Žena v černém

Radcliffe dobrý. Hinds v pohode. Ostatní štatisti (ako ostatne aj v knihe Susan Hill, ktorá v češtine vyšla už dva razy). Najväčším plusom Ženy v čiernom je geniálny obrovský starý dom uprostred sychravo-ponurých močiarov, oddelený od zvyšku pevniny úzkou hrádzou, ktorú však pravidelne zalieva príliv meniaci ho počas noci na dokonalo izolované miesto. Čo je prúser, ak tam v ňom sú temné mocnosti, ktoré vám chcú pravdepodobne ublížiť. Atmosféra je vskutku skvelá, rovnako tak úžasná výprava. A mnohé scény sú fakt mrazivé a nepríjemné (rôzne odrazy v oknách a podobné detaily, ktoré však bravúrne fungujú). Trošku mi nesedela hrdinova prehnaná odvaha, tak ale zas na druhej strane je celkom osviežujúce mať hrdinu, ktorý na prekliatom mieste zostáva dobrovoľne a nie je k pobytu na ňom donútený nejakými trápnymi scenáristickými barličkami. Scenár je každopádne napokon predsa len to, čo snímke najviac ubližuje. Postupné rozmotávanie záhady je pomerne neoriginálne a plné klišé momentov a predvídateľných scén. Rovnako ma nie úplne zaujali kvázi strašidelné pasáže, v ktorých nás režisér desil tak, že v hrobovom tichu zvrieskla hudba alebo zvukový efekt. Negatívne hodnotím i nezaujímavé univerzum ústrednej ženy v čiernom a poslabšie, akoby nastavované finále (ale s adekvátne ráznou koncovkou, nebudem spoilerovať). Mimochodom, v prvom filmovom spracovaní z r.  1989 si hlavnú rolu zahral Adrian Rawlins, ktorý v sérii Harry Potter vo flashbackoch stvárnil rolu Harryho otca. Wtf! (20.01.2017)

Žena v černém je skvělý atmosferický horor, který se odehrává v naprosto perfektní lokaci, s výbornými herci a parádní režií, která obstarala právě tu děsuplnou atmosféru, ze které jsem měl mrazení ještě pár hodin po shlédnutí. Daniel Radcliffe mi okamžitě odezněl jako Harry Potter. Tady jsem ho viděl jako výborného herce, který dokáže zahrát mnoho emocí, včetně strachu. Je teda pravda, že bejt jím, už asi po 20ti minutách by mi v tom strašidelném domě houklo, ale on se pro film přemohl a zvládl to naprosto perfektně. Stejně tak i scénář je skvělej. Tyhle duchařský horory většinou ztrestají závěry, ale tady je to všecko takový děsně zajímavý. Klobouk dolů. Film tak přinesl čtyřhvězdový zážitek a vzpomínky, které jen tak nevymámím z hlavy. Kéž by takových filmů v takové kvalitě bylo víc. (15.10.2012)

Přiznávám zcela dobrovolně, že horory nejsou mým oblíbeným žánrem, tudíž The Woman in Black běžela v kině celých šest týdnů, než jsem se na ni odhodlala zajít. (Touha vidět Radliffa v něčem jiném než Harrym Potterovi, přítomnost Ciarána Hindse, podle traileru velmi hezká vizuální stránka, srovnání se Sirotčincem v jedné z recenzí a vědomí, že ustát filmy s přístupností od dvanácti let bych v jednadvaceti měla zvládnout, nakonec vyhrály.) A přežila jsem. Vizuální stránka vycházející z černobílých kostýmů a snížené saturace obrazu a atmosféra vytvářená domem, houpacím křeslem a otiskem na skle je velmi podmanivá. Snad jen od příběhové stránky jsem, snad kvůli odkazu na Sirotčinec, který dokázal balancovat na hraně racionálního a mystického vyznění, čekala mnohem víc. (24.03.2012)

Zajímavá duchařina s atmosférou, která postupně houstne, až by se dala krájet. Radcliffe není sice oslnivý, ale svým civilním výkonem dá zapomenout na Harryho Pottera, v jehož "poutech" se pohyboval víc jak 10 let. Celkově pro mě sympatické překvapení, sice jsem podobných snímků viděl už řadu, ale i tak jsem měl nejméně čtvrtinu filmu nefalšovanou husí kůži.... (05.09.2012)

Jako čtenář původní knihy a divák televizní verze z roku 1989 jsem se vznášel v sedmém nebi plném duchů. Atmosféra je tak hustá, že se ani nedá krájet. Parádní lekačky, které jsem naposled prožil u asijských hororů. Jedinou výtkou je Radcliffův mladý vzhled, ale na to jsem si přesto zvykl. BAF! (20.02.2012)