Lásky čas

Pravděpodobně je to zvláštní, ale snad nikdy jsem nezažila chvíli, kdy bych chtěla zalézt do šatníku, zatnout pěsti a vrátit se zpátky v čase, abych něco napravila. Přitom chyby jsem v životě určitě nasekala.. narozdíl od hlavního hrdiny Tima beru ale život takový jaký je a jsem víceméně zastáncem pokusů a omylů, chybami se člověk přece učí :) Nebylo mi tedy úplně sympatické, jakým způsobem Tim řešil všechny trable. Někdy opravdu úplně zbytečně. Na druhou stranu z hlediska příběhu se ono cestování v čase mohlo využít lépe;čekala jsem, že příběh postupně vygraduje podobně jako u Time traveler's wife, ale ono šlo spíše o film, ze kterého se máte poučit a mít ke konci příjemný pocit, takže Timova schopnost nesehrála takovou dramatickou roli, jak mohla. Mimochodem jen po přečtení námětu jsem měla pocit, že si ze mě někdo střílí - Cestování v čase, Rachel McAdams? Neskutečně to zavánělo již zmíněným TTW a po shlédnutí musím říct, že jsem si téměř jistá, že se autor inspiroval. Příběh sice nehrál na tak dramatickou notu, ale kromě jiného zachycuje podobně delší časový úsek. Někdy jsem měla až dejavu. I tak se mi ale film líbil, Bill Nighy měl zase jednou výbornou roli, nenudila jsem se ani minutu a naučila jsem se, že si musím užívat každé chvilky a ocenit každou maličkost. :) Pět hvězdiček nedám, protože je mi přeci jen trnem v oku ta podobnost se Zakletým v čase. (A taky tak trochu protestuju proti rozdílu v procentech, proč mám pocit, že je to jen proto, že About time je britská záležitost?) (06.01.2014)

Velmi milý film odehrávající se hlavně ze začátku v nádherném Cornwallu. Po náročném dni jsem si chtěl dát oddychovku a tak jsem sáhl po této britské romantické komedii.... Abych řekl pravdu, moc jsem se nesmál. Abych pravdu řekl, konec mne dojal tak silně, jak už dlouho nic a na fajnšmekra válečným filmů se kterým neotřese skoro nic mne to opravdu překvapilo...Vlastně mne rozesmálo jen to první vlezení do skříně po faux pas s Charlotou, která chtěla namazat krémem na opalování ... Než humoru tam bylo rozhodně více té romantiky a počáteční snahy hlavního hrdiny nabrnknout si konečně nějakou holku byly roztomilé. Pak už to více méně jelo v předvídatelných kolejích a lezení do skříní přestalo být vtipné. Přesto mne film dostal. Paradoxně to nebylo díky vztahu mezi ústřední dvojicí Tima a Mary (mimochodem dle mého názoru to Tim těžce prokoučoval s blonďatou modrookou Charlotou), ale díky krásnému vztahu Tima s otcem. Cival tu píše o neexistijícím dokonalém vztahu s otcem... Já takový měl. Bohužel táta odešel příliš brzy a bez rozloučení. Záviděl jsem hrdinovi šanci skočit si za taťkou v čase zpět, popovídat si, zahrát si pinčes, poslechnout předčítanou kapitolu z knihy... Stačila by mi i ta poslední procházka na rozloučenou... Po skončení filmu jsem měl vemi velké nutkání zalézt si někam do temna, sevřít pěsti a přenést se zpět... Bohužel, tohle fungovalo jen ve filmu. Užívejte času s nejbližšími --- už zítra tu nemusí být ! * * * * (13.04.2014)

Fell-good film roku. Je až k nevíře s jakou lehkostí a grácií nám Richard Curtis servíruje další romanci plnou svižných dialogů a vtipně švihlých postav. Rejpalové by sice možná nějaký ten časový paradox najít mohli a mohou namítat, že příběh je vlastně strašně jednoduchý. Na to ale Curtis nikdy moc nehrál, obzvláště když umí tradiční přísady zkombinovat jako málokdo a ještě k tomu přidat originální nápady díky cestování v čase. Mladý Gleeson navíc hodně překvapil, Bill Nighy si svou roli totálně užívá a do Rachel McAdams se zde musí zamilovat snad každý. Prostě výtečná romance, která možná není úplně dokonalá, ale díky své nezaměnitelné atmosféře a opět výbornému soundtracku budete mít po většinu stopáže obrovský úsměv od ucha k uchu. A o kterém romantickém filmu z poslední doby tohle můžete napsat, že? Ale kapesníky si vemte každopádně taky. 90% (10.10.2013)

