poster

Knights of the Round Table

Drama / Dobrodružný

USA, 1953, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • curunir
    ****

    Rytieri okrúhleho stola sú jednak silno poznačený dobou svojho vzniku, no jednak sú aj istým stožiarom, pre ďalšie filmy s artušovskou tématikou, ktoré prišli po ňom. Ako fanúšik ,,Excaliburu" som bol doslova prekvapený, koľko prvkov prebral Boorman práve z tohto filmu a keď som nedávno opäť videl hallmarkovského ,,Merlina", isté podobné ovplyvňujúce znaky bolo badať aj v ňom. Ako tu už napísali užívatelia predo mnou, na filme najviac škrípe predovšetkým spracovanie kostýmov, vzhľadom k tomu, že podľa prológu je dej zasadený zhruba do 5. storočia. Tento problém však stratí zo svojej intenzity po tom, keď si uvedomíme, že s problémami týkajúcich sa hlavne výpravy a kostýmov nejako zápasí každý námetovo podobný film, ,,Excalibur" a ,,Prvého rytiera" (toho by som označil za najbližšie podobného tomuto filmu) nevynímajúc v prvom rade. Ak už nejaký Artuš žil, bolo to práve v období ,,nástupu doby temna" , západným autorom však vždy viacej voňalo urobiť z neho romantického hrdinu zlatého veku rytierstva niekedy vo vrcholnom stredoveku, čím vlastne vznikol tento doteraz neprekonaný rozpor. Ostatne všimnime si, ako kompozične veľmi podobnou je scéna Artušovej smrti s rovnomenným obrazom Jamesa Archera, kde je len pozmenené prostredie a ženské postavy sú tu nahradené Lancelotom a Galahadom. Mel Ferrer je potom takmer dokonalou podobizňou umierajúceho kráľa. Pokiaľ ide o vsuvku hľadania Svätého grálu, tá je síce úzko spätá s príbehom, tu však pôsobí trocha zbytočne, aj keď vyslovene neruší. Sám si to vysvetľujem len tým, že náboženský motív vo výpravnom filme bol vtedy v Hollywoode akousi nepísanou povinnosťou. Mela Ferrera si najviac pamätám ako diabolského Van Goulda z ,,Čierneho korzára" a povedal by som, že záporné postavy mu išli omnoho lepšie. Síce tu bol v začiatkoch svojej filmovej kariéry, jeho Artuš je nejaký zasnene jalový a svojím neprítomným pohľadom vzbudzuje nemálo pochybností. Rózsova hudba (prvky z nej môžeme počuť aj v neskoršom ,,El Cidovi") je ako obvykle výborná a presne podfarbujúca jednotlivé scény a bol by som radšej, keby ona robila spoločnosť kúzelne pôsobiacej výprave v oscarových nomináciach. (19. hodnotenie, 7. komentár k filmu)(23.7.2012)

  • Pohrobek
    ***

    Jedno z nejpovedenějších zpracování legendy rytířů Kulatého stolu. Snímek nesází jen na velkorysou výpravu - obsahuje i řadu humorných momentů (např. úvodní vyčerpávající souboj Lancelota s Artušem). Nadchne především jeden z nejlépe složených milostných párů hollywoodského filmu - Robert Taylor a Ava Gardner.(17.5.2005)

  • elizabeth_ba
    ****

    Při prvním zhlédnutí jsem film musela vnímat jako rytířský epos, který vypráví na dvoře římského krále Rudolfa I. známý minnesänger (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jméno ;-)), jenž se právě vrátil z Čech (minnesänger ne Rudolf), odkud si přinesl nepodložený a vymyšlený drb, že krále Přemysla Otakara II. podvádí jeho manželka se šlechticem Závišem z Falkenštejna a chce nějak kulantně tuto skutečnost sdělit Rudolfovi, který je nepřítelem českého krále, a proto by z toho mohl mít prospěch (Rudolf ne minnesänger), ale nemůže to sdělit na plná ústa, např. kvůli špehům nebo kvůli "pěvecké" etice. Vybere si proto dávnou legendu o rytíři Lancelotovi, králi Artušovi a Guineveře a přizpůsobí to své době, tedy druhé polovině 13. století. Pěvec ovšem krále ani Záviše nikdy neviděl, takže neví, že Přemek je menší postavy a snědé tváře a že Závišovi je sotva dvacet let, viděl jen překrásnou českou královnu, protože přesně tak jak vypadala Ava Gardner jako Guinevera, si já představuji královnu Kunhutu Haličskou (vnučku uherského krále Bély)... Ten zvláštní příběh založený na osudech skutečných osob mě napadl proto, že zde pobíhali rytíři ve zbroji z vrcholného středověku, v souladu s tím byli i všichni oblečeni, souboje a bitvy byly také vedeny v duchu této doby a Camelot ze všeho nejvíc připomínal románský hrad :-)), i když Artuš, jak víme, je přelom pátého a šestého století a přelom antiky a velmi ranného středověku. Poté jsem zjistila, že autor předlohy Thomas Malory napsal svůj román The Death of Arthur roku 1470, takže to přizpůsobil své době, tedy druhé polovině XV. století. I kdyby chyby neměly základ už v předloze, přesto by se mi to líbilo, Lancelot v žádném zpracování nezklamal (pomineme-li Prvního rytíře), příběh mě nenudil, narozdíl od Excaliburu, kde mě ta část s hledáním Sv. grálu pěkně vytáčela, tady ji naopak nádherně zhustili. Že se mi líbila Guinevera (a samozřejmě Lancelot) už padlo, ale zamlouvala se mi i Elaine. Legenda samotná stejně kolísá mezi několika verzemi, v počátku jejího vývoje dokonce svedl Guineveru Mordred, neboť příběh Lancelota a Guinevery se v artušovském cyklu objevil až po ovlivnění příběhem Tristana, Isoldy a lorda Marca, takže když se někde sem tam film od ní odchýlí, zůstávám v klidu. Summa summarum matematicky 3.75, laicky tři a tři čtvrtě hvězdičky...(22.2.2012)

  • padina
    ***

    Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky.(17.5.2017)

  • vitekpe
    **

    Nezlobte se na me, ale film je predevsim jaksi prilis smesny, misty az parodicky. A ani frajer jako Taylor s tim nic nenadela. Stejne jsem mel dojem, ze se pod helmou celou dobu uculuje... :-) Potesi krasna Ava, sypaticka Maureen Swanson a v minirolicce Dana Wynter jako sluzka Anne Crawford. Navic na to jak je film "legracni" je proste moc dlouhy. 2+(3.4.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace