Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cervenak
    *****

    Ďalšia fincherovská dokonalosť. Rosamund na Oscara, Ben v úlohe šitej na mieru, všetci ostatní perfektní, snáď len ten NPH sa tam veľmi nehodí. Samotný príbeh s prehádzanou chronológiou, nespoľahlivými rozprávačmi, nečakanými obratmi, brilantnými dialógmi a tým satirickým pohľadom na manželstvo je absolútna rozkoš. "You Fucking Bitch!"(5.10.2014)

  • Marigold
    ****

    Kdo by nechtěl svojí manželce otevřít lebku a podívat se, co se v ní děje? Best Fincher since 2007. Zejména první polovina brilantní. Způsob, jakým se Fincherovi podařilo elegantně vtělit dva nespolehlivé knižní vypravěče do vzrušující filmové řeči je hodný (ne)akademického obdivu. Obzvlášť proto, že film sice nedosahuje vrstevnatosti a naléhavosti knihy, ale dokáže ji vyvážit dravou ironií a jízlivou nadsázkou. Kritika krizí zkriplené společnosti, která se orientuje už jen podle odlesků a mediálních obrazů, je provedena s lehkostí a bez jakékoli křeče. Víc problémů mám s druhou polovinou, která uhne až k lehkému campu a hlavně v neodolatelně psychopatické karikatuře hlavní hrdinky si trochu ulehčuje práci, když od subtilní společenské kritiky a všímavé satiry na manželskou krizi utíká k šokujícím zvratům. Navíc v některých "temných" scénách jako by Ben Affleck (zbavený možnosti bránit se hovězím úsměvem) narážel na limity svého herectví. Nemůžu říct, že by mě Fincher bezmezně přesvědčil o smysluplnosti všech částí své hry, ale bez mučení přiznávám, že i s přihlédnutím k náročnosti předlohy a všech úskalí, které materiál skýtá, se mi původně lehce indiferentní postoj mění v hluboké uznání. Rád si tuhle Gone Bitch ještě jednou s odstupem zopakuju.(30.9.2014)

  • Segrestor
    ***

    Není to poprvé, co Ben Aftek nahání nějakou Amy. Každý solidní znalec filmů ví, že už tak zkoušel v roce 1997. A právě zde přišlo podezření číslo jedna. Nyní ovšem s příplatkem za značku: zoufale. Zde již šlo do tuhého a Benovi hrozilo lechtací křeslo. Dal jsem tři hvězdy. Za kvalitní filmařinu pět, za dojem jedna. Ti Američané jsou vážně divní. Dovedete si představit, že by to, co zde předvádí Amy, zkusila nějaká severokorejka? Já ne. Kvůli spartakiádě a šetření peněz na věnec k soše Kim Ir-Sena, nemá prostě na takové pičoviny čas, je tak? Nebudu chodit kolem horké kaše, nasralo mě to. Tečka.(5.1.2015)

  • novoten
    ***

    Ten zdánlivě ledabylý režijní styl, ve kterém má přitom každá scéna svoje místo, se mi asi pomalu začíná zajídat. Snad nikdy totiž ve Fincherově podání nebyl tak odosobněný jako tady a pokud v dramatickém thrilleru, jehož alfou a omegou jsou vztahy, chybí byť jen jediná špetka chemie či hmatatelných emocí mezi Nickem a Amy, zamrzí to. A pokud jim chybí i v těch momentech, kdy mají být párkem zamilovaných či naopak překypovat nenávistí, dochází mi, že nedostávám zdaleka tolik, kolik bych chtěl - a vzhledem k tématu asi i měl. Komplikovaná cesta ztracené holky a lidí kolem ní je totiž podstatně méně rafinovaná či překvapující, než většinu času slibuje. Vztahy totiž jsou dřina a věda - ale rozhodně ne takováhle.(2.1.2015)

  • Matty
    ****

    Komentář se spoilery. Pětiaktová hra o manželství a podmanivém vypravěčství. Film nejenže zachovává „he said/she said“ strukturu knihy, ale navíc vyprávění různých verzí téhož příběhu slovem i obrazem tematizuje. Z vypravěčského hlediska je Zmizelá pozoruhodná jak komunikací filmu s divákem, tak jednotlivých vyprávěcích segmentů mezi sebou. Vzniká dojem, že informace z Amyina deníku reagují, na to co zažívá Nick, a opačně. Deníkové flashbacky spouští přítomné dění (nalezení artefaktů Úžasné Amy) a návraty do současnosti jsou řešeny plynulými grafickými přechody (polibek – výtěr z úst), díky čemuž se záběry organicky doplňují. Amy jako spolutvůrkyně Nickova příběhu je tak zdánlivě přítomná i ve scénách, v nichž se fyzicky nevyskytuje (v knize je tohoto dojmu dosaženo Nickovým pocitem, že mu Amy nahlíží přes rameno a komentuje text románu, který píše). Díky „kooperaci“ informací z minulosti a z přítomnosti mohou obě dějové linie sloužit ke zprostředkovávání důkazu podporujících gradaci detektivního vyšetřování (s kterým tady Flynnová zbytečně neotálí a lépe než v knize jej využívá k sevření vyprávění). Na vyšší úrovni pak podobná komunikace probíhá mezi první a druhou částí filmu. Ve druhé jsou variovány scény z první, akorát s jiným rozvržením rolí kořisti a predátora (podezření, že se někdo pohybuje před domem má nejprve Nick, poté Amy) a jinými motivacemi jednání (cíl „najít Amy“ zůstává, ale až do finálního aktu neběží o život její, nýbrž Nickův). ___ Stejně jako kompozice některých záběrů, které jsou děsivé tím, jak nelidsky dokonale jsou vycentrované, také podobnost celých scén potvrzuje Fincherovu posedlost symetrií. Přesto nepovažuji morální relativismus knihy ani filmu za tak vyladěný, jak by si tvůrci přáli. Proti sadomasochistické sociopatce a vražedkyni stojí docela obyčejný chlapík, který „jen“ lže, chová se hnusně ke svému otci a byl nevěrný své manželce. ___ Podezřívám Finchera, že negativní vykreslení ženské hrdinky bylo důvodem, proč ho kniha oslovila. Podvedené ženy nicméně mohou cítit jistou satisfakci z toho, že Amy k symbolickému vykastrování svého manžela (na které jsme připraveni Goiným tričkem s nápisem „Protect Your Nuts“ v úvodní scéně) používá výlučně ženských zbraní. Její síla nespočívá v tom, že by začala myslet a jednat jako muž. ___ Ovládnutí audiovizuální podoby každého záběru je u Finchera film od filmu suverénnější. Zastřešující noirové ladění s vychladlými barvami je za pomocí drobných úprav barevnosti, tempa nebo velikosti záběrů přizpůsobeno tu klinickému policejnímu procedurálu, tam jedovatě cynické vztahové satiře (à la Kdo se bojí Virginie Woolfové?) nebo dokonce splatteru. Namísto přepínání mezi thrillerem, sžíravým komentářem společnosti a temnou komedií jsou na sebe jednotlivé typy výpovědi vrstveny a každou další scénu tak můžeme nahlížet ze stále více (žánrových) perspektiv a obdivovat, s jakou precizností Fincher hlídá, aby žádný ze žánrů nepřevážil a divák nemohl zažít satisfakci z naplnění určitého schématu. Závěr je stejně nehollywoodsky neuspokojivý jako to, co film konstatuje o jistotách v manželství a upřímnosti ve vztazích obecně. Delší verze tady. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Radko, MessiáŠ(3.10.2014)

  • Ben Affleck

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace