poster

Knights of the Round Table

Drama / Dobrodružný

USA, 1953, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pohrobek
    ***

    Jedno z nejpovedenějších zpracování legendy rytířů Kulatého stolu. Snímek nesází jen na velkorysou výpravu - obsahuje i řadu humorných momentů (např. úvodní vyčerpávající souboj Lancelota s Artušem). Nadchne především jeden z nejlépe složených milostných párů hollywoodského filmu - Robert Taylor a Ava Gardner.(17.5.2005)

  • kinderman
    ****

    Plechy řinčí, zástavy vlají, meče jsou s matematickou přesností zapichovány do podpaždí, láska je osudová, věrný koník poslouchá na slovo, dřevce se gumově neohýbají a celé dvě hodiny nepřestane hrát Rozsova hudba, ze které si Mistr potom sám vypůjčil pár stěžejních tónů do Cida. Celé je to krásně širokoúhlé a kýčovitě technicolorové. Co chtít víc?(15.3.2014)

  • KarKulA
    ***

    V pořadí druhý rytířsko-dobrodružný snímek s Robertem Taylorem z dílny MGM, který v sobě nezapře punc 50l. a to zejména krapet pohádkovejma a pekelně barevnejma kostýmama (viva Technicolor), které jsou občas roztomilé, ale sem tam se přehoupnou i za hranici dobrého vkusu. Ve zpracování této klasické legendy samozřejmě nechybí dostatek toho správného rytířství, cti a odvahy, bitev a soubojů ve kterých se třpytí zbroj rytířů a vzduchem létají šípy - i když krapet špejloidní. Na dvojici Taylor a Gardner se kouká skvěle (fyi: tato dvojce se na plátně nesetkává poprvé. Jednak ji lze v tom samém roce vidět ve výborném westernu Ride, Vaquero!!, nicméně poprvé se společně objevili již v r. 1949 v noiru The Bribe, během kterého spolu měli údajně i krátký románek, který se tak nějak táhl i nadále - a byl jedním z důvodů, proč první Taylorova manželka - herečka Barbara Stanwyck - požádala o rozvod, ze kterého vyšla vítězně s nárokem na 15% exchoťova výdělku do konce jeho života). Ne příliš mi tu seděl Mel Ferrer jako Artuš. Určitě se ale jedná o jedno z povedenějších zpracování tohoto tématu. Po dlouhém váhání lepší 3*, protože z konečných tří filmů obdoného ražení ve kterých si Taylor zahrál hlavní roli se jedná asi o ten nejslabší.(22.5.2011)

  • padina
    ***

    Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky.(17.5.2017)

  • elizabeth_ba
    ****

    Při prvním zhlédnutí jsem film musela vnímat jako rytířský epos, který vypráví na dvoře římského krále Rudolfa I. známý minnesänger (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jméno ;-)), jenž se právě vrátil z Čech (minnesänger ne Rudolf), odkud si přinesl nepodložený a vymyšlený drb, že krále Přemysla Otakara II. podvádí jeho manželka se šlechticem Závišem z Falkenštejna a chce nějak kulantně tuto skutečnost sdělit Rudolfovi, který je nepřítelem českého krále, a proto by z toho mohl mít prospěch (Rudolf ne minnesänger), ale nemůže to sdělit na plná ústa, např. kvůli špehům nebo kvůli "pěvecké" etice. Vybere si proto dávnou legendu o rytíři Lancelotovi, králi Artušovi a Guineveře a přizpůsobí to své době, tedy druhé polovině 13. století. Pěvec ovšem krále ani Záviše nikdy neviděl, takže neví, že Přemek je menší postavy a snědé tváře a že Závišovi je sotva dvacet let, viděl jen překrásnou českou královnu, protože přesně tak jak vypadala Ava Gardner jako Guinevera, si já představuji královnu Kunhutu Haličskou (vnučku uherského krále Bély)... Ten zvláštní příběh založený na osudech skutečných osob mě napadl proto, že zde pobíhali rytíři ve zbroji z vrcholného středověku, v souladu s tím byli i všichni oblečeni, souboje a bitvy byly také vedeny v duchu této doby a Camelot ze všeho nejvíc připomínal románský hrad :-)), i když Artuš, jak víme, je přelom pátého a šestého století a přelom antiky a velmi ranného středověku. Poté jsem zjistila, že autor předlohy Thomas Malory napsal svůj román The Death of Arthur roku 1470, takže to přizpůsobil své době, tedy druhé polovině XV. století. I kdyby chyby neměly základ už v předloze, přesto by se mi to líbilo, Lancelot v žádném zpracování nezklamal (pomineme-li Prvního rytíře), příběh mě nenudil, narozdíl od Excaliburu, kde mě ta část s hledáním Sv. grálu pěkně vytáčela, tady ji naopak nádherně zhustili. Že se mi líbila Guinevera (a samozřejmě Lancelot) už padlo, ale zamlouvala se mi i Elaine. Legenda samotná stejně kolísá mezi několika verzemi, v počátku jejího vývoje dokonce svedl Guineveru Mordred, neboť příběh Lancelota a Guinevery se v artušovském cyklu objevil až po ovlivnění příběhem Tristana, Isoldy a lorda Marca, takže když se někde sem tam film od ní odchýlí, zůstávám v klidu. Summa summarum matematicky 3.75, laicky tři a tři čtvrtě hvězdičky...(22.2.2012)