• Karlos80
    ***

    1. díl 5/5* : Známa i málo známa fakta vcucnutá jednotlivě jen do pouhopouhých padesáti minutek, škoda.. "Sedm epoch rocku" je převážně o britských kapelách, proto by nebylo na škodu, natočit něco podobného i o těch amerických, aby si divák udělal obrázek i z druhé strany, amerických kapel bylo také dost..Trochu mě však štve opomenutí Jimiho Hendrixe (v officiání verzi od BBC samozřejmě nechybí a jsou zde samozřejmě i Beatles http://www.bbc.co.uk/music/sevenages/programmes/the-birth-of-rock/ i celý seznam skladeb, kde zas ale chybí Animals a Kinks, no prostě blázinec) jako toho, který měl přijít po WHO a Cream, dobít ameriku a zasadit tak definitivní klín, mezi tyto dvě hudební velmoci. Na druhé straně ale opomenout takovou kapelu jako Doors (nejspíš tím, že dokument je zaměřen převážně na british rock) to je pomalu hrdelní zločin..Uvidíme dál. 2. díl 5/5*. Posluchači zas o něco bližší (už to nebyla zas taková hudební prehistorie, tedy jak pro koho). Byli tam oblíbení Floydi se Sydem, Velveti s Calem a s úžasnou Nico (škoda, že zde nic neřekla), David Bowie, Roxy Music a Peter Gabriel s Genesis. Díl byl zaměřen na artrock (viz. jeho odnože a původ v dalších stylech jako jazzrock, klasická hudba, progresivní rock, psychedelic rock, avantgarda apod.) a jeho kulturní pozadí v 60. a 70. letech, nicméně úplně všichni tento specifický žánr tak přesně nedefinovali. Přesně tedy jen Roxy Music s Brianem Ferrym a Genesis s Peterem Gabrielem. Zajímavé však bylo, že to byl vlastně všechno takový velký propletenec, podle dokumentu a výpovědí jednotlivých protagonistů to začali Floydi v Británii (divák zde mohl slyšet první dva jejich úžasné psychedelické songy a dozvěděl se i něco málo o postupném psychickém rozpadu osobnosti Syda Barretta vyjádřeném ve značně nesourodé písničce "Jugband Blues“), na druhé straně ještě více experimentální a hlavně avantgardní Velveti a od nich to šlo dál, postupně tyto dvě skupiny ovlivňovaly další a další, přicházely s různými novými styly, kterými se chtěli odlišit od ostatních. Opět zde však platilo to co u prvního dílů, dokument měl jen pouhopouhých padesát minutek, opět spíše kapely z V.B., ale i tak mi zde chyběly z těch známých třeba Nice, ELP, Yes, Van der Graaf Generator, Soft Machine nebo King Crimson a plno dalších známých i méně známých kapel a interpretů. 3. díl 3/5* : Věnovaný Punku šel tak trochu mimo mě, omlouvám se ale Punk jsem nikdy moc nemusel, ani jej moc dobře nechápal. Jeho ideový směr, postoje, módní styl atd, nic mi to niky neříkalo. Jak je všeobecně známo z chytrých encyklopedií (ještě že je máme) tak za první skutečnou punkovou kapelu byly považovány Ramones, kteří vznikli už v roce 1974 a svou první desku vydali už v roce 76' tedy o rok dříve než asi nejznámější a nejvýznamnější kapela z této oblasti Sex Pistols. Největší rozmach, pak samozřejmě přišel, právě v tomto roce. Byly tu Television, Damned, Clash, Buzzcocks, všechno kapely z té první nejvýznamnější vlny. Avšak, i Punk měl své základy hluboko v šedesátých letech, přesněji se jím označuje hudba, která se podílela na vývoji punku jako Protopunk-Pre Punk (68-76), a mezi jednotlivé žánry-subžánry patřil garážový rock, rockabilly, avantgarda, či glam rock. Proto se za nejslavnější praotce dají považovat např. už Iggy Pop & The Stooges, Velveti, New York Dolls, MC5, Pretty Things, Pink Fairies, Deviants, Seeds,13th Floor Elevators, Electric Prunes, Flamin' Groovies, Silver Apples, Other Half, Sonics, Blues Magoos, Count Five atd. Všecko vesměs zajímavé kapelky (které můžu více, než samotní ortodoxní představitelé samotného punku), ale stále jen malá kapka v moři. Najdou se tedy i kapely které z této oblasti můžu, dodnes to jsou Stogges a jejich první tři desky z interpretů si dám kdykoliv, bez problému Patti Smith a její první desku Horses a skladbu Gloria. Viděno necelých 30 minut, k formě však stále platí totéž co u prvních dvou dílů. Hodnoceno tentokrát pouze průměrně. 