Logan: Wolverine

Úplně na zadek jako někteří zdaleka nepadám, ale přiznávám, že je to solidní skok kupředu. Ač se vlastně loučíme. Ikonická role drsného Australana, který se jindy rozezpíval až k oscarové nominaci, je nyní ve fázi, že nenávidí vše kolem, je unavená, rezignovaná, ve tváři zarostlá, na duši silně pošramocená. Tempo není závratné, vizuál není vyleštěný jako u jiných comicsových zářezů, ale zemitější pojetí sázející na kontaktní akci je fajn. Zvlášť když začnou lítat hlavy, stříká krev a ta malá znepokojivá ďáblice Dafne Keen nasadí ten svůj drsný výraz. Mezi postavami to tepe, hašteření mezi dvěma legendami série funguje, atmosféra je hutná, některé nápady sympatické. Určitě spokojenost. Jen emočně jsme se všude tak úplně nepotkali. Čtyři drápy. (21.04.2017)

Příběhy, kdy se megadrsňák stará o holčičku a jdou po nich zloduši mám prostě rád. A zase mi to sedlo. Zkrachovalá atmosféra se mi velice zamlouvala. Díky scénám, kdy Logan musí dát Profesora X na hajzl nebo kontroluje jestli sežral prášky to má takovej civilní rozměr. Postava profesora mi tady přišla asi nejsympatičtější ze všech X Men filmů, protože nebyl přemoudřelej, ale právě jen bláznivej dědek. Hugh Jackman byl taky skvělej. Tu zuřivou nasranost mu prostě věřim. Ke konci mě malinko zklamalo, že těch mutantních děcek bylo najednou víc a měli i naklonovanýho Wolverinea. Ten předchozí půvab byl právě v tom, že mutantni téměř vymřeli a ta holčička byla výjimečná. Líbilo by se mi to tak víc. (22.03.2017)

Celá ta čtyřka, trojka a nakonec dvojka hrála bezvadně a jasně, jedničkou byl pochopitelně Hugh, kterého jsem skoro nepoznala. Ani chvilka nudy, trochu víc sťatých hlaviček a ručiček na mé gusto, ale to jsem v mysli odbourala a je tu tutovka pětka. Já se jsem jinak X-menovská panna a to bylo možná plusem, že jsem se v tom moc nešťourala a vychutnala jsem si to napětí ! (19.05.2017)

Co nám tvůrci slíbili, to jsme dostali. Wolverine je víc než důstojné loučení Hugha Jackmana s jeho nejslavnější rolí a konečně film, po jakém fandové volali celá léta. Drsné akční scény, ve kterých se nehraje moc na pěknou choreografii, ale vítězí extrémní fyzická převaha a zvířecí zuřivost, jsou hodně fajn, filmový Logan je však spíš drama než akční film. A zatraceně dobré. Tvůrci totiž pochopili, že tu avizovanou „dospělost“ nedělají headshoty a usekané nohy, ale postavy a jejich chování. Logan ještě nikdy nebyl takhle zlomený a zároveň zajímavý, z pohledu na to, co se stalo z profesora Xaviera, vám taky nebude ani trochu do smíchu a mrňavá Dafne Keen je herecký objev z ranku Haleyho Joela Osmenta. K tomu si přičtěte skvěle fungující hudbu, westernovou atmosféru a extrémně našlapané finále a vyjde vám z toho jedna z nejzajímavějších comicsovek vůbec, která si zaslouží stát po boku Temného rytíře. Před pár lety bychom v podobný film ani nedoufali. (15.05.2017)

Všechno má svojí cenu – Singer to zprvu věděl. A Mangold jí teď za všechny ty přešlapy, papundekly, digitální vatu a nedodělky platí s úroky. Brutální, explicitní, sociálně dystopické, přitom velmi nostalgické a citlivé k postavám, které film svléká z trikotů a špikuje je smrtelnými chorobami, kašlem a pochybami. Ne, Mangold není elitní režisér, občas je temný tón na hraně přehánění, občas je tomu strašně vidět do žaludku, ale při posledním záběru mě to stejně dráplo tak hluboko jako žádný jiný X-Men film. Je to svým způsobem eR(voluce). Logan ji využívá nejen k vulgarismům a nevšední anatomické názornosti, ale i k tomu, že otevírá hodně neradostnou vizi budoucnosti, ve které je hrdinství už jenom mátožnou vzpomínkou z ošoupaných komiksových sešitů. Amerika v roce 2029 budovaná z náznaků, ale velmi aktuálních. Potomci lidí v superhrdinské verzi. Logan bolí. A to je dobře. Film pro pesimisty, kteří nedokážou přestat věřit. (01.03.2017)