Jurský svět

Jurský svět je fantastické místo, ale kdyby ho někdo postavil v mém sousedství, tak se dožije spíše mé stížnosti na téma rušení nočního klidu stegosaury než peněz ze vstupného. Mne zkrátka pravěký svět moc neláká, ale uznávám, že vypadal skvěle. Zlom však nastal ve chvíli, kdy začala hostina a mě to poměrně rychle přestalo bavit. Trhalo se, rdousilo se, papalo se, křičelo se, utíkalo se a to příliš dlouho na to, abych si to dokázal pořádně užít. (30.10.2015)

Nový Jurassic World je opäť ten istý skvelý materiál s velkým potenciálom, ako jeho prvé dve verzie (tretí film bol už slabší). Prostredie i zvieratá sú úchvatné, herecká garda bez problémov. Scenár nasadí odľahčenú atmosféru s funkčným vtipom a nadsádzkou vo forme úmyselne patetických a epických scén. Skvelo to funguje až do momentu, kým som zistil, že sa to takto bude odohrávať až do konca, bez vážnosti a gradácie napätia. Každá scéna, ktorá vybudovala nejakú dych zatajujúcu scénu, bola nasledovaná takou, ktorá gradáciu (či už napätia alebo emócie) úplne znemožnila. Je to škoda, pretože film mal daný všetko, čo k takejto žánrovke patrí. Zas ten prekliaty scenár... Keď už to inak nešlo, mohlo byť viac dinosauriej akcie, a menej nezmyselných kecov a záberov na epicky sa tváriace postavy... Raz to ale i takto stojí za videnie. 70% | Atlas Praha, 10.6.2015 | (11.06.2015)

Zábavný, napínavý, dojemný, důstojný, skvělý. Jurský svět dopadl nejlépe jak mohl. Bez sebemenšího problému odsýpající scénář, pečlivá režie s citem pro střídání vážnějších i odlehčených momentů, spousta nostalgie, ale zase ne taková, aby se film zbaběle spoléhal jen na ni, nové nápady, vynikající sympatičtí herci, zkrátka vše je, jak má být. Navíc trailery zdaleka neukázaly vše, takže není nouze ani o překvapení (pro mě nejlepší momenty filmu). Jsem rád, že se to Colinu Trevorrowovi tak povedlo a všem pochybovačům vypálil rybník. A Michael Giacchino je také pašák, protože se na rozdíl od Dona Davise v Jurském parku 3 nesnažil napodobit Johna Williamse, nýbrž použil jeho motivy jako základní kameny své vlastní hudby, což byl ten nejlepší možný přístup.___P.S. Ovšem ty české titulky! Nevím, v jakých podmínkách je Petr Zenkl tvořil, ale aby se z triceratopsů stali "triceratoptoři a aby se ze samice indomina rexe stal samec, ač se o "něm" stále hovoří jako o "she", případně "it", to opravdu nebylo nutné.___P.P.S. Pro DVD vydání byly bohužel použity ty samé titulky bez jakýchkoliv oprav. (12.06.2015)

Dvojka s trojkou zkoušely svého času nejít po bezpečné jedničkou vyšlapané cestičce, ovšem jejich svébytný přístup se jim přes veškerou sympatičnost takového počínání hrubě nevyplatil (přijetím a bohužel i kvalitami). Třetí pokračování se naopak drží ve šlépějích jedničky "co to jde" a vyplácí se jí to měrou vrchovatou (přijetím a naštěstí i kvalitami). Není to však pouhé slepé následování, ale hravé a sebeuvědoměle pomrkávající. Těžko to sice dnes vzbudí takový (respektive jakýkoli) úžas jako svého času první díl, ale i bez této nadstavby zůstává dostatečně kvalitní základ v podobě zábavného a výtečně gradujícího letního hollywoodského řemesla v tom nejlepším slova smyslu, jehož největší chybou je prostý fakt, že už to tu vše (ne)jednou bylo. Každopádně nemalé body k dobru za "godžira" finále a Pratta, jehož nálepka "nového Forda/Indyho" je sice již klišé z vůbec nejotravnějších, chtě nechtě ovšem sedí jako snad žádné jiné z ranku "ten či onen je nový tamten" za poslední dekády. (12.06.2015)

I tento film přesvědčuje o jednom: kritiky, byť se tváří sebeseriózněji, nesmíme a nemůžeme brát vždy do slova. Rozvíjení tématu a převařování mnohokrát nedojedené kaše rozhodně nejsou totéž. Už první JURSKÝ PARK nepostrádal určitou společenskou reflexi. Tady je dokonce povýšena na úroveň jednoho z vůdčích motivů scénáře a zcela z něj nevyprchává ani v závěrečné části filmu, který se noří - místy až příliš - do setrvačnosti a klišé hollywooodského pojímání žánru. Síla JURSKÝCH PARKŮ - nebo SVĚTA - je dána jejich přímočarostí. Čistá fantastika (sci-fi) verneovského původu, obohacená o fascinující technické možnosti dnešních filmařů, činí téma, kterému se JURSKÝ SVĚT věnuje, až aktuálně živým. Byť genetické výzkumy, na kterých je námět postaven, jsou poněkud nejasné a v mnohém až triviální, vědomí ohraničenosti a křehkosti naší biologické existence, které s tím souvisí, je silnější. Myšlenkové poselství, jež z toho rezultuje, je závažné. A nedosahuje-li JURSKÝ SVĚT síly Trierovy MELANCHOLIE, to, co podává ve svém žánru, zůstává vážné a do duše mluvící i tak. Rozhodně se nejedná o věc mělkou a levnou. A zábavnou za každou cenu. (15.07.2015)