Režie:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrají:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (548)
Po víc než roku jsem tento týden zavítal do kina na nový český film a musím říct, že nelituji. Dokonce, měl-li bych si vybrat z trojice mnou posledních viděných novinkových filmů Havel – Šarlatán – Zátopek svého vítěze, byl by to právě Zátopek. Jsem rád, že přesto jak domácí kinematografie poslední roky stále víc upadá do velké bezradnosti, zde vznikají alespoň povedené životopisné filmy o zajímavých osobnostech, jaké mě dokážou obohatit a jaké většinou dokážu ocenit. Zvláště když si uvědomím, že od doby Synů hor a Dědečka automobilu zde 65 let(!) nevznikl žádný hraný film, který by vyprávěl o úspěších či životě některého z českých sportovců, podobný titul zde prostě scházel. Oceňuji i to, že se David Ondříček jako režisér a producent nebál sáhnout i do zahraničí, do jedné z hlavních rolí austrálského Zátopkova přítele angažovat přímo austrálského herce a také nechat pro autenticitu zaznít jejich dialogy v angličtině. Film má vedle výborného technického zpracování a hereckých výkonů dle mého názoru i nebývale zdařilý scénář, který ukazuje Zátopka mimo závodní tratě i jako obyčejného člověka se svými chybami, včetně jedné slabé „zbabělecké“ chvilky nebo jisté nafoukanosti, ale zároveň na druhé straně jako poctivého sportovce se smyslem pro čest, přátelství a schopnost udělat odvážné gesto i v reálu, jeho výslední portrét tak na mě působil poměrně plasticky. Rovněž kvituji, že ačkoliv dochází v pozadí Zátopkova příběhu i na nezbytnou politiku, film se ani jednou nepřeklopí do další novodobé agitky o komunismu, drží si odstup od hodnocení této složité doby a hlavní myšlenka spočívá zcela jinde, mimo jiné v síle obyčejného lidského přátelství. Jediné, co ve mě vyvolalo mírně rozpačité pocity, byly občas zmatené skoky v času a prostoru, zvláště ty podivné střihy během důležité olympiády např. do přírody, kde najednou nahý Zátopek zpíval uprostřed jezera na skále, jsem moc nepobral a asi bych se raději přimlouval za klasické lineární vyprávění bez podobných „uměleckých“ ozvláštnění. Naštěstí podobných chvilek bylo minimum a nijak zvlášť mi velmi pěkný zážitek nezkazily. [85%] ()
Keď uvážim, aký bohatý život prežil Emil s Danou a pridám k tomu takmer sto miliónový rozpočet, tak nemôžem inak, než označiť výsledok za priemerný a teda očakávania nenapĺňajúci. Herci patria medzi jednoznačné pozitíva filmu, bohužiaľ v rámci celku neprevažujúce. Od životopisného filmu očakávam predovšetkým príbeh. Príbeh zaujímavý, inšpirujúci. A ten tu chýbal. Namiesto neho bolo množstvo drobných epizód, miešania časových rovín a pochybné priority, vďaka ktorým sa zaujímavé momenty dostali do titulkov a zbytočné na plátno. Opäť mi výsledok pripomínal sklíčka z mozaiky, ktoré sa navzdory prianiu tvorcov neposkladali do obrazca. ()
Stačí znát definici psychopata. Nebo nějakého osobně. Splňoval snad všechny body. Motivace běhu? Podíval se, kdo je favoritem a musel ho předběhnout. Za každou cenu. Žena? Bylo mu s ní fajn, chtěl ji, měl ji, ale její výsledky, sny, touhy? Natož děti? Nedejbože nechat se zastínit na minutu na tiskovce její zlatou medailí. Pak si raději budeme hrát na usměvavého debila. Proč nejdou jeho činy pochopit? No protože to tak u těchto mužů bývá. Tak strašně se chtějí líbit, tak moc chtějí, aby je měl každý rád... Přes palubu hodí kohokoli, okolí jde mimo nich, nulová empatie, jen já a třeba i na besedách, ale hlavně že mě poslouchají, milují, tleskají, ale někdy nepochopitelně pomůžou, potěší, pokud se to týká jich samotných, i se zastanou. V tom není třeba hledat logiku. Zátopek běhal v politicky šílené době, byl logicky terčem manipulace komančských pohlavárů, toto bylo náročné pro každého, ale u něho konkrétně je zřejmé, že na politiku bodal jako na vše ostatní, jel si jen a zásadně na svoje běhání. 