Na nože!

To co ze začátku vypadlo jako hodně levná a párková trapárna kopírující Top Schef a Heels Kitchen se nakonec vyvinulo v poměrně charismatickou reality show. A ta maloprodukčnost už k tomu najednou docela sedí... Akorád Primo - chtělo by to více Polhreicha, ten chlap je děsnej tahak pro diváky. A těch peněz bych se taky příště nebál. Ve velkém by to byla parádní - viz. Top Shef / Master Chef. Ahoj, já jsem majoránka (03.12.2010)

Když vám Prima slibuje něco ve stylu Pekelné kuchyně, tak je pak zklamání o to větší. Pohlreich nehláškuje tolik jako v Ano, šéfe! (co si budeme povídat, na tom ten pořad stál) a když, tak mi to nepřijde moc vtipné. Samotná soutěž pak spočívá jen v tom, že banda typických čecháčků, kteří se pohádali už první den první díl, přináší před porotu svá jídla a ty je stručně hodnotí. Přínos pro diváka? To je dost častá otázka, kterou si kladu při sledování současných pořadů. Zábava asi těžko, nějaké kuchařské fígle taky neokoukáte, recepty taky asi ne. Co na to říci? Ambiciózní pokus, který nedopadl dobře a je zcela zbytečný. Sice méně zbytečný než Prostřeno nebo Dům snů, ale být lepší než tyhle propadáky není žádná výhra. Pusťte si raději Pekelnou kuchyni Gordona Remsyho! (20.11.2010)

Zdeňkovi to ne úplně sedí. V pořadu Ano,šefe! to byl pan kuchař, co se zapojil, a ukazoval lidem, jaký blafy se vařej v českých hospodách a že lecos, za co člověk vyplajzne velký peníze, je vlastně velkej podvod. V týhle šou, je to doopravdy o "vycepování" a nalezení všestranného kuchaře, mistra, což na jednu stranu může znít zajimavě, na stranu druhou je to proti původnímu pořadu se Z.P. relativně nuda. (28.09.2010)

Kuchařská reality soutěž inspirovaná soutěží Master Chef Remcajícího (Fl'aše) Górdna - kterou o pár let později svým pro drahé licence tradičním způsobem zhajpovala a do směšnosti zrajtovala TV Nova. TV Prima využila "svého" Zdeňka Pohlreicha, pojala věc relativně skromně ("relativně" je klíčové slovo, a dojde vám díky nedostatku porovnatelného materiálu možná jen při seznámení s nováckou velkoprodukcí), a neomezila výběr soutěžících striktně na amatéry, laiky či chcete-li ne-profesionály. Vznikly tím zajímavé možnosti srovnání děvčete vařícího (a hlavně pečícího) pro zábavu, skutečného borce ze závodní jídelny, gurmánského kuchaře na objednávku, atd. atd. Jelikož nemám nic proti Romanu Vaňkovi a paní Filipová mi nevadila, a hlavně ze všech tří porotců netrčel režií naordinovaný umělohmotný odpor k tomu soutěžícímu póvlu (který by se časem opět režijním zásahem měnil v restek-p), díval jsem se na každý díl, a vždycky se slušně pobavil. Rozhodně to nebylo ideální, ale na sympatických 70% to bohatě stačí. Taky nedejte červené hodnocení pořadu, kde padají zásadní existenciální otázky jako: "Máme tu zelený marcipánový dort s nápisem Jarda Jágr. Proč?":) (24.04.2013)

Fuckt rada varím. Mala som to dokonca ako študijný odbor. Napriek tomu - nemám rada machrovanie v tomto odbore, ktoré predvádza pán Pohlreich a prehnané posúvanie jedla do kategórie super umenie. Tretí svet, ktorý hladuje, by žasol, čo sa stalo z jednej zo základných potrieb na prežitie ... Potom sa už človeku natíska otázka - nedá sa urobiť umenie aj z dýchania a spánku? A čo takto vylučovanie ako alternatívne umenie? Híkanie nad jedlom - jooooj, mne sa tu jahody nehodia, aj keď farebne ladia ..... ma dostáva do stavu nepríčetnosti. Jedna hviezda len preto - lebo viď prvá veta. (01.12.2010)