V naprosto jedinečné Lásce nebeské jsme byli svědky metody pokusů a omylů. Tam to vyšlo, tam nikoliv, tam to skončilo s otazníkem. Lásky čas na to jde vyčuraněji. Což může být i na škodu. Příjemně plynoucí romantika z britských ostrovů (vážně miluju ten jazyk) ale dorazila i tentokrát. Jen se přidal fantaskní prvek cestování v čase. Což v rodině elegantního (a opět naprosto spolehlivého) Billa Nighyho u mužského pohlaví prostě tak nějak jde. Funguje to naprosto přirozeně a roztomile, i když samozřejmě někoho může naštvat, že tu někdo opravuje sám sebe, své zlomové životní scény i své přehmaty (rozepínáním podprsenky to jen začíná). Na druhou stranu nepodvádí v sázení, nepáchá trestnou činnost. V případě režiséra a scenáristy Richarda Curtise to je prostě osudově příjemné oživení. Výsledek je spontánní, vtipný, chytrý, milý i originální (potěšila kupříkladu návštěva restaurace pro nevidomé nebo sestříhané rozlučky v metru). Potěší to navíc o to víc, když víme, jak kvalita v daném žánru schází. Curtisův humor naštěstí není primitivní, nelže, neklame, i když se chce nejednou zalíbit. O tom žádná. Odpustíme mu také to, že jeho svět tentokrát zapomíná na skutečně bolavé momenty a nepřináší ani hořké otázky. Čelí jen „nějakým“ rozhodnutím, která se stejně obratem vyřeší. A tím řešením upozorní na nelogičnosti, které v druhé polovině snímku přeci jen přicházejí. Škoda je také v případě toho, že romantická linka se „vyřeší“ už v půlce filmu, a pak se jen šourá kupříkladu okolo vztahově „problematické“ sestry. Ale jsou to jen malé skvrnky. My se totiž chceme hlavně bavit a dojímat. Domhnall Gleeson, nejstarší syn slavného irského herce Brendana Gleesona (Statečné srdce, V Bruggách), je neokoukaný, oddaný své roli a na plátně předvádí neskutečnou živelnost. Svou postavu s lehkostí přivedl k životu a film překvapivě dokáže utáhnout. Samozřejmě i díky dalším ostrovním tvářím a jedné Kanaďance s roztomilým obličejem Rachel McAdams. Nighy je excelentní, dramatik Toma Hollandera jakbysmet, sklerotický strýc si také urve svých pár minut slávy. Díky za ně. Po dobrých třech letech je dám. Přijít to muselo. Sice s přivřenýma očima, ale za pět hvězd!! PS: Soundtrack už mám!! (18.01.2014)

Neberte mě zle, na Lásky čas se kouká moc příjemně. Dvě hodiny bez slabých míst, ale také bez osvěžení žánru a to přesto, že zápletka je natolik bizarní, že operuje s cestováním v čase. Superschopnost hlavního hrdiny není nejlépe využita, Na Hromnice o den více funguje mnohem lépe, protože má jasná pravidla, s nimiž hlavní hrdina nemůže manipulovat, ale naopak je musí postupně objevovat. Naproti tomu Tim v Lásce čas má vše jako na dlani, což trochu postrádá pořádné vzrušení. Lovestory mezi protagonisty funguje chvalitebně, ale přesto nás napadnou příklady jiných filmů, kde totožné funguje lépe (např. Zápisník jedné lásky), možná proto, že zdejší vztah je rozvinut příliš rychle a za celý film neprochází jedinou krizí. Podobně je to s humorem (viz Láska nebeská). Naštěstí výtky typu "co mohlo být lépe" nejsou natolik kritické, abyste si film nemohli dobře užít... 6/10 (09.01.2014)