Habermannův mlýn
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 083)
Smíšené pocity převládají, ale na druhou stranu je to na české poměry vážně slušný film. Spíš než na válku je ale zaměřený na mezilidské vztahy a na to, jak válečné hrůzy dokáží zpřetrhat veškerá pouta..Navíc ukazuje, že nic není černobílé a i ta ublížená strana se může zachovat krutě a nelidsky (viz.začátek a konec filmu). Právě to mi na filmu připadalo nejsilnější a nejstrašnější. I když to vlastně, ať už účelově nebo ne, krásně vystihlo českou povahu (hamty hamty pro sebe, závist bohatým, předsudky..), ale kdo ví, třeba by se tak zachovala většina lidí. Každopádně mě trochu mrzela role Rodena, neměl pořádně šanci se předvést, ale příjemně překvapily i neznámé tváře jako Hannah Herzsprung (výborně nadabovaná Kateřinou Lojdovou) nebo Mark Waschke. Dost mi vadila hromada vedlejších postav, nebo situace, které do filmy vůbec nezapadaly (např.jak se Roden se svoji ženu snažil o dítě), pak z toho vychází taková prapodivná překombinovaná podívaná. Kdyby si tvůrci dali více záležet na postavách, tak by to zkrátka bylo mnohem lepší, ale protože je to jeden z těch lepších českých filmů, dám slabší 4.. ()
Habermannov mlyn vo forme žánru vojnovej filmovej drámy, dokonale pracuje v kamerovej i hudobnej rovine. K záveru film zrazu zakvitne nečakanou gradáciou. Ovzduším poletujú letáky, o životy prichádza kopa ľudí. Stupňovaná nenávisť sa dá krájať, rok 1945 vyklopí svedectvo o protinemeckom fanatizme, voľne nadväzujúcom na predchádzajúci antisemitizmus. Silná, emotívna snímka, ktorej nechýba napätie. Jednoznačne tento film patrí k tomu najlepšiemu, čo bolo u nás v posledných rokoch natočené. To že každý Nemec nemusel byť za vojny ten zlý a že nie všetci Česi boli iba obete je tématika, o ktorej sa u nás stále ešte hovorí skôr okrajovo. Juraj Herz zvládol jej spracovanie ozaj bravúrne. Ale nieje to len jeho umenie, ktoré pre mňa robí z Habermannovho mlyna nezabudnuteľný zážitok. ()
Česká kinematografie na tom ještě není tak špatně, jak si většina z nás myslí, když dokáže vyprodukovat takto kvalitní film. Aby však podobně silný snímek vznikl, musí být splněno několik důležitých podmínek. Tak například se nesmíme pokoušet natočit komedii, protože těch opravdu vtipných a inteligentních bych od revoluce napočítal na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře. Dále je důležité mít po ruce silný příběh (nejlépe podle skutečné události), téma, které osloví mlsné tuzemské publikum. A v neposlední řadě není od věci, aby se látky chopil talentovaný režisér. Buď někdo z nastupující vlny (napadá mě např. David Ondříček) či nějaký zkušený matador ze staré školy, jako je právě Juraj Herz. Habermannův mlýn splňuje všechny výše uvedené body a proto je pro mě skvělým zážitkem. Nebojme se točit vážné filmy a klidně i v koprodukci, protože tohle ještě pořád umíme, tady je naše parketa. Při závěrečné, soudružské Hrycově hlášce o pakování těch německých sviní, mi přeběhl mráz po zádech. Z bláta do louže. P.S. Karel Roden je právem nejuznávanějším českým hercem současnosti. ()
Za tímhle filmem jsem se s veškerou upřímností neskutečně těšil. Těšil jsem se na tu chvíli, až zaplatím vstup a budu hrdý na to, že jsem mohl podpořit kvalitní český film. Byl jsem o tom přesvědčený už od chvíle, kdy se na ČSFD objevili první vcelku negativní názory těch nejvyšších odborníků, kteří čekali na onu chvíli, až budou mít tu možnost a autoři jim nabídnou vidět předpremiéru. Oni jim tak jdou do karet, a odborníci klasicky film absolutně zabijou. To je, co se týče historických kousků, v naší republice naprosto normální. Tak jsem pak měl tu čest vidět na zdejší databázi procentuální číslo, které si tento film nezaslouží, v žádném případě. Vám snad 60 % procent příjde adekvátní? Smutné je, že těm rádobyvšeznalcům historie, co onu dobu nezažili, ale mají hubu plnou keců, to normální příjde, a co více, jejich hodnocení pak samotný film neskutečně sráží. Člověk pak čeká alespoň nějaké názory, ale oni ani prakticky neřeknou proč