Režie:
Susanne BierScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (218)
Za mě super, možná i proto, že se jedná o první film Susanne Bier, který jsem viděl (vzhledem k výtkám, že se dosti opakuje). Zpočátku se sice může zdát, že se bude jednat o plytkou festivalovku, které by chtěla být hluboká, ale přitom jen zopakuje známá jednoduchá moudra a jednoznačné pravdy (malebné záběry na krajinu taková očekávání jen podporují), ale postupem času se vyjeví, že do sebe všechny motivy opravdu tak nějak zapadnou, aniž by se film utopil ve vlastních ambicích či se degradoval přílišnou doslovností. ()
Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... ()
Když bych to měl shrnout, tak je to severský kousek s happy endem (wtf) a na muj vkus se hodně málo ''omlouvalo'' tedy nepadalo skoro žádny ''undskyld'' v rozhovorech :-) (kdo ma nakoukáno ví :-). Dramatická složka u mě fungovala, herecké výkony na 1čku včetně skvělých dětských představitelů, krásná kamera. Ikdyž mě africká linka nevadila, tak nějak jsem ji cítil, že je tam na efekt. Sečteno potrženo pěkná 70%. Ale doufám, že příští kousek, který vznikne spojením Susanne Bier a Anders Thomas Jensena se bude ubírat jiným směrem. O Jensenovi mám nejlepší mínění několikrát mě přesvědčil, že dokáže napsat kvalitní scénář pro jakýkoliv žánr a tady jsem se nemohl zbavit pocitu že poprve trošku vykrádá sám sebe! ()
Po delší době jsem byla u filmu napnuta od začátku až do konce. Kromě toho jsem ocenila velmi pěkné přírodní záběry, hezkou hudbu a kvalitní herecké výkony v čele s Christianem. Jeho zoufalství a stesk, projevený formou agrese a zatvrzelosti, byl v jeho obličeji stále vidět. Nejsem zatížena minulou tvorbou režisérky Bier, proto nemohu srovnávat. Mám ráda psychologická napínavá témata, dobře zahraná, což tento film splňuje. Nechápu názor, že jde o obyčejný příběh obyčejných lidí. Je snad běžné, že člověk pracuje jako lékař v Africe a řeší tam závažné problémy? Že chlapci zemře ve 12 letech matka a on potom odpaluje auta? Optimistický konec mi také vůbec nevadí, protože, jak tady již někdo napsal, zlo je všude okolo nás. Psychický stav Christiana, manželství rodičů Eliase, šikana ve škole a otázka pomsty jak v Dánsku, tak v Africe, zůstávají otevřené. Konec filmu dává pouze určitou naději. ()
Další podivně vykonstruované drama. Nakonec mi dětská část přišla docela přesvědčivá a dobře psychologicky pochopitelná, civilně zahraná i citlivě zrežírovaná. Jenže je tu i nepochopitelný svět dospělých. A ten je tu proto, aby zrcadlil teze, o kterých tento film je. Jinak se toho většina ani nedá vysvětlit. Na co všechno skočí Akademie? :-/ ()
Reklama