Quo Vadis

Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh! (24.03.2005)

Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. (15.05.2003)

Ani po letech neztratil film nic ze svých kvalit. Skvělý Michal Bajor, role mu sedla. Klasický historický román se začátkem, příběhem, zvraty, dobrem, zlem a koncem – kdo by v roce vzniku filmu čekal, že už jen tohle vše bude za pouhých 20 let velká vzácnost ;) ##### Vzhledem k jednomu ze zdejších komentářů musím dodat, že dotyčný komentující by se asi v Neronově Římě hodně divil, pokud mu vadí tváře herců, které označuje mylně za „slovanské“. Zrovna již zmíněný Michal Bajor může být dle mincí fyziognomicky skutečnému Nerovi velmi blízký, i když na rozdíl od něj nemá strumu (která se ale vyskytuje jen na jeho zobrazeních z pozdějšího věku a spíše než struma může být jen zpodobněním jeho obezity). Nero měl pravděpodobně světlou pleť a odborníci se shodují v tom, že také modrošedé (nebo modré nebo šedé) oči – což ovšem v tehdješím Římě nebyla mezi aristokracií zase taková výjimka. Byly zde velké skupiny příchozích s původem v severní Indii, od Černého moře (kde, jak víme, se zrodil OCA2 gen pro britské modré oči), střední, baltské i západní Evropy, Asie, Egypta… Římané, zejména ti vzdělaní a bohatí, v dobách svého impéria už dávno nevypadali jen jako Latinové s jejich nádhernými dlouhými íránskými nosy. Kromě toho asi není žádným tajemstvím, že ve vyšších třídách populace patřilo odbarvování vlasů k velmi oblíbeným povinnostem spjatým s vyšším sociálním statutem. Už před dobytím severních oblastí považovali Římané světlou kůži a blond vlasy za výhodu, kterou napodobovali. Římské prostitutky si musely odbarvovat vlasy dokonce povinně, oblíbené to ovšem bylo zejména v aristokratických kruzích (alkalickou směsí z popela a skořápek) a nutné u šedin, kterými Římané opovrhovali. Výsledné barvy byly často do zrzava. Charakteristický fenotyp genetické směsi Římanů lze sledovat i v dochovaném realistickém umění, zejména sochařském a potvrzují ho kosterní pozůstatky. Ani Řekové z počátku našeho tisíciletí se nepodobali dnešním Řekům a komentátor by byl asi nejvíce překvapený v české kotlině, kde by až do 10.–11. století nacházel v drtivé většině obyvatelstvo velmi snědné pleti, tmavě hnědých očí a černých vlasů, mezi kterými byly výjimkou někteří z cca 15–20 % dědiců původního lovecko-sběračeského obyvatelstva. Zdejší populace byla směsí původních tmavých Čechů z dnes jihoslovanských oblastí, Keltů, kteří byli také z jižnějších oblastí, Avarů a Hunů. Byli jsme dokonce dost možná jednou z „nejčernějších“ oblastí Evropy, což se změnilo až s německou feudální a ještě předtím baltskou kupeckou kolonizací a dokonce ještě posléze po Bílé Hoře s nově příchozími ze západní a jižní Evropy. S kolonizací a dalšími nově příchozími k nám teprve přišly oči Nerovy barvy, ale také světlá pleť a větší množství vikingských příměsí. V polském filmu tak paradoxně nejsou ani dnes historickou nepřesností. (08.10.2022)

Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. (08.04.2007)

Každý ten příběh zná, nebo by jej znát měl pokud se chce řadit mezi vzdělané lidi. Sienkiewiczovu knihu jsem samozřejmě četl (mimo jiné) a byl jsem moc zvědav jak se s tím bratři Poláci poprali. Tohle totiž není jen tak nějaká epizodka z okolí Caesara! A rovnou říkám, že jsem byl spokojen. Nevím co zdejší Petroniové od filmu očekávali, snad že uvidí Ben Hura dvojku a proto tu film celkem zdrbli. Nejvíce pobavil uživatel Dever, který tomu nasolil rovnou odpad a nejedné americké nablblé komedii střelí v klidu tři hvězdy :-) ! Ale holt někdo holky, někdo vdolky - každý jsme originál... Jak říkám já byl spokojen. Film se celkem věrně drží knižní předlohy a koprodukce nám předložila opravdu věrné interiéry a exteriéry starověké Itálie, které voněly sluncem a létem. Neron byl zahrán skvěle a i Linda s krátkým římským sestřihem mi jako Petronius sedl. Je to sice trochu zvrácené, ale jak hořel Řím, říkal jsem si jak se asi filmaři poperou s odvetou na křesťanech. Zejména předhození lvům mohlo v případě špatných trků z vážného filmu udělat komedii. Nevím jak se to podařilo, jistě šlo o ochočená cvičená zvířata a jejich drezéry, ale z těch scén tuhla krev v žilách. Jediné co mi nesedlo byl závěr, byť snahu cosi sdělit dál napříč časem chápu. Já byl tedy spokojen, Poláci to zvládli dobře byť točit tuto knihu resp. tento příběh není rozhodně nic jednoduchého! Dávám za 4 broušené smaragdy. * * * * (25.03.2016)