Příchozí

KINO/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// PLUS: závěrečná pointa mě nechá ještě hodně dlouho přemýšlet, natočit sci-fi o "útoku" (příchodu) mimozemšťanů kde se téměř nevystřelí a natočit to tak aby to bylo působivé chce vážně talent, zvuky vyvolávají parádní atmosféru, úvodní scéna s hlavní hrdinkou a její dcerou MÍNUS: může být poměrně náročnější film sledovat, není vůbec akční a ani nehraje moc na efekt, pokud jdete na další Den nezávislosti, jdete špatně./// Shrnutí: Po delší době jsem si našel čas o nějakém filmu naspat. Už jen proto že mi děj připomínal knihu Setkání s Rámou, která už dlouho čeká na zfilmování. Miluji sci-fi a Arrival je jeden z těch filmů, které přijdou a jen tak jej z myšlenek nevymažete./// Celkem 75%/// (16.11.2016)

Louisa a Ian si to napochodují k vesmírné lodi a přes sklo si jdou povídat s mimozemšťanama, jenže si uvědomí, že si nerozumí, tak se rozhodnou je začít učit psát. Na oplátku na ně heptapodi mrskají polokruhy a kruhy, které všechny vypadají stejně, jenže geniální Louisa jim z blíže neurčeného důvodu začne rozumět. Vytvořit abecedu by určitě šlo, jenže jak mohla tušit, že po ní slovo opakují v jejich jazyce, je fakt blíže nevysvětlená záhada. A konec je pak už totální magorárna, kdy na to koukáte s výrazem "co se to sakra děje". Tématem i hlubší vahou příběhu mě to asi minulo, ale zase na to, že se tam nic nedělo, jen si tam dva lidi povídali s obříma hnátama, jsem se u toho vyloženě nenudila. 3* (29.01.2017)

Svět šílí. Náhle se probudil z mrákot vlastního nevědomí. Ze skrytých zákoutí lidské mysli se derou napovrch zděšené otázky. „Kdo jste? Proč jste tady?“ Nejisté tápání přináší znepokojivou pravdu. Skutečný svět je jiný, než jsme si vysnili. Vesmírný koráb je přízrakem nekonečna třpytící se zlatým leskem jarní rosy v úpatí hor – zrcadlo, jenž popírá lidskou jedinečnost. Tajemné galéry strachu, nejistoty a esence poznání připluly řekou věčnosti. Stojí před tebou v labutí kráse. Naším světem se rozléhá nepoznaná píseň nového božstva. Slyš, to andělé promlouvají k tobě. Tvůj osud není dán. Ty sama ho napíšeš a s ním osud nás všech. Žensky jemnou aristokratickou dlaní se snažíš popsat nejsubtilnější tahy obrazců nové vesmírné malby. Stále jen ty táhlé hluboké zvuky. Jak napsat ze souzvuku těch nejhlubších molových tónů melodii pro jeden hlas? Toť řeč beze slov a rovnice bez čísel. Tvá mysl přeplněná touhou burcuje vědomí k trvalé nespavosti. Ty delikátní chvíle únavy a nejistého očekávání navozují prazvláštní povznesenou náladu a jemné mdloby. Tvé nevědomí bloudí ve snech, co ukrývají pravdu před závratí pozemské reality. Tíživé proudy vzpomínek se noc co noc zjevují ve snech jako řeky smutku, po kterých pluje tvá malá lodička bez vesla a kormidla. Ty stojíš na břehu a noc co noc jí máváš a dáváš své poslední sbohem. S každým dalším probuzením si blíže prozření, že klíč k poznání je melodie tvého srdce. Teď už odemkneš ty tajemné dveře vesmírných maleb, co se rozlévají jak čas všemi směry. (04.12.2016)

Takže co to tu máme? Pěknou sci-fi, která ovšem stojí a padá s tím, že ta (hlavní) linka, kolem dorozumívání se se Shoggothy, je postavená na hlavu. Civilizace, která přiletí přes půl Nesmíru a tudíž je na tom vývojově o parník líp než lidstvo, se nedokáže domluvit hatmatilkou nějakých pologramotných opic? Opravdu nám nemůžou na hulváta vynadat do debilů a vystavit nám ultimátum? Nemůžou. Protože je baví malovat kolečka. Vědkyni nenapadne ke kolečku namalovat křížek a zahrát si tak mezihvězdné piškvorky? Ne. To mi teda polib Remka. (17.01.2017)

