24 Hour Party People
Nonstop party
Režie:
Michael WinterbottomScénář:
Frank Cottrell BoyceKamera:
Robby MüllerHrají:
Steve Coogan, Shirley Henderson, John Thomson, Lennie James, Paddy Considine, John Simm, Ralf Little, Andy Serkis, Keith Allen, Sean Harris, Enzo Cilenti (více)Obsahy(1)
Manchester 1976. Na jednom z prvních vystoupení punkové skupiny Sex Pistols se sice schází jen skromné publikum, účinky nového hudebního stylu jsou však ohromující. Nepopsatelný zážitek ovlivní na zbytek života většinu přítomných fanoušků a odstartuje novou kapitolu v dějinách hudby. V čele manchesterské scény se ocitá televizní moderátor Tony Wilson, jenž okamžitě zakládá legendární Factory Records. Vlastní krví sepisuje smlouvu se skupinou Joy Division, která prorazí debutovým albem Unknown Pleasures a hitem Love Will Tear Us Apart. V roce 1980 zpěvák kapely Ian Curtis spáchá sebevraždu, zbytek Joy Divison ovšem pokračuje dál pod názvem New Order. O tři roky později vydávají nahrávku Blue Monday, jejíž obal je tak drahý, že na každé prodané kopii vydavatelství prodělá pět pencí. Přesto se singl stane nejúspěšnějším "dvanáctipalcem" všech dob. Začátkem osmdesátých let otevírá Tony Wilson také jeden z nejslavnějších tanečních klubů Hacienda, dějiště další hudební revoluce, která z pódií smete kapely a nahradí je DJ. Ještě předtím však světu stihne představit Happy Mondays, díky nimž se taneční hudba uvede do světa hitparád. Tuto černou komedii o více než dvaceti letech v zajetí hudby, drog a sexu režisér Michael Winterbottom záměrně vystavěl jako fiktivní celovečerní dokument, v němž hereckou akci kombinuje s archivními záběry. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Jedna z mých největších "srdcovek". Nejlepší hudba v nejlepším městě a nejlepším časovém období... Oblíbení britští herci a nadčasová režie Michaela Winterbottoma spolu s úžasným hudebním doprovodem milovaných Joy Division, New Order i Happy Mondays pro mě dělají jasných 100%... "Don't judge. Piety is a very unattractive quality. Flirting is a very natural process, she's aware of it, I'm being postmodern, before it was fashionable." ()
Televizní moderátor Tony Wilson (Steve Coogan) jako první ucítí novou hudební vlnu, která na dlouhá léta pozvedne Manchester do výšin hudebního nebe. Zakládá studio Factory Records, a díky netradiční smlouvě s kapelami se okamžitě stává jedním z předních producentů. Mimo aktivity v nahrávací branži také Wilson provozuje známý klub Hacienda, ve kterém mají kapely možnost prezentovat svoji tvorbu... Na tento film musím nahlížet ze dvou rovin - první je ta hudební, a ta mne bohužel až tolik nezaujala, protože většina z prezentovaných kapel jde úplně mimo moji oblast zájmu (snad až ke konci jsem se trochu začínal chytat), ale jinak je mi osud většiny z těchto kapel i jejich hudba úplně ukradená (čímž jim ale nechci ubírat přínos k hudebnímu žánru). Po filmové stránce se mi naopak film líbil moc, rozhodně se divák leccos zajímavého dozví ze zákulisí nahrávacích studií (dokud to nebyly multimiliardové nadnárodní korporace), a navíc je zde brilantní herecký výkon Steve Coogana (a stejně tak některých dalších). Takže když to sečtu, tak mi vychází jen o chlup lepší průměr, pokud jste ale fanda do této muziky, můžete si přidat libovolný počet hvězdiček... ()
Zábavná jízda, která dokazuje, že skutečnost je někdy zábavnější než fikce a že typický britský humor je prostě neodolatelný. Kdybych jen měla naposlouchanou tu muziku - bohužel, vím jen o existenci Joy Division - určitě bych šla do plných. ()
ze začátku docela dost nuda, naštěstí pak některé scény nečekaně zešvihlily. Pod pojmem manchesterská scéna bych si ale představila něco víc, než víceméně jen dvě kapely (nečekaná demýtizace Iana Curtise?) a jedno přerostlé a přitom dětinské ego :-) ()
Krásnej plagát chlape...fakt krásnej...ty barvy si vystihl...úžasný...ale ta party byla včera...ale díky za snahu... Být u toho a ještě se bavit...díky díky díky... ()
Hudba je můj život a tak jsem rád za každej film, kterej se jí věnuje. V tomhle filmu se našla ta, kterou miliuju i ta, kterou zrovna nemusim. Když pominu pár nudnejch pasáží, tak to byl dost dobrej snímek. Ale jak řek Homer Simpson: "Už jsem viděl lepší." ()
Dost tomu chyběla hloubka (Ian Curtis je naprosto bezduchý a vůbec nepochopíte, proč je kultovní osobností - o 180° rozdíl oproti Control), takže je to stylově natočená šílenost s ještě šílenějším humorem Stevea Coogana. ()
Poměrně zajímavý, polodokumentární pohled na britskou punkovou hudební scénu, ale pokud člověk není vysloveně fanda, zas tak si to asi neužije. Ono hodnocení tohoto filmu bude asi záležet s tím jak moc se divákovi líbí zmíněná hudba či životní styl. Já si sice občas poslechnu Joy Division (případně New Order), ale tím moje znalosti končí a proto mi většina narážek nic neříkala. Navíc film je to poměrně dlouhý a místy nudný. Corbijnův Control možná není tak historicky věrný, ale jako film působí jednoznačně zajímavěji (ikdyž zaměření je samozřejmě trochu jiné). ()
lahodná exkurze do sladkých 60.-70. let s velmi příjemným průvodcem a skvělým hudebním doprovodem ()
V mladické nerozvážnosti, jsem tomuto filmu udělil nejdříve tři hvězdy. Ráno sem se probudil s pocitem, jak bych zradil vlastní rodinu. Kurva Manchester! Místo, kde vznikla tvá oblíbená kapela, kde hraje tvůj oblíbený fotbalový klub (City ne Utd.!), místo kde se psala historie a já tomu dal mizerný tři hvězdy. Jedinečná exkurze do špinavýho, industriálního města, kde vzniky ty nejlepší britské kapely. ()
Ze "svaté trojice" dotýkající se mých oblíbených Joy Division nahlíží Nonstop párty na problematiku úplně jinak než Control nebo Joy Division a pouze okrajově, což je na jednu stranu trošku škoda, ale na druhou stranu film úplně překrucuje některé skutečnosti, které jsem se dozvěděl v již zmíněných dílech, trošku mě to rozhodilo a byl jsem téměř rozhodnut jít s hodnocením hodně dolů. Druhá půlka však film zvedla, ačkoli mi byla vzdálenější a vše skvěle podtrh Steve Coogan svým výkonem. A archivní záběry, které jsou pouze záznamy koncertů, bych rozhodně vypustil. ()
Skvělý náhled do éry, kdy se z evropského pohledu snad jedině v Británii hudba opravdu zajímavě vyvíjela. Diváka po shlédnutí trochu vyděsí fakt, že nějak takhle to tam tehdy opravdu bylo. ()
Perfektni, vazne perfektni film o hudbe... Vlastne dokument ale neskutecne zabavny se skvelym Cooganem v hlavni roli... Navic kdo zna tydle kapely jako Joy Division nebo New Order atdatd tak je to neco jako poviny film... Ale i kdokoliv jiny kdo ma zajem o moderni byt treba popularni hudbu tak by se mel podivat... protoze Anglie, Manchester, Tony Wilson, Factory... Tam to vsecko zacalo... ()
První čtvrthodinu jsem se trochu nudil a pak mě to čím dál víc dostávalo... A teď to patří mezi moje nejohranější dvd... Ale nutno říct, že mi sedla i všechna ta báječná muzika. ()
Při srovnání s Control je tento film hodně slabý. Coogan sice dělá co může a dělá to dobře, sám ale film neutáhne. Místy to trošku nudilo. Nemůžu si pomoct, ale hlavní hrdina byl podle mě lůzr, kterému nic moc nevyšlo, neměl na nic čich, ale ve správnou chvíli a na správném místě se přimotal k okamžiku, kdy vznikl nový způsob života. Škoda, že to částo ztrácelo tempo a závěr šel taky do ztracena. ()
Nemůžu si pomoct, mě to prostě nebavilo.. Ale rozumim, že pro příznivce této hudební scény to musí býti zajímavé. ()
Úžasný Steve Coogan si mě získal jako Tristram Shandy. V 24 Hour Party People zase sqěle zahrál Tonyho Wilsona. Celá poetika a občas absurdní a dokonale britsky chladný humor hodně připomíná Monty Pythons. To,že jsem některá jména kapel a hudeníků neznala, vůbec nevadilo. Každopádně Joy Division, New Order nebo Happy Mondays zná snad každý,kdo se o hudbu alespoň trošku zajímá. Atmosféru Manchesteru a jeho kultovní klubové scény film vystihl dokonale. ()
Forma dobrá, obsah zbytečně předžvýkaný. ()
Pro toho kdo na této vlně objevoval život to může být kultovní záležitost. Vynikající stvárnění prostředí, skvělá hudba, britský humor. Jen pro fanoušky znalé souvislosti !!! ()
Kua, o Tony Wilsonovi si budu muset hodně přečíst. Mám rád Joy Division, mám taky rád New Order a možná si i něco zjistím o Blue Monday, ale rozhodně za chvíli zapnu wikipedii a přečtu si něco o člověku, kterej stál u proslavení několika kultů. Jinak je fajn, že vedle Tonyho stál často i Bernard Summers z JD nebo New Order - to jsem vůbec netušil, že měl aktivity taky v nahrávací společnosti nebo ve studiu jako producent. Jinak rozhodně pro fandy kapel o kterých sem se zmínil povinnost :-) Nebýt Tonyho, tak třeba nikdy nebudem poslouchat Love will tear us apart a podobně :) Díky! ()