mé lásky ke knižní předloze, tak tedy hodnotím 3*, i za to, že mi vymazali pro mě jeden z nejsilnějších momentů knihy. Možná, že po druhé projekci, nebo v jiném rozpoložení tu * přidám, ale zatím určitě ne, bolí mě to o to více, že se jedná o jeden z mých nejočekávanějších filmů roku. (02.01.2011)

Never Let Me Go čerpá do značnej miery z príhodnosti svojho vstupu na scénu v dobe, keď už Bayov námetovo príbuzný The Island pomaly, ale isto bledol a vytrácal sa z pamäti divákov, čím vznikla na trhu diera a zvýšil sa dopyt po podobne orientovaných snímkach. Melancholická, jemne tónovaná sci-fi sa snaží ponúknuť trochu viac, než je bežné a výsledkom je malý film s veľkými menami, ktoré značia prísľub do budúcna. Tematicky nadštandardné dielko však mierne trpí nedokovanými ohnivkami reťaze sveta, jeho pravidiel a funkcie umelého jedinca v ňom - a to i v prípade, že naň nahliadam ako o príbeh o hľadaní a dokazovaní existencie duše; nazdávam sa, že by v prípade premyslenejšieho náhľadu do vnútorného mechanizmu systému mohol sa dostaviť zážitok o poznanie silnejší. Taktiež ona umelecká prázdnota, absencia etiky a morálky, laxný vzťah postáv k divákovi a možno až zbytočne dôsledné pokusy o reálne vystihnutie emociálnosti, ktorá sa zrodila na nesprávnom mieste, čím mi prišla prehnane umiernená a odcudzujúca sa sú faktory, ktoré v mojich očiach nenapĺňajú potenciál, aký zrejme predloha má. Interakcia postáv sa potom tiež odvíja podobným spôsobom. Chtiac-nechtiac, musím vysloviť mierne sklamanie, ktoré koliduje s mojou spokojnosťou z pridanej hodnoty a obsadenia. 70% (27.08.2014)

Never Let Me Go je dost zajímavý film. Kdyby se mě totiž někdo zeptal, o čem že ten film je, tak mu to řeknu, ale neřekl bych mu např. zde mnohokrát zmiňované věci typu "proč jsou smíření se svým osudem a proč nevzdorují". Za částečné vysvětlení zde děkuji kiddo. Proč částečné? SPOILERY! Vemte si scénu ve třídě. Učitelka říká studentům pravdu o tom, kdo jsou a "na co" vlastně jsou a děti jsou klidné. A to mi nikdo nenamluví, že už ve věku kolem deseti let je někdo takhle vyrovnaný a hlavně je schopný přijmout takhle fatální osud. A proto mi tenhle snímek v některých momentech přišel slabší. KONEC SPOILERŮ! Nicméně pro mě Never Let Me Go zůstane především o tom, že jsem si definitivně potvrdil tři věci: a) Stále miluju Keiru a jako herečka roste a roste. b) Carey Mulligan mi potvrdila, že JE příslibem do budoucnosti a určitě se máme na co těšit. Co ta dokáže zahrát pohledem… c) Definitivně jsem se utvrdil v tom, že Andrew Garfield není jen pěkný ksichtík a že výkon v The Social Network nebyl náhodný. Stejně jako u Carey v něm vidím ohromný herecký příslib do budoucna. Takže když budu vzpomínat na tenhle film, vybaví se mi spíše tito tři herci, než ty věci, které jsem uvedl výše. 80 %. (04.02.2011)

Momentálně nenacházím slov, abych popsal tenhle skvost. To se prostě musí vidět a ten zničující závěr si prožít, ideálně na plátně. Myšlenka, že umění zachycuje nezachytitelné, tedy například lásku nebo duši, a že skrze něj dokážeme rozpoznat pravost svých emocí, není určitě nová, ale takhle přirozeně a účinně vsazená do příběhu nemá obdoby. Všichni umělci v podstatě žádají smrt o odklad, protože v jejich tvorbě přetrvává to, co do ní ze sebe vložili. Naprosto nechápu tvrzení některých lidí tady, že je snímek chladný nebo tlumený, naopak: něco tak hluboce emotivního jsem nezažil ani nepamatuju. Na Febiofestu jsou při tomhle promítání kapesníčky nedostatkové zboží. Triumvirát Mulligan, Garfield a Knightley boduje na plné čáře a minimálně první dva jmenovaní s přehledem potvrzují, že patří mezi absolutní špičku mladé herecké generace. Jednoznačně jeden z filmů roku 2010. (28.03.2011)

O ději filmu jsem před puštěním nic nevěděla, neboť neznám knihu a ani jsem si zde nepročetla profil filmu, za což jsem ráda, protože jsem se tak nepřipravila o velké překvapení. Už od počátku jsem věděla, že bude hodně divný, a to také byl. Zrůdný svět, v níž se film odehrává, je zde zobrazen naprosto realisticky, a o to hrozivěji působí. Je nabit emocemi, které z Never Let Me Go činí jeden z mých nejemotivnějších filmových zážitků poslední doby. // Edit: Knižní předloha je ještě lepší a za zhlédnutí určitě stojí i japonský seriál. (04.07.2012)