Argo

Paradoxně víc než samotný film mě fascinuje, kam až to Ben Affleck dotáhl. Vždycky mě poměrně bavil (na rozdíl od jiných názorů) i jako herec, i když leccos zvládl zahrát jen se svým jedním zataženým výrazem. Ale jsme tu přeci kvůli filmu, jeho už třetím. Takže: Affleck představil velmi slušné retro, které vypráví o skutečné akci CIA, jejímž cílem je dostat z nehostinné země šestici diplomatů. Affleck sice připomene klasiky ze sedmdesátých let s Redfordem o chlapácích, kteří neuhnou před žádným úkolem, body mu ale bere zvláštní kombinace žánrů. Chvíli jsme na poli politického thrilleru, pak v komicky odlehčeném Hollywoodu. A právě roztěkanost ukázat příliš mnoho dějů mi nakonec zážitek lehce kazila. Ale jinak stále dobré, Bene!! (28.12.2012)

Nadprůměrný, i když poněkud nevyrovnaný film. Argo je historické drama, kterému nechybí solidní porce napětí a hlavně humor. A právě satirické narážky na filmový průmysl sice pobaví, ale v kombinaci s vážnými scénami působí trochu nejistě, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, co má převládat. Obě složky samy osobě fungují docela dobře, společně příliš ne. Potěšila mě však řada detailů (třeba „uvítání na letišti“ či „KFC“), navíc i fakt, že sice jde o film patriotistický, ale pohled na věc není čistě černobílý, je ukázáno, proč panovala v Íránu taková nenávist vůči USA. Na druhé straně, krom nevyrovnanosti je zde několik nedostatků (když některé postavy jednají poněkud zvláštně-viz třeba naivní pokus velitele jednotky) nebo přebytků (trapná vedlejší linie s rodinou, resp. synem), no a nemůže chybět hollywoodský konec se vším všudy (alespoň, že dovětek se odehrával na pozadí z postaviček Star Wars). Celkově to je něco mezi 3/4*, ale zaokrouhluju výš, přece jenom těch pozitivních věcí je více a Ben Affleck mě znovu přesvědčil o tom, že za kamerou mu to jde o mnoho lépe než před ní. „Je ten film dobrý?“ – „Cílové skupině se líbit nebude.“ – „Kdo je cílová skupina?“ – „Lidi s očima.“ (02.11.2013)

Argo, podle všeobecných ohlasů prubířský kámen filmového labužnictví, ve mně sice zanechal dojmy pozitivní, a fakt je že jsem Affleckovi toho plešouna za nejlepší film přál, ale dělat z toho bůhvíjak přelomovou záležitost se mi prostě nějak příčí. Atmosféra rodné země Oláhů a konfrontace fanatických studentů s vyděšenými americkými úředníky je tu vylíčena až hmatatelně, i když se film drží zpátky a dovede se obejít bez nějaké efektní brutality a citového vydírání. Kouzelné přepínání mezi roztomile prohnilým imperialistickým Holým Údem a zhoršující se situací v domě kanadského velvyslance je asi hlavní deviza Arga, protože samotná realizace plánu agenta Mendeze je už za hranicí WTF, které jsem v rámci žánru ochoten tolerovat. Přesto, pokud chcete vidět film, ve kterém každá složka přesně zapadá na své místo, vyberte si tenhle. A dokonce - i když jde o snímek podle skutečné události - budete na pár místech určitě napjati a překvapeni. A pokud tuhle svižnou, dvě hodiny krátkou záležitost hodláte ignorovat nebo dokonce hanět, mám pro vás jedinou odpověď: "Arr, go fuck yourselves.":) 80% (22.08.2013)

Mezi filmovými fanoušky je už dávno známý fakt, že Ben Affleck je mnohem lepší režisér než herec. Tak dobrý režisér, aby si uvědomil meze svého hereckého kumštu a přizpůsobil tomu obsazení hlavní postavy, ale zjevně není. Bohužel. To, co buduje Ben Affleck na režisérském postu, mu tentýž Ben Affleck shazuje v hlavní roli svým bezkrevným výkonem. Určitě není trapný, ale tohle chtělo obsadit špičkovým charakterním hercem. Pořád tady zůstává schopnost Bena Afflecka vytvářet a udržovat napětí, pečlivost v dokonalém zachycení atmosféry 70. let a stejně tak i revolučních poměrů v Iránu po pádu šáha. Na poli politických thrillerů sice nejde o absolutní špičku, protože se Ben Affleck nevyhnul pár zbytečně patetickým momentům nebo dojímání se při rodinných scénách, divákovo napětí navíc kalí fakt, že film natočený podle skutečné události nemá čím překvapit, víte zkrátka od samého začátku, jak to dopadne. Na druhou stranu jde o silný nadprůměr, je radost koukat na tak kvalitní zrealizovaný scénář. Celkový dojem: 75 %. (19.04.2015)

Reálný příběh exfiltrace mohl být dramatický a skutečně dojemný, a jistě je zajímavé nahlédnout za plentu, jenže filmová ilustrace vrství klišé na klišé, sladkobol na sladkobol. Nejtrapněji přitom vůbec netěží emoce tam, kde sleduje akci samotnou, ale ve vatě na pozadí. Tradiční rodinné hodnoty dojdou uvědomělé obnovy, manželka tajného agenta přestane trucovat a smíří se s životem po boku amerického hrdiny, i když tento tu a tam nestihne synkovu narozeninovou oslavu, a pak už spolu žijí šťastně až do smrti (na venkově v Marylandu). Při jejich finálním objetí vlaje do záběru před rodinným domkem zabodnutá americká vlajka, a není v tom za nehet sarkasmu. V tomhle ohledu, reklamě na americké rodinné štěstí, je to snad ještě o fous trapnější než třeba Syriana. *** (29.07.2015)