4. díl 4/5* : Heavy metal jeden z nejtvrdších hudebních stylů jaký kdy vznikl. Hlučné kytary, charakteristické kytarové riffy, kovově znějící baskytara a úderné tempo bicích..Hevy metal jsem sám osobně mohl do roku 75', pak z příchodem Nové generace kapel už to pro mě přestalo bejt nějak zajímavý. I zde platí to co v předešlých dílech. Vidíme tu skupiny jako Black Sabbath, Deep Purple (obě jedni z průkopníků), dále např. Judast Pries, Iron Maiden, Metallicu, nebo Glam-metalový Mötley Crüe. Mnoho jiných je zde opomenuto z novějších kapel např AC/DC, Van Halen, G'n'R, Thin Lizzy, Motörhead, Kiss, Rainbow, Alice Cooper.. Z těch starých např. Blue Cheer ( jejich album z roku 68') Vincebus Eruptum (1-2 roky např. před slavnými Zeppelíny aj), je mnohými odborníky, považováno vůbec za první Heavy nebo Hard rockovou nahrávku..V té době tedy něco kolem roku 68' se začal utvářet tento charakteristický těžkotonážní zvuk! Kinks (v písni You Really Got Me 64'!) do té doby nevídaný nový kytarový zvuk založený na nových zesilovačích se zpětnou vazbou, Stouni, Pretty Things, Yardbirds, Cream nebo Jimi Hendrix Experience, všechno blues rock, míchnutý psychedelií, daly Heavy metalu podstatu, která ovlivnila celý budoucí žánr. Dále to byly např Iron Butterfly (jejich druhá deska a sedmnáctiminutová stejnojmenná pecka), Steppenwolf (vůbec první zmínka o Heavy metalu, v písni "Born To Be Wild"), Jeff Beck Group (neskutečná skupina, založená na perfektních ostrých a přímočarých kytarových riffech) Grand Funk Railroad (inspirace kapelou Cream), Mountain (opět inspirace Cream), Dust (dnes už čistě sběratelská záležitost, pouze dvě desky), Blue Öyster Cult atd.. Nevím proč, ale nedostalo se zde na např. na supeskupinu "LED ZEPPELIN" (což je skoro hrdelní zločin, vynechat tihle průkopníky, alespoň z těch známých a úspěšných kapel). Ostatně mělo by se na ní dostat až v pátém díle, pojmenovaném "We Are Champions" (Stadium rock 1965-1993) Heavy Metal jako specifický hudební styl měl tedy svoje kořeny v šedesátých letech, sám vycházel z Hard rocku nebo Blues rocku, jeho podstyly byly rovněž zajímavé..Třeba takový Trash Metal (ještě tvrdší odnož pomyslného metalu), jehož vznikem a s příchodem skupin jako Metallica nebo Slayer se zas tato pomyslná hranice posunula o kousek dál a posunuje se stále. V tomto díle se dozvíme opět plno zajímavých, pro někoho možná úplně nových informací..Tak např. jaký to byl blázen ten Ozzy, něco ze soukromí slavných kytaristů, něco o nahrávce Smoke On The Water atd. 5.díl : Neviděno-bez hodnocení.. 6 díl 4/5* : hlavně Nirvana a REM (které uznávám dodnes) a všeobecne známá fakta ale s tou smrtí Curta o možná bylo trochu jinak. Strokes jediná kapela, takříkajíc hrající po staru, ano té moc fandím, jejich image a koncerty jsou naprosto úžasné..7. díl 2/5* : Viděna jen malá část, mě ale bohužel, jako milovníkovi především 60' a 70' let až na vyjímky novodobá hudba naprosto nic neříká..Svého času jsem poslouchal Oasis, věrní odkazu Beatles, především pak Johna Lenonna ale už měto také přešlo. Ano být světoví za každou cenu, hlavně v extrémnosti a skandálech, rachotu kde není slyšet ani vlastní text apod..Ale je to ta cesta...? Jako kocept po velkém očekávání a celkem solidním rozjezdu i přes opomenutí, některých významných kapel a interpetů nakonec jen "PRŮMĚR". To co šlo tady u nás, byl zřejmě jen zlomek z jinak skvělého BBC dokumentu.(25.9.2009)