40x 400m za dopoledne na tréninku? Žádný trenér? Já sám, já sám? Ok. A vyhrál. Byl to namakanec. Bez debaty. Že vystoupil z letadla? V tom by hledal politické gesto jen naivní snílek. Psychopati mívají kvanta svých důvodů, v těch se vyznají jen oni. Ale kritizovat národní poklad není snadné, no dvě strany mince, jsou stále dvě a to se tvůrcům podařilo nastínit trefně. Martha byla naprosto úžasná, vztahové turbulence Zátopkových fungovaly na plátně skvěle, závody natočeny, že máš chuť vyskočit ze sedadla a tleskat, každá scéna propracovaná, jako je v našich filmech vidět málokdy. Kamera, scénář, retro výprava, kostýmy a nádherná hudba Beaty Hlavenkové. David Ondříček natočil parádní biják, kterého si vážím a přeji mu mnoho úspěchů i na poli zahraničním. Velká paráda! Kdo Zátopka zažil osobně, nebo dokonce znal, ví svoje. Paní Dana byla úžasná dáma s výjimečným srdcem, patřím k těm, kdo nechápal spíše ji. A Vašek Neužil? Toho já neviděla, já viděla Zátopka. Gratuluji, tohle by, za jiných časů, byl plešoun na plešouna. Klobouk dolů, pecka nevídaná! Mistrovské! ()
Vydřený film plný úsilí, schematičnosti a deklamací (ty mi vadily už v Dukle, tady mi to opět připadá naprosto neposlouchatelné - a devět let jsem žila na Moravě, kde mám i kořeny, tak to není tím, že bych měla z pražštiny nepřizpůsobené uši). A ať už měli Zátopkovi v životě nějakou hloubku nebo ne, film ji mít měl. Takhle se z něj stala přesně ta nuda a vězení, které se jim neměly stát z manželství. Zas mi chyběl u tvůrců nadhled a dů-vtip (což nemá nic společného s vtípky typu pivo je česká minerálka rozesetými po filmu s téměř "mankovsky" obsedantní pečlivostí), uvolněné porozumění. Zátopek i jeho žena pro ně zůstali jako osobnosti nerozlousknutou ambivalentní záhadou, kterou nějak na povrchu zpředmětnili, aby nikoho neurazili a tu a tam i potěšili, místy vychytrale, ale nijak moudře, ani porozumivě, a nedobrali se za 130 minut ničeho. Nevíme o Zátopkovi o moc víc, než před filmem, a není to uspokojivé zjištění, protože ani nevíme, proč nevíme. Venkoncem jalový počin. *~ ()
Už dlouho jsem neviděl film, který se na konci tak rozpadne jako Zátopek. Je to ve velké míře tím, že to je zbytečně chytrý film, kde filmaři rozjedou několik relativizujících motivů, ale nakonec si vzpomenou, že chtějí, aby konečné vítězství v závodě emocionálně vyřešilo všechny problémy, protože to tak sportovní filmy dělají, i když před tím Zátopkovi všichni dvě hodiny vtloukali do hlavy, že takhle to nefunguje. Nepochopil jsem, proč tam byla dějová linka z osmašedesátého - asi aby mohl Emil pronášet facebooková moudra, co není potřeba funkčně zasadit do děje, i když ten čas žalostně chybí organičtějšímu vývoji vztahu manželů Zátopkových, který můžeme nějak cítit jen proto, že ho charismatická Issová nahlas popisuje. Zátopek mě v mnoha ohledech mile překvapil, Ondříček ale nevěří v inteligenci publika, aby dokončil světový film, který načal, a utíká k typickému provinčnímu filmu o národním hrdinovi, kde všechna ta relativizace v průběhu nakonec nemá žádný smysl a je jen estetickou kudrdlinkou. Jak říkám, vlastně je to mnohem víc, než jsem čekal - je to první Ondříčkům film, po kterém mi přijde, že se je o čem pořádně bavit. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (53)
- Na startu desítky i maratonu na OH v Helsinkách se objeví běžec v dresu USA s číslem 994, ale ve skutečnosti žádný americký reprezentant oba závody neabsolvoval. Na startu desítky se také objeví pět závodníků v britských dresech, ale ve skutečnosti tam byli jen tři, což je i maximální počet z jedné země. Číslo 679 se objeví v rozběhu s Jungwirtem (Jiří Šimek), na startu pětky, desítky a v průběhu maratonu na švédském dresu a na startu maratonu na finském dresu (startovní číslo je na OH nepřenosné). (Pavel.T77)
- Václava Neužila (Emil Zátopek) připravoval trenér Jan Pernica, který jej kromě tréninků koučoval i ve sportovních scénách přímo na natáčení, a také pomáhal vybrat běžecké doubly a herce do menších běžeckých rolí. Vybral jich kolem stovky, přičemž většinu znal, zbytek si našel v tabulkách a podle toho je dosazoval. (Duoscop)
- Červené tretry, v nichž ve filmu běhá Václav Neužil, jsou přesnou replikou tehdejších Zátopkových a byly ušity pro herce přímo na míru. „Zpočátku to byl docela nezvyk. Bolí v nich lýtka i achilovky. Musí se v nich běhat po špičkách,“ řekl o tretrách během natáčení Václav Neužil. Právě pevná a dobře vytvarovaná lýtka byla Emilovou chloubou, jak vzpomínala jeho žena Dana, a proto na nich musel herec s trenérem zapracovat. (Krocka)
Reklama