Habermannův mlýn

Má českou produkci ještě vůbec cenu sledovat? Ano, občas se nějaký klenot přeci jen najde. Vcelku jistotou jsou snímky z dob válečné a poválečné. Jedním takovým je Habermannův mlýn s Karlem Rodenem v hlavní roli. Příběh je poutavý, kulisy i kostýmy věrohodné, ovšem co kazí dojem je nevyrovnané přeskakování z češtiny do němčiny a naopak...60% (20.04.2013)

Film, který chtěl Juraj Herz dlouhou dobu natočit, slouží pro samotného režiséra k vypořádání se s minulostí, ale těžko může rozpoutat jakoukoliv diskuzi v současnosti. Problém s posledními Herzovými počiny je v tom, že nepřipouští jakýkoliv zásah dramaturga, což je na výsledné podobně znát, jelikož chování postav není dostatečně motivováno a psychologická drobnokresba je nahrazena hlediskovými záběry, celek se tříští do sledu nevalně propojených vypjatých scén. Nedostatky se ale předtím proměňovaly v klad, protože se forma podřizovala optice hlavní postavy, což je zde téměř elimonováno, a styl nebyl televizně konzervativní, ale mladicky výbojný. Veškerá podvratnost se projevuje pouze na významové rovině, kdy se pouze přepólovávají plusová a mínusová znaménka a s přibývajícími minutami je film čím dál tím víc exploatační. Z toho mi HABERMANNŮV MLÝN vychází jako nejslabší Herzův porevoluční biják určený pro kina, protože jde o dílo, které potřeboval tvůrce, ale ne diváci. (21.10.2010)

Přelomová doba konce války v květnu 1945 vysvětluje mnohé a atmosféra byla hustá. Buď jak buď, na rozdíl od předchozích podobných filmů je jedna věc u tohoto filmu neoddiskutovatelná, a to že zobrazuje zcela ojediněle poválečný stav odsunu sudetských Němců. Jak už vyplývá z děje, skutečný zločin na Hubertu (Augustu) Habermannovi by měl podmiňovat celý příběh. V tomto smyslu se dílo ne zcela zdařilo. Tím spíše, když už na první pohled výsledná fabulace celého díla zamrzí o to víc, když si člověk uvědomí, že to bylo vlastně úplně jinak a takhle se to vůbec nestalo. Obraťme se k dobovým reáliím, které nelze opominout, a uveďme věci na pravou míru. Pozor! Následuje možný spoiler! Za prvé jeho žena nebyla vůbec židovkou. Za druhé podle reálných faktů mlynář Habermann byl zastřelen někým ze samozvané revoluční gardy z osobní nenávisti, tudíž se vykonstruovaný lynč ve starém mlýně na řece Moravě nekonal. Pravdou ale je, že zastávat se Němců bezprostředně po skončení druhé světové války bylo téměř nemožné, protože lidé hledaly viníky napáchaného zla, včetně svých bolestí a křivd a měli chuť odplaty. Za třetí jak snadno pomluvit. Podle scénáře ve filmu radil starý farář nacistovi Koslowskimu k útěku, ale to je hloupost. Protože podle dochovaných dokumentů ve skutečnosti pomáhal v odboji, za což byl zatčen a následně zemřel pár dnů před koncem války v Terezíně. Mimochodem nelze u filmu vyloučit, že umělecké pojetí nemusí vždy odpovídat pravdě, ale v tomto případě filmová konstrukce uvádí v hluboký omyl a překrucuje, proto způsob díla či objasnění zločinu nemohu vyzvednout lepším hodnocením než s rozpaky ** Herecké výkony shrnu kladnou větou, nepochybně zahráli dobře. (28.11.2010)

Pro jednou ponechám stranou svoje emoce, který měli díky filmu hodně hlasitý budíček a jen řeknu, že jsem nesmírně rád za podobné filmy a pevně věřím, že téma, kterého se film dotknul v samotným závěru bude někdy rozvedeno v samostatném celovečením filmu. Tohle se totiž netýkalo ani zdaleka jen pohraničí. Ač nerad mám k filmu sice jen jednu, ale zato podstatnou výtku. Podle mě tuhle látku není možný zpracovat do celoveřního filmu. Chyběl mě vývoj jednotlivých postav, vztah mezi nima. Válka byla příliš dlouhá a každej z nás i z fašounů byl konfrontovám z mnoha podstanýma situacema, které prostě nevznikli z ničeho nic a za dvacet minut došli ke svému epilogu. To prostě nejde. Jak si mám udělat názor na chování lidí v tak extremní situaci jako je válka, když v podstatě nejsem seznámen z jejich charaketrem. Neznám jejich reakce, myšlení ani činy. Tady na každej rok okupace vycházela jedna dvacetiminutová epizoda a to ne. Nerad to říkám, ale chtělo to velmi podorbný seriál. Takhle to na mě působilo, jak kdybych nasedl do Pendolína a událostma ve válce jen tak proletěl. Chvilku jsem dokonce váhal se třema hvězdama, ale za ty emoce co mám v sobě by to nebylo k filmu fér. Ke čtvrté hěvzdičce navíc výrazně dopomohli i herecké výkony, tam v podstatě nemám komu co vyčíst. Pod komentář uživatele Simon84 se podepisuju v plném rozsahu. (29.10.2010)

Smíšené pocity převládají, ale na druhou stranu je to na české poměry vážně slušný film. Spíš než na válku je ale zaměřený na mezilidské vztahy a na to, jak válečné hrůzy dokáží zpřetrhat veškerá pouta..Navíc ukazuje, že nic není černobílé a i ta ublížená strana se může zachovat krutě a nelidsky (viz.začátek a konec filmu). Právě to mi na filmu připadalo nejsilnější a nejstrašnější. I když to vlastně, ať už účelově nebo ne, krásně vystihlo českou povahu (hamty hamty pro sebe, závist bohatým, předsudky..), ale kdo ví, třeba by se tak zachovala většina lidí. Každopádně mě trochu mrzela role Rodena, neměl pořádně šanci se předvést, ale příjemně překvapily i neznámé tváře jako Hannah Herzsprung (výborně nadabovaná Kateřinou Lojdovou) nebo Mark Waschke. Dost mi vadila hromada vedlejších postav, nebo situace, které do filmy vůbec nezapadaly (např.jak se Roden se svoji ženu snažil o dítě), pak z toho vychází taková prapodivná překombinovaná podívaná. Kdyby si tvůrci dali více záležet na postavách, tak by to zkrátka bylo mnohem lepší, ale protože je to jeden z těch lepších českých filmů, dám slabší 4.. (22.06.2012)