  • mcleod
    ****

    Dobrý dokument... ale s několika výhradami. Pokud nepočítám ne úplně povedený, často značně přehrávaný dabing České televize, tak asi toto. Za prvé ČT odvysílala alternativní verzi prvního dílu, kde je úplně vyřazenej Jimi Hendrix nebo Beatles a víceméně celý díl se točí okolo Rolling Stones. Ne, že bych je neuznával, ale přece jen Jimi přinesl rocku "trochu" víc. Navíc (mimo jeden díl o americkém alternativním rocku) mi chybí víc amerických rockových kapel... pravda moc jich za zmínku nestojí, ale v dokumentu o historii rocku se nevěnovat Doors nebo Jimi Hendrixovi je opravdová hloupost. Také mě překvapila dost skromná zmínka o zřejmě největší hard rockové kapele Led Zeppelin, která byla v dokumentu ještě navíc spojena s hrozivým komerčním "rockem" Kiss. Ten poslední díl pak už asi ani nemá cenu komentovat - nová rocková muzika :-). Ale kdo ví, ten ví, a aspoň si užije rozhovory se členy dávno zašlých kapel či těch stále ještě živých "dinosaurů" a k tomu porci parádní muziky. LONG LIVE TO ROCK N ROLL(25.9.2009)

  • Numerobis
    *****

    "And what costume shall the poor girl wear To all tomorrow's parties A hand-me-down dress from who knows where To all tomorrow's parties And where will she go and what shall she do When midnight comes around She'll turn once more to Sunday's clown And cry behind the door" Kombinace tohohle dokumentu, blbejch poznámek našich u dílu o art rocku a naprostá beznaděj, že jsem se nenarodil v babyboomu, někdy kolem roku 1950 (to aby McCarthy stihnul natáhnout rafiky :-)) a praktická neznámost T.V.U. v širém světě způsobila, že jsem se málem vodk*rvil. Jako fanoušek rocku dávám 5*, pod podmínkou, že nebudete Doors považovat za POP a uznáte, že ty skupiny v posledním díle byly sr*čka na sr*čce. Jako odborník na dokumenty bych se nad touto neobjektivní stylovou sedmihubkou asi nerozplýval, ale ta votravná polovička pro dnešek spí, ano?(14.9.2010)

  • FreeDooM44
    ****

    Jsem velký fanoušek rockové hudby, dodnes si pamatuju lyžák v šesté třídě, kdy navečer probíhala diskotéka s maxim turbulenc a Míšou Davidem a já s kamošem jsme ji bojkotovali na pokoji při poslechu Deep Purple - My woman from Tokyo :)) Nicméně pokud mám hodnotit, tak musím hodnotit dokument a ne jeho obsah a ta jedna sražená hvězda je za první díl, ve kterém my scházela snaha zaujmout větší spektrum diváku, než skalní fanoušky, nejakými zajmavými fakty, které donutí běžného pozorovatele kouknout na zbývajících šest dílů... Na druhou stranu už bylo na čase něco podobného natočit... Dokument je nabitý fakty a určitě stojí za to ho vidět :)(21.3.2013)

  • PollyJean
    **

    Jak moc jsem se na tenhle seriál těšila, tak moc mě po pár dílech zklamal. Příliš povrchní, občas příliš na přeskáčku a zrychlené, hudebníci a jejich rozklady až moc často zůstávají jen u samochvály a pietních vzpomínek, čekala bych trochu hlubší zamyšlení...ale třeba se ještě následující díly vytáhnou? Zatím za tři. Po stadionovém dílu (jediným kriteriem úspěšné kapely jsou vyprodané stadiony, U2 se stali slavní díky tomu, že Bono tančil s dívkami z davu) a alternativní hudbě (půlku dílu věnovat REM?? Vynechat tucty zajímavých jmen a vysvětlit, že Pearl Jam prostě měli smůlu, protože nedokázali napsat takovej hit jako Nirvana?) snižuju na dva. Resumé - seriál sjel výhradně po známých a populárních jménech s tím, že tu nenápadně tu nápadněji se nám snaží vnutit, že základem a smyslem existence hudebních kapel je dobýt americký trh, oslovit masy a vyprodat stadiony. Tak tudy ne, přátelé...jdu poslouchat opravdouvou muziku.(23.10.2009)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace