Suzanne

Na tomto slovenském propadáku se nepovedlo: 1) námět-má to být závažný sociální příběh ale je to fantasmagorická slátanina 2) hudba - nejhroznější směs špatně sejmutého rapu a preludování na sólovku, sem tam indies 3) scénář - tak blbé dialogy musel psát nějaký primitiv 4) režie - no ale zrežíroval Rapoš něco dobře? Aspoň je i tu standardní 5) herci - Vejmelková se sice snaží ale feťačku ji málokdo uvěří, Kramár hraje blbě ale to on vždy. Nejvíc mě dojalo, že Polívka je zběhlý moravan do Francie, kde jest slavným dirigentem, nemá přízvuk a neví že má dceru. Tento film si vážně dělá z diváka velkou prdel. Jo a zapomněl jsem na kameru, taky na hovno! (08.07.2011)

Fontána pro Zuzanu 2 a půl? Ne, spíš Dávka pro Zuzanu. Rapoš se tentokrát rozhodl, že poučí mládež o škodlivosti drog. Naneštěstí autor selhává na podobných problémech, které má série Fontán, chvílemi divák neví, jestli režiséra víc zajímá svět antimateriálních umělců Kramára a Zuzany, nesmyslné filozofické žvanění nebo cíl natočit varovný film o úskalích drogové závislosti. Stopáž je přešvihlá a film se i přes pár svěžích nápadů (snaha smažek přestat fetovat tím, že se spolu připoutají na pár dní ke sloupu) vzápětí sám shazuje spisovnými intelektuálními dialogy zdevastovaného feťáckého páru a naivním chováním hlavní postavy, které kulminuje k závěru. "To ty jsi zabil naši lásku... A co to je za lásku, která vstává a usíná se smrtí?" K tomu přičtěte smrtelně vážný herecký výkon Polívky a tradiční Evu Vejmělkovou (solidně namluvené lyrické dialogy) versus figurky jako ďábelský drogový boss, majitel útulku a Chantal Poullain, která je ve filmu jen protože se dokáže bavit s Bolkem francouzsky. Poslední ránu z milosti zasadí "šokující" komický konec a otázka, kdo sakra byl ten kulhající chlápek na ulici. Právě míra nechtěného komična a absurdní zábavy umožňuje film shlédnout bez epileptického záchvatu. A na závěr ještě jeden citát: "Miluješ smrt víc než mě. Jsi jenom vosková figurína, která se bojí slunce!!!" (12.04.2010)

Tak tady jsem nevěřil opravdu takřka ničemu. Nevím, jakou osobní zkušenost měli tvůrci s touhle problematikou, ale jestli takovou, jak předvedli, tak na tom nebyli tak zle... Vše bylo naaranžovaně barevné, Kramár i Polívka jen tak propluli, aniž by zanechali větší stopu...ale u tohohle snímku jim to nemám za zlé. Byla to opravdu příliš okatá agitka. A Cohenova píseň v kontextu tohoto filmu ztratila veškerou magičnost... (03.06.2010)

Slabé, nepropracované, mnohdy kýčovité. Se samotným jádrem by se daly dělat věci, ovšem bez nastavení nechutnou omáčkou. Celá herecká plejáda ukázala, že umí hrát, ale ani to nestačilo. Vyzdvihla bych uměleckou stránku - postel, obrazy, hra s kovem a jinými rukodělnými materiály., celkové prostředí feťáckého doupěte. Postava navrativšího otce působila jak pěst na oko. Morální bahno stejně mladou Suzanne pohltilo a film skončil, tak jak skončil. A její přesvědčení, že vše je pro blaho děťátka a že ji jako čistou může následovat otec dítěte v momentálním absťáku, vyznělo jako fanatické promlouvání nějaké sekty. (30.07.2012)

Měl jsem pocit, jako bych sledoval dlouhý videoklip. Stylizace prostředí (undergrandové doupě padlých umělců, scény při focení) a hudba se vzájemně dopře doplňovaly. Problém je ve stopáži, ta je skutečně přehnaná a zbytečně natahovaná. Překvapivě dobré herecké výkony, i když vztahy mezi postavami - hlavně dirigent (Polívka) a Suzanne (Vejmělková) - hatí dost nevěrohodně podaná role náhody. Letmý pohled dirigenta do Suzanniny občanky jasně naznačuje, co půjde až o půlhodiny později. Zajímavé scény: Suzanne v léčebně, závěrečný "tanec". Ve srovnání s českým snímkem Perníková věž koukatelnější. (25.09.2010)