tenhle film ohodnotili, tak jak ho ohodnotili. Já jsem tedy za filmem šel s jasným cílem. Těšil jsem se na parádní českou koprodukci, která mě vystřelí na samý strop kinosálu. Problém ale nastal ještě před začátkem promítání, kdy si ke mně přismolil pán, který si chtěl povídat. Po chvíli mi sám nabídl, jestli nechci trošku rumu, který vytáhl z kapsy od bundy a dolil si tím litrovou kolu. Řekl jsem, že nechci, že bych si rád film užil po svým. Okamžitě mi opětoval, že den předtím viděl Román pro muže a že vlastně ani neví o čem to bylo, ale že je náročnej divák a moc ho to nebavilo. Pak už si jenom pamatuju, jak tento pán půl hodiny před koncem zničehoni vybíhá z kinosálu. A nevrátil se. Ještě aby jo, když vycuc celou flašku s litrovou kolou. Zřejmě ho ale Habermannův mlýn nezaujal natolik, že se šel radši vyblejt na záchod. Nebudu mu to mít za zlé, každý má na film svůj názor. Nesnášim ale, když na český film jde člověk, co si o sobě myslí, že má inteligentní názory a pak nám tu bleje moudra, až je z nich člověk jalovej. Pokud to má zapotřebí, prosím. Ale obyčejný divák mu na to vůbec zvědavý není. Byl bych radši, pokud by si je tahal na svůj blog, díky kterému získal akreditaci na předpremiéru a nesere se do databáze, od které lidi čekají především upřímný názor a ne názor debila, co má pocit, že musí chtě nechtě patřit do filmového průmyslu když má názory jiné, než normální divák. Habermannův mlýn tak opět utrpěl a mě to neskutečně mrzí. Dočkal jsem se totiž naprosto precizně zpracované látky, která by se měla vidět! Nebudu teď řešit to, že se tu leckdo zabýval tím, že si tu Němci a Češi mluví jednou tak a pak zase onak. On ten příběh také není z tejdne na tejden ale skrz celé válečné období. To odborníci, nedodělci, zřejmě nedomysleli. Ale já jim na názory kašlu. Habermannův mlýn je prostě zážitek, který se nedá popsat. Obsahuje maximum nenávisti a negativních látek, jakých můžete ve filmu potkat. Je ale hlavně filmem, který se prostě vidět musí. Silným zážitkem jsou především příběhy, které nejen, že jsou založeny na pravdě, ale také tu pravdu vyprávějí tak, jak skutečně byla, jenže v tomto případě hned vzniká jeden, dost zásadní problém. Habermannův mlýn nevypráví o Habermannovi, ale o době, která nebyla jednoduchá. Nicméně ta podstata byla jasná. Neexistují fašisti a nefašisti, existují jen zlí a dobří lidé. A pokud někdo ublížit chce, tak prostě ublíží. Jsem rád, opravdu rád, že tento film mohl vzniknout. () (méně) (více)
Působivý film na stále ještě aktuální téma odsunu Germánů ze Sudet. Válka byla, je a vždycky bude svinstvo, při kterém trpí všechny strany konfliktu. Z dobrého souseda se náhle stává agresor jen proto, že je stejné národnosti jako okupanti.... a když se lidi změní v dav, k lynčující lůze už schází pouze nepatrný krůček. Hrdinové filmu jsou snad až příliš bílé lilie a jejich protistrana, ať už esesácká nebo přizdičeská, snad až příliš špinavé svině, použití češtiny a němčiny někdy nelogicky přeskakovalo a možná by neškodilo malinko ubrat patosu a přidat minut (místy moc zkratkovité), ale stejně mě "Habermannův mlýn" potěšil a řadím jej k tomu lepšímu, co u nás po sametovém převlékání kabátů vzniklo. Milovníkům (milovnicím:-)) Karla Rodena pak nezbývá než sdělit: jeho úžasně vyžilý ksicht sice čumí ze všech plakátů, jeho role je nicméně vedlejší - z plátna takřka nesleze Mark Waschke coby mlynář Habermann. 77% ()
Galerie (40)
Zajímavosti (20)
- Hudební složku obstaral na českém poli prakticky nepůsobící tuzemský rodák Elia Cmiral (jinak též Ilja Cmíral), mezinárodně úspěšný skladatel, jehož melodie zazněly například ve snímcích Ronin (1998) či Stigmata (1999). (Coldrex)
- Do českých kin na film přišlo 153,1 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali 14,8 milionu Kč. (NIRO)
- Režisér Juraj Herz se při natáčení sblížil s Martinou Hudečkovou (Marie Brychtová). (Zany)
Související novinky
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Juraj Herz 1934 - 2018
V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)
Reklama