Lepší svět

Bierovej príbehovo najkošatejší a tým paradoxne i najslabší počin, ktorý mieri k Oscarom. Autori rozohrávajú príliš mnoho motívov, aby na ploche celovečerného filmu boli presvedčiví a uveriteľní. Pomery v Afrike, nevera, smútok zo straty najbližšieho, šikana v školách, násilie medzi dospelými. Konanie postáv je až príliš schématické, v závere absurdné a nestotožniteľné. Jedno sa Bierovej uprieť nedá a to vedenie hercov, to je ale stará známa vec (o to väčšia škoda). P.S. Je nutné poslať hrdinu do Afriky a tým demonštrovať vzdialenosť a odcudzenie medzi manželmi? Bol nutný všetok naturalizmus - rozpárané bruchá, rozrezané nohy? P.P.S. O nekonečných kŕdľoch vtákov ani nepíšuc. Midcult ako vyšitý. (27.02.2011)

Film, kde se děti chovají jako dospělí a dospělí se chovají jako děti? Úplný opak všeho, co vidíme normálně v amerických filmech. Susanne Bier se svým dvorním scénáristou přinesli příběh, který je vrcholným dílem, co se týče herekcých výkonů a ohromující kamery. Hlavně kluci, zejména Chistian (William Jøhnk Nielsen) táhnou celý film a reagují mnohdy prudce a surově, že v nich vidíme mnohdy některé dospělé. Hlavním tématem je však "zmatek", který má každý z nás v hlavě a na něž se snažíme nějak reagovat. Každá akce má svou reakci a ta svůj důsledek. Bohužel film tráví mnoho času zkoumáním všech možností, a finále tak je trošku pedantské. Ale na druhou stranu důkladnost zkoumání postav a tématu je to, co shledají diváci u filmu vyjimečné. (02.03.2011)

Zentropa je dánska filmová spoločnosť, ktorá vytvorila SKVOST režisérky SUSANNE BIER, pričom sa mi dlho nestalo, aby ma film takto silno zasiahol. V úvode sledujem pohreb ženy, matky Christiana, ktorého smrť matky hlboko zasiahla, bude neskôr prchký, impulzívny, výbušný, nezvládateľný. Presťahuje sa spolu s otcom do Dánska, kde začne chodiť do školy, tam spoznáva istého rovesníka menom Elias, ktorého si v škole podávajú ako horúci zemiak, t.j je šikanovaný od spolužiaka Sofusa, ktorý neskôr schytá poriadny výprask práve od Christiana, ktorý ho domláti takmer do bezvedomia... Z týchto chlapcov sa stávajú postupne kamaráti. Elias má rodičov doktorov, otec Anton chodí na turnusy do africkej Kene, kde tiež nie je úplne v bezpečí, so ženou sa rozvádzajú pre Antonove hriechy z minulosti, zrejme zahýbal žene a Marianne je doktorkou v nemocnici. Stretnú sa tu dva protipóly, a to Eliasov otec Anton a Eliasov rovesník Christian, Anton nie je násilník, ktorý keď od niekoho dostane facku, tak ju nevráti, a to poriadne štve mladého Christiana, ktorý chce takto zapiecť človeku, ktorý dáva facky Antonovi, ktorý mu to ale nevráti, tak sa títo dvaja kamaráti rozhodnú pomstiť tomuto človeku, ktorý je automechanikom, zhotovia po domácky vyrobenú bombu, ktorú umiestnia pod jeho auto, čakajú na vhodnú príležitosť, zapália zápalnú šnúru a o minútu má nastať výbuch, len háčik je v tom, že práve idú okolo dvaja ľudia, a tak Elias zatiahne ručnú brzdu, aby ochránil týchto dvoch nevinných, ale je z NEHO takmer kaša, našťastie prežije, ale jeho matka začne nenávidieť Christiana, ktorý jej syna zatiahol do prúserov, áno ešte aj ten chalan dostane výprask, ktorý šikanoval Eliasa a bol pri tom nôž. Citlivý film, ktorý dbá na vnútornú zložku postáv, aby sa divák vcítil do ich problémov a herci Mikael Persbrandt ako Dr. Anton a William Jøhnk Nielsen ako Christian predvádzajú fantastické herecké výkony vhodné obdivu. Susanne Bier priniesla ojedinelý európsky film, po ktorom by sa mal každý aspoň na chvíľu zamyslieť, ak nie, tak jeho chyba. (17.09.2015)

Od Susanne Bier by jeden očekával daleko větší drámo než jakým je tenhle Lepší svět. Učesané až ulízané, chladné až frigidní, vyumělkované až umělé atd. Téměř jediným výraznějším pozitivem jsou dětské herecké výkony, oba hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu uvěřitelní a skvělí, ovšem všechno ostatní, scénářem počínaje - proboha, proč je tam vůbec ta Afrika ? a kamerou konče, ne technicky , ale dlouhé nicneříkající záběry na postavu z výšky půdního vikýře mne prostě v tomhle filmu nechávaly zcela chladným. A to, že hlavní záporák ze světa mimo Afriku ( Ulrich Thomsen) nedopadl nakonec stejně či podobně jako africký protějšek mou jednoduchou duši velmi irituje. Já vůbec nepochopil poselství tohohle filmu, já vím, nenásilí, mír, láska..už mlčím. Ale stejně mohl aspoň po závěrečných titulcích dostat facku..jo, jo, já vím. Tak možná ve dvojce...au. (17.06.2013)

Když bych to měl shrnout, tak je to severský kousek s happy endem (wtf) a na muj vkus se hodně málo ''omlouvalo'' tedy nepadalo skoro žádny ''undskyld'' v rozhovorech :-) (kdo ma nakoukáno ví :-). Dramatická složka u mě fungovala, herecké výkony na 1čku včetně skvělých dětských představitelů, krásná kamera. Ikdyž mě africká linka nevadila, tak nějak jsem ji cítil, že je tam na efekt. Sečteno potrženo pěkná 70%. Ale doufám, že příští kousek, který vznikne spojením Susanne Bier a Anders Thomas Jensena se bude ubírat jiným směrem. O Jensenovi mám nejlepší mínění několikrát mě přesvědčil, že dokáže napsat kvalitní scénář pro jakýkoliv žánr a tady jsem se nemohl zbavit pocitu že poprve trošku vykrádá sám sebe! (08.03.2011)