X-Men: Budoucí minulost

Nepamatuju si, kdy jsem si u hollywoodského bijáku naposled takhle protáhl šedé buněčky - nebudeme-li počítat Nolanův Inception, samozřejmě. Všechno to propojování sérií, sledování motivace postav v různých časových (a časoprostorových) rovinách, nehledě na promýšlení paradoxů, spjatých s cestování v čase mi dávalo pořádně zabrat a malinko odvádělo pozornost od té krásy, kterou se větší část projekce dalo na plátně kochat. Akci má Singer v malíku pořád a umí ji se vším všudy - přehledně, originálně, působivě. Stejně tak bravurně zvládá vložky humorné (sem patří i vůbec nejzábavnější scéna filmu s "Quicksilverovým baletem mezi skleněnými projektily"). Většina postav je v daném žánru nadstandardně dobře napsaná a hlavně ztvárněná ansáblem, vedle jehož hvězdnosti blednou i konkurenční Avengers. Celkově se jedná o skvělou podívanou, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít, která však pro mě osobně postrádala vygradovanější či vtipnější konec. 80% P.S.: Silně doporučuji před projekcí nakoukat co nejvíce xmeních snímků - já to neudělal a trochu plaval. Co se domácích úloh týče, tahle by měla být docela příjemná .) (22.05.2014)

Singer si to v matrixovském Návratu do Budoucí minulosti dělá po svém. Ačkoli je narativně, stylově i významově odlišný od Vaughnovy První třídy, snaží se na ni přesto navázat, a hlavně pak napojit na původní x-menovský svět a vytvořit jeden funkční celek připravený na další pokračování mutantní odysey. Právě tento sjednocující přístup dvou odlišných vývojových větví je asi nejdiskutabilnějším a zároveň nejcharakterističtějším rysem celého díla. Zda pak výše zmíněné znamená klad či zápor, je čistě na subjektivním vnímání, resp. hodnocení každého diváka. (12.06.2015)

Iks Men: Budoucí min... právě minuvší debilnost je film. Bohužel. Kdyby se jednalo kupříkladu o karfiol, těžko bych na něj dvě hodiny čuměl, natož, abych si od toho sliboval nějaký povznášející zážitek. Zachovalý Jackman však opět vyprsil holé polovice na plátno, takže se dívenkám orosí a nám, starším ročníkům, tak dal zase jednou naději na nějaké to experimentování se zvídavými dorostenkami. Děkujeme za zatnutí. (11.09.2014)

Hollywoodští pejskové a kočičky upekli dort, ve kterém chtěli mít vše(chny) a to rovnou napříč universy, časem i prostorem. A ve výsledku se nedostává žádáného prostoru a času na plátně ničemu a nikomu. Vše je totiž tak hrrr, že naprosto zaniká dosud největší klad filmových X-menů. A to sice práce s postavami, jejich vývojem, strachy, vzájemnými vztahy a z toho pramenícími emocemi. Tady jsou všichni bez výjimky odsunuti do rolí velká slova deklamujících chladných panáků, které z toho deklamování tu a tam vyruší nějaká ta povinná blockbusterová akce. Ta navíc působí vždy dost samoúčelně naroubovaná; což neznamená, že je sama o sobě špatná, protože není. Singer si ukousl příliš velké sousto, což je škoda o to více, že z toho tu a tam probleskuje (povětšinou díky obsazení), jak dobré to mohlo být, kdyby si někdo zodpovědný uvědomil, že méně je někdy mnohem více. (21.05.2014)

Uznávám jisté objektivní nedostatky z hlediska profilace postav a jejich vzájemných interakcí, kdy ne vždy je přesvědčivě osvětleno, proč někdo dělá, to co dělá. Film ale dokáže být dostatečně zábavný, napínavý a strhující, že jsem se nad podobnými výtkami začal zamýšlet až po příchodu z kina. V kinosále výborná nerušená zábava. Zkrátka velmi příjemně strávený čas se starými (i novými) známými, potěšil áháesácký Evan Peters coby Quicksilver, toho tam mohlo být klidně víc, scény s ním mají nadhled a vtip. Celkově jsem se bavil víc než u (imho) přechválené First Class. (30.05.2014)