Slušné sci-fi, to nepopieram, ale na zadok som z neho naozaj nespadol a jeho záverečná pointa ma neoslnila asi tak, ako by mala. Po príbehovej stránke filmu som bol od začiatku do konca zvedavý, ako stretnutie s mimozemskou civilizáciou vlastne dopadne, takže by sa určite dalo vravieť o solídnej porcii napätia a kvalitného gradovania, ale viac menej mám pocit, že mi po zhliadnutí Arrival zostane v hlave len od prvých sekúnd ultra chytlavý main theme song. Taktiež sa ale nemôžem zbaviť pocitu, že ak by som Villeneuvevov snímok zhliadol v kine, zasiahol by ma (aspoň po tej melodramtickej, emočnej stránke) o čosi viac. (28.03.2017)

Osobní drama hlavní hrdinky odehrávající se na pozadí mimozemského (ne)konfliktu. Vcelku zvláštní snímek, který dokáže i přes takřka nulovou akci zaujmout a zároveň vytvořit v příběhu naprostý guláš, aby do sebe na konci všechno krásně zapadlo a diváka odrovnalo. Krásný vizuál se střídá s kvalitními hereckými výkony a silným příběhem. Na závěr musím pochválit obstojně zvládnuté "vetřelce", protože se u každého nového sci-fi děsím, co vyleze na plátno za kreaturu, a tohle bylo moc fajn. (11.11.2016)

S denním odstupem tady nechám pětku, protože ten výsledek je pěkně kompaktní, ale na tuty to bezprostředně po projekci nebylo. Jasně, je to nezbytná povinnost pro všechny sci-fi fandy, se kterou budou mít jen těžko problém, ale já jsem možná po Sicariovi čekal od Villeneuvea trochu akčnější záležitost. První polovina filmu je odzbrojující až šokantním způsobem, na což je tak trochu hrešeno v půlce druhé, která využívá tohoto boostu až do konce, čímž se plně skrývá opadnutí hutného napětí. Denis je známý velkým důrazem na drama a emo, kterými se snaží diváka zpravidla pointově zničit, přičemž Arrival není vyjímkou. Bohužel za sebe musím říct, že mě dramatické "flashbacky" začaly časem rušit, fakt až mi vadit, ale samozřejmě účel světí prostředek, takže po skončení se situace rapidně změnila chápavým odpuštěním. Sound perfektní, a to paradoxně i v nejedné scéně, kde je hrobový ticho. Závěrem jen odcituji svou větu, kterou jsem pronesl po cestě ze sálu jako bezprostřední komentář: "Ti Američani jsou takoví frajeři, ti dycky všechno rozlousknou!" Končím s hnidopišstvím a doporučuju! 90% (14.11.2016)

Nebolo to zlé, ale vzhľadom na to more pozitívnych ohlasov som čakal niečo viac. Úvod snímku bol parádny, krásne sa začala budovať mysteriózna atmosféra, ktorá úmerne narastala s počtom nevyjasnených otázok. Do toho vyhrávala naozaj veľmi umne zvolená hudba, ktorá tieto pocity ešte podporila. Čo sa týka pointy a samotného deja, trochu mi to pripomínalo akúsi zmesku Interstellaru so Znameniami (2002) - aj keď pointa bola samozrejme iná. V druhej polovici, a hlavne ku koncu, však začala atmosféra mierne opadať. Možno to bolo tým, ako boli do dejovej linky zahrnuté flashbacky hlavnej hrdinky, miestami pôsobili trocha rušivo (tým ale netvrdím, že neboli treba). Záver so sebou priniesol síce peknú a ľúbivú pointu a myšlienku, ale v tomto svete žiaľ asi len predsa utopickú. Tiež by som to finálne vyskladanie príbehu zvolil trocha inak, myšlienku prehