Gosick

V tomto momente Moje TOP. Nádherná kresba, podarená hudbu, ono no tie hádanky nie sú tak zložite (väčšinou som vedel od začiatku ako to je) ale to seriálu neuberá kedže atmosféra neklesá. No a čo sa týka príbehu, tak ten ma dostal. Áno ono z úvodu je to miž-maž a celkovo toho seriál pobral z viacerých smerov ale no A? Nenudil, netrhal oči, a ak sa ja niečo vyskytlo tak to finále nahradilo (už len samo o sebe strojí za pozretie). Viem väčšina má už kombináciu DOLL a FOOL vyše hlavy, pre nich to je priemer, ale ja ne. 10 10 10 ... ***** ;) (28.12.2011)

Začalo to ako normálne školské anime, zasadené celkom fajn do mierne pozmenenej Európy s mierne pozmenenými dejinami. Relatívna pohoda, riešenie záhadných historiek s občasnými náznakmi temnej minulosti. Potom prišla podľa mňa zbytočná medzihra, kde som sa začínal chytať za hlavu. Ale našťastie bolo všetko nakoniec inak a príbehu sa podarilo spolu s jeho hrdinami nečakane vyrásť do dospelej (proti)vojnovej drámy, s pretvárkou, podrazmi a intrigami. Príjemné prekvapenie. (04.02.2015)

Slušné anime, které se svým způsobem snaží adaptovat klasické detektivní příběhy z 19. století, ovšem je zasazené do úvodu toho dvacátého. Trochu mě překvapilo, že případy nebyly roztáhnuté na trochu delší plochu - více epizod - protože úplně první scéna prvního dílu působila jako něco, co bude zásadní pro celý děj a nakonec to tak vůbec nebylo. Nicméně větší problém se objevil brzy poté - jakkoliv opravdu Gosick měl chuť adaptovat západní viktoriánsky zasazenou detektivku, chybělo mu to nejdůležitější - dobře vypointované a vymyšlené zločiny. Nutno říct, že jak se anime definitivně v druhé polovině přesune k řešení původu, osudu a spiknutí ve vládnoucí elitě, které se celé točí kolem hlavní roztomilé Victoriquy, zlepší se i úroveň celého děje a člověk si uvědomí, že toho spolu souvisí víc než se na první pohled zdálo. Třeba případ s alchymistou byl určitě nejen svým schválně mysticky pojatým způsobem vyprávění, ale i celkovým průběhem docela příjemný. Japonci se vedle svého zajímavě pojatého pokusu o Sherlocka Holmese nebojí ani přidávat různé folklórní a kulturní prvky do jejich Evropy, které očím Evropana musí nutně připadat docela zábavně až zcela nesmyslně, ale to už člověk tak nějak čeká. Každopádně hlavní síla anime je v postavách, které mají znovu (jak to v anime bývá častěji než by bylo zdrávo) jakýsi silný faktor sympatičnosti a díky ním pak člověk dokáže skoro i přehlídnout jakékoliv nedostatky. Nejsem nicméně žádný anime fanoušek a přesto mi bylo jasné, že to jsou vlastně jenom úplně klasické archetypy - ale to už záleží na každém člověku, jestli potřebuje nutně charaktery originální (resp. s vývojem) či nikoliv. Tady mi to nějak extra nevadilo. A tak vztah dominantní a násilnické Victoriquy (což mi připomenulo nejvtipnější momenty anime, kdy Kujo neustále opakuje její jméno a občas přidává různá podivná adjektiva) a titulního Smrťáka Kuja, do toho vtírající se má rozhodně nejoblíbenější Avril a pak ještě neschopného detektiva s vlasy, které mohou konkurovat Meridě (ovšem po jiné stránce než byste čekali), jejich dramatičtější i vtipnější interakce a odhalování tajemství minulosti mi bohatě stačí k tomu, abych dal slabší 4. Ono by to bylo objektivně opravdu spíše na třech, ale tohle je zase první anime seriál, co jsem viděl po dlouhé době, a navíc to mělo opravdu nádherně vypjatý závěr. Asi tak. (20.08.2015)

Ono pomineme-li vláčný děj a pramálo zvratů hlavní dějové linie, což ne pro každého diváka musí být známkou mínusovou, zbyde nám pořád, co zde obdivovat. Za mě teda obdiv vůči samotné Victorice, překrásné viktoriánské lolitce s úžasnou schopností spojit střípky detailů do usvědčujícího závěru. Tak trochu arogantní panenka, která vás taky donutí namáhat hlavinku. Kazuyu s jeho "donebevolající troufám-si-tvrdit-že nablblostí" bych sice shodila z těch nádherných schodů knihovny ve věži, ale jako služebník-poskok by asi fungoval dobře. (22.11.2011)

Pozrime sa najprv na jednotlivé zaujímavé postavy. Čierny smrtonoš Japonec v podstate submisívny chlapík, ale keď ide do tuhého bojovník. Kujou trpí rodinnou menejcennosťou, lebo je tretí syn vojaka. Ďalšia postava je cukríky požierajúca milá, živá bábika, ktorá aj býva v domčeku pre bábiky, krásne sa oblieka a má krásne dlhé vlasy. Nakoniec spomeniem inšpektora s veľa gelom vo vlasoch čo má vlasy do vrtuľky. Zlo tiež nikdy nespí a má skoro stále navrch. Pre mňa všetky postavy boli dostatočne zaujímavé a ich rôzne vlastnosti pomáhali príbehu, aby lepšie rástol a skvalitnili ho. Postavy v príbehu reagujú logicky a správajú sa od začiatku až ku koncu rovnako. Gosick a jeho temné strašidelné príbehy. Príbehy sú ale po vyriešení oveľa menej strašidelné. Kúsky záhad postupne do seba zapadajú ako črepiny z rozbitej vázy. Prvé diely nedosahujú takú kvalitu ako ku koncu gradujúce anime. V prvých dieloch sa postavy dokonca chovajú tak, ako keby mali medzi sebou už vybudované kvalitné priateľské či milostné vzťahy čo pokladám za miernu chybu. Príbeh stále viac graduje a stále viac sa týka hlavných hrdinov. Záhady sú v podstate len prípravou pre hlavnú záhadu okolo Victorique. Nemôžem nespomenúť, že už len to ako hovorili jej meno Victorique sa mi páčilo (to je taká drobnosť). V pozadí sú aj politické záležitosti tohoto malého štátu. Nikdy vlastne nevieme ako a čo stane vo svete, môžeme len hádať to nám vlastne Gosick pekne vysvetľuje. Mám rád premyslené veci a Gosick sa o to kvalitne pokúsil. Vyzdvihnem ešte pekný melodický ending. Vyzdvihnutie Gosicku číslo dva je veľmi pekný až krásny koniec (nepovedal som, že či šťastný, alebo nie). Začalo to nevinne a vygradovalo v niečo čo stojí za to. (Hodnotenie 4,5) (15.03.2015)