Lip Service

Perfektní seriál, jehož největší síla tkví v ohromném zaměření na postavy. Pokud Lip Service porovnáme s podobnými žánrovými kousky z nového kontinentu, nelze si nevšimnout, že právě ona orientace je největším rozdílem. Zatímco v tradičním pojetí jsou postavy „oběti“ scénáře, tedy potažmo příběhu, zde je to právě naopak. Jednotliví hrdinové jsou příběhotvorní, tedy děj přímo vytvářejí, a jejich osobnosti jsou v absolutní většině případů nad ním. Pokud vám případá slovo hrdinové podivnější než slovo příběhotvorní, pak víte o čem mluvím... (28.10.2012)

Oproti té první druhá série dějově docela zklamala (poslední díl mě nebavil takřka vůbec), ale na druhou stranu uvedla do popředí trio pořádných bab a to Lexy, sexie Sadie (jak jen to ti Beatlesáci už tenkrát věděli?) a jak že se jmenovala ta fešanda, co jí Sadie pinglovala? :-) Za což tvůrcům děkuju, protože kdyby mi BACHA SPOILER PRO NEZNALCE vzali Frankie ♥ i Kat bez náhrady, nebylo by už na co koukat, jelikož Tess a Sam já prostě nemusím ani za mák. První série za čtyři*, u druhé o hvězdu ubírám. (19.12.2010)

Výborné, ve srovnání s L wordem působí Lip Service přirozeněji, uvolněněji, se zajímavějšími postavami a výraznějším humorem. První sérii tedy nemám moc co vytknout, ovšem nevěřil jsem vlastním očím co se odehrálo v polovině druhé. Ještě se mi asi nestalo aby v nějakém seriálu odstranili během dvou dílů 3 ze 4 mých nejoblíbenějších postav. Díky tomu zbytek série nic moc a dál asi pokračovat nebudu. 1. série - 90%, 2. série - 80%. (13.07.2012)

Great lips, great story. Ze stínu předsudku „britského L Wordu“ se již po zhlédnutí prvního dílu vyklube nevyhnutelné prozření, že přirovnávat "Lip Service" k americkému hitu je přinejmenším nefér. Samozřejmě se zde najde řada styčných ploch, ale podstatnější jsou právě výrazné rozdíly, které jasně ozřejmují proč britský seriál není tak masově populární. "L Word" je v zásadě jen klasické televizní melodrama z lesbického universa, lépe řečeno z (mokrého) snu leseb o jejich světě, kde se prochází tradičními vyhroceně schematickými konflikty. Prostě jako "Dallas" či "Beverly Hills 90210", jen tentokrát bublinou není prostředí zbohatlíků, nýbrž domnělý svět leseb – při čemž stejně jako ve jmenovaných konzervativních sériích také v "L Word" se prolínají představy většinové společnosti o daném světě s podprahovým podsouváním a ospravedlňováním postav a jejich hodnot divákům. Je pak vlastně otázka, jestli lesby si konzervativní žánr podmanily, nebo jestli si naopak on podmanil je. U "Lip Service" takovéto paradoxy vůbec nevyvstávají prostě proto, že je to vztahový seriál, kde většina postav je na holky. V tomto případě to navíc znamená, že ve vyprávění vystupují nejen lesby, ale i heteráci. Jistě i tentokrát jsou všechny ženy neodolatelné a reálné butch typy se objevují maximálně na pár sekund v pozadí davové scény, ale přesto je rozdíl mezi vypulírovanou reklamní fikcí americké televize a stylově (pseudo)realistickou estetikou britské série propastný; což platí o prostředí, módě i sexuálních scénách. Podstatou "Lip Service" nicméně jsou vztahy a drama, při čemž hrdinky a hrdinové zde nejsou užiti jako vzory chování pro diváky a nevyjadřují se k palčivým tématům, společenským otázkám či důležitým agendám, ani nám neukazují, jak se máme v určitých situacích chovat. Prostě to jsou uvěřitelné charaktery, které musejí čelit v zásadě obyčejným a divákům důvěrně známým vztahovým problémům. Právě proto, že „Lip Service“ z leseb nedělá další privilegovanou kastu ve fiktivním universu vykonstruovaných konfliktů, ale obyčejné postavy, není jen klonem úspěšného zaoceánského pořadu, ale naopak dalším krokem ke zrovnoprávnění minoritních postav v prostoru masových médií. Vlastně jedinou opravdovou spojnici obou seriálů představuje voyeuristický pohled, který na rozdíl od klasického pohledu přisuzovaného mužským, postavám je tentokrát určený pro muže i ženy v publiku. A že je na co koukat... (27.03.2012)

Seriál o 4%, o kterých máte dojem, že v Glasgow jsou spíše 90%. Největším zklamáním je pro mne beze sporu postava (neskutečnénapěstkrávy) Frankie. Už dlouho jsem neviděla takhle šablonovitou postavu - drsňačka, co je naštvaná na celý svět a tak neustále jedná samolibě, kouří cigára, vrhá svůdný pohledy a "fancy a fuck" a přestože pořád působí sobecky a naštvaně, neustále brečí na záchodě. Díky ní jsem myslela, že už si další epizodu nepustím, ale naštěstí je tu rozverná Tess (nejzábavnější při randědí s "heterosexuálkou"), která mě strašně baví a beru ji jako takový hlavní záchytný bod. Ty ubrečené a hysterické lesbičky mě chvílemi vytáčejí, nemluvě o neherectví neustále se mračící Laury Fraser, která svou křečovitostí ničila už Breaking Bad. Mimochodem trochu jsem se zasmála komentáři o tom, že postavy nejsou obětmi zvratů - protože je to přesně naopak. V pravou chvíli se pokaždé někomu rozbije telefon, nebo zasekne výtah - a to nepřehlédnutelně v každém díle. Mimo to vztah Cat a Frankie (nejotravnější seriálová dvojice!) byl od začátku otevřenou knihou, u které jste po celou dobu doufali, že ji nemáte až tak přečtenou. Ale tvůrci to zvorali s tou předvídatelností, zřejmě si to uvědomili a tak vypustili obě dvě. Jsem překvapená, že to říkám, ale po odchodu tohoto páru už seriál nikam nesměřoval. Postavám se v podstatě nic nedělo (jediný Tessin vztah za celou sérii ukončili jednou větou), nepojil je žádný opravdový příběh a scény v nemocnici byly nejen otravné, ale zbytečné. Když SPOILER všichni stáli nad mrtvou Cat a tvářili se jakoby se nechumelilo, KONEC SPOILERU, to byla třešnička na dortu. Vesměs je to ale stále zábavné a upoutala mě extravagantní Sadie. Mimochodem mě trochu zklamalo, že se většina herců ani nesnažila o skotskou angličtinu a lidé je tu ještě chválí, jak je ta skotská angličtina krásná. Tohle je prosím pěkně skotská angličtina. (06.02.2014)