Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anglie okolo roku 500. Šlechtic Lancelot (Robert Taylor) se vydává na cestu, aby se připojil ke slavnému rytíři Artušovi z Pendragonu (Mel Ferrer ), který chce sjednotit znesvářené kmeny celé země. Po cestě upadne do léčky, z které se mu podaří vyjít se zdravou kůží pouze s pomocí cizince, z nějž se vyklube sám Artuš... (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (12)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejpovedenějších zpracování legendy rytířů Kulatého stolu. Snímek nesází jen na velkorysou výpravu - obsahuje i řadu humorných momentů (např. úvodní vyčerpávající souboj Lancelota s Artušem). Nadchne především jeden z nejlépe složených milostných párů hollywoodského filmu - Robert Taylor a Ava Gardner. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

3,5 Jsem trochu na rozpacích. Charismatický Taylor a krásná Ava v hlavních rolích zklamat nemohou a taky nezklamali. Technicolor z tohoto snímku dělá hezkou barevnou podívanou, ale prostě mě to příliš nechytlo. Příběh byl místy dosti zábavná dobrodružná podívaná, ale občas zase děsně nudil a celkově jsem měl dojem, že se to moc vleklo. Taky mi přišly zbytečné ty vsuvky se svatým grálem, neboť celý film byl pojat poměrně reálně (Merlin není čaroděj, ale rádce ... není tu žádná ruka v jezeře, která by chytala meč atd.) a do toho tam prostě promlouvá hlas boží. To se mi moc nelíbilo. Takže dávám lepší tři hvězdičky. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Vizuálne krásny historický epos, naviac farebný. Hlavne scény v exteriéri sú pre farebnú kameru lákadlom. Aj keď vojnové scény a súboje pôsobia z dnešného pohľadu mierne komicky, občas i akcia vie príjemne prekvapiť. Väčšiu porciu stopáže si zobrali štúdiové scény plné intríg a milostných scén a práve tie občas nudili. Nepomáha tomu ani premrštená stopáž. Smerom k záveru našťastie príbeh graduje. Legenda je poňatá nie ako fantasy, ale ako história, akurát mi do toho nerezali božie vnuknutia Percievala. Z hercov bodujú hlavne Taylor, Baker a Ferrer, ale celkovo je obsadenie také, aké od takéhoto historického eposu divák očakáva. ()

padina 

všechny recenze uživatele

Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Rytieri okrúhleho stola sú jednak silno poznačený dobou svojho vzniku, no jednak sú aj istým stožiarom, pre ďalšie filmy s artušovskou tématikou, ktoré prišli po ňom. Ako fanúšik ,,Excaliburu" som bol doslova prekvapený, koľko prvkov prebral Boorman práve z tohto filmu a keď som nedávno opäť videl hallmarkovského ,,Merlina", isté podobné ovplyvňujúce znaky bolo badať aj v ňom. Ako tu už napísali užívatelia predo mnou, na filme najviac škrípe predovšetkým spracovanie kostýmov, vzhľadom k tomu, že podľa prológu je dej zasadený zhruba do 5. storočia. Tento problém však stratí zo svojej intenzity po tom, keď si uvedomíme, že s problémami týkajúcich sa hlavne výpravy a kostýmov nejako zápasí každý námetovo podobný film, ,,Excalibur" a ,,Prvého rytiera" (toho by som označil za najbližšie podobného tomuto filmu) nevynímajúc v prvom rade. Ak už nejaký Artuš žil, bolo to práve v období ,,nástupu doby temna" , západným autorom však vždy viacej voňalo urobiť z neho romantického hrdinu zlatého veku rytierstva niekedy vo vrcholnom stredoveku, čím vlastne vznikol tento doteraz neprekonaný rozpor. Ostatne všimnime si, ako kompozične veľmi podobnou je scéna Artušovej smrti s rovnomenným obrazom Jamesa Archera, kde je len pozmenené prostredie a ženské postavy sú tu nahradené Lancelotom a Galahadom. Mel Ferrer je potom takmer dokonalou podobizňou umierajúceho kráľa. Pokiaľ ide o vsuvku hľadania Svätého grálu, tá je síce úzko spätá s príbehom, tu však pôsobí trocha zbytočne, aj keď vyslovene neruší. Sám si to vysvetľujem len tým, že náboženský motív vo výpravnom filme bol vtedy v Hollywoode akousi nepísanou povinnosťou. Mela Ferrera si najviac pamätám ako diabolského Van Goulda z ,,Čierneho korzára" a povedal by som, že záporné postavy mu išli omnoho lepšie. Síce tu bol v začiatkoch svojej filmovej kariéry, jeho Artuš je nejaký zasnene jalový a svojím neprítomným pohľadom vzbudzuje nemálo pochybností. Rózsova hudba (prvky z nej môžeme počuť aj v neskoršom ,,El Cidovi") je ako obvykle výborná a presne podfarbujúca jednotlivé scény a bol by som radšej, keby ona robila spoločnosť kúzelne pôsobiacej výprave v oscarových nomináciach. (19. hodnotenie, 7. komentár k filmu) ()

Galerie (30)

Reklama

Reklama