Lásky čas

Absolútne súhlasím s cynickým názorom Civala, ktorý tú idylku slušne vystihol (Hezká pohádka o neexistující harmonické rodině...). A hoci sa práve na idylky pozerám s veľkými pochybnosťami a skepticky odfrkávam (špeciálne v tomto filme je idylka všade naokolo, brr), tak aj mňa si nová Curtisovka získala. Doprdele, je to sladké ako tri kilá cukru... ale dostalo ma to. Šit. (Hoci na moju srdcovku Love Actually to nemá, tá zostane na špici.) (07.01.2014)

,,TIME, DRAHÝ SYNU. JE TO ZKRÁTKA TAK, ŽE MUŽI V NAŠÍ RODINĚ... BUDE TO ZNÍT ZVLÁŠTNĚ. PŘIPRAV SE, ŽE TO BUDE DIVNÉ A STRAŠIDELNÉ. MÁME RODINNÉ TAJEMSTVÍ. A TO TAJEMSTVÍ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE MUŽI V NAŠÍ RODINĚ UMĚJÍ...CESTOVAT V ČASE.“… /// A vod toho dne šel život jako po másle. Ženský mi padaly k nohám – vlastně ne, zamilovat se nikoho žádným cestováním v čase nedonutíte… (ale časem uhnat ženskou … to by šlo…), plno romantiky, vobčas i povedenej ftip. A k tomu to cestování…jako naprostá kravina! Vlastně ne – díky tomu zjistíme, že se dá žít i bez toho (teď se kurva omlouvám všem, který to nevěděli…fakt soráč za spoiler!). I když já bych spíš upřednostňoval tu romantiku každýho vobyčejnýho dne. Možná, že vo to nakonec šlo víc, než vo celý cestování časem, který na rozdíl vod dějový nesourodosti a neúměrný dýlky, tady nebylo největší slabinou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád bych to napoprvý nezvoral! 2.) Umím cestovat časem a rád bych vošukal Rachel McAdams. 3.) Thx za titule ,,urotundy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.01.2014)

Jak málo stáčí, aby člověk odcházel z kina šťastnej a ani pořádně nevěděl proč. Humor, láska, originalita ( super konec ), výborný herecký výkony (Rachel definitivně miluju ), ale hlavně obrovský pozitivní náboj, kterým film střílí do každýho diváka v kině. "Vem si jeden den ve svým životě, nejdřív ho prožij běžně jako vždy a pak ten samej den prožij ještě jednou a všímej si každýho detailu....", absolutně nejlepší scéna celýho výbornýho filmu. Lidi, fakt zvědněte prdel a zkuste tenhle biják dát , myslím si, že v týhle době něco podobnýho všichni moc potřebujeme. (04.11.2013)

Není nad setkání s přáteli po letech, aneb když jsem si přečetl sedm let starý komentář od Nathalie, skoro se mi nechtělo psát můj vlastní:) Lásky Čas je ukázkou jisté ruky pana Curtise, ale když pominu jak mu hapruje to cestování časem (mělo to přece jít jen dozadu, ne?), mám svoje výhrady proti "poselství" filmu, respektive některým jeho aspektům. Na druhou stranu, mám velkou slabost pro Billa Nighyho, pro Rachel McAdams (ačkoliv když zvládla fejkovat chemii s Ryanem Goslingem po celý Zápisník Jedné Lásky, jak jsem se před pár dny dočetl, co je jisté?:D), a pro Domhnalla Gleesona (když tedy nehraje padoucha ve Star Wars...:)), takže se mi skoro daří skočit na návnadu silných rodinných hodnot a nevnímat to, jak je oslabuje možnost kdykoliv se vrátit a opravit nejen jakoukoliv chybu, ale i starou dobrou zlomyslnost;), a jak je hrdinovo závěrečné poznání banální. Naproti tomu rodičovství fungovalo úžasně - ale nemá to co dělat s mým vlastním otcovstvím. Chcete důkaz? Správně bych měl být stoprocentně dokonalý vzorek cílové skupiny, protože shodou okolností dnes, v den, kdy jsem Lásky Čas viděl, by měl můj děda narozeniny, za necelé dva týdny to bude dva roky, co zemřel, a - tomu už se skoro nedá uvěřit - moje nejsilnější vzpomínka na něj je, jak mě učil házet žabky. Přesto moje výhrady trvají. Ale jinak... i v ostatních rolích parádní obsazení, parádní humor (od vztahového přes Gleesonovy trapasy až po Hollanderův cynismus), úžasná hudba (jen tu verzi How Long Will I Love You od Ellie Goulding by měli zakázat...), a jak by řekla jistá decentní dáma, "doják jak kráva":D Kasaštyk to byl řádný, ale už jsem zkrátka měl pocit, že je to víc řemeslo než něco nadčasového (yes, pun intended;)). Kdybych viděl méně filmů podobného ražení, a méně toho zažil, možná bych pěl ódy na to, jak mi Lásky Čas změnil život, jako to dělají mnozí lidé na Youtube u "té správné verze" How Long Will I Love You. Takhle váhám mezi 70 a 80%. Ale když si vybavím perličku jako že v situaci, kdy hrdina potřebuje napravit následky svého dobrého skutku v podobě neseznámení se se ženou svého života, a v podkresu začne hrát The Cure (neboli lék:)), bude to 80%. (27.09.2020)

Sám Richard Curtis to řekl. Nepamatuju se, kdy jsem naposledy viděl snímek, v mnohém tak obyčejný a zároveň tak vyjímečný. Směr vyprávění je neodhadnutelný a ten, kdo by chtěl na film aplikovat sci-fi pravidla, se šeredně splete, vždyť je to jen metafora napravování sebe sama a potřeby něčeho, co člověka převyšuje a zároveň mu naznačí, co ve svém životě může nebo nemůže ovlivnit. Richard Curtis to řekl sám, prý už nebude režírovat. Ale pokud vím, psát se chystá dál. Pokud bude i nadále tvořit takovéhle příběhy o zásadních věcech, vůbec to nevadí. Smekám. (14.11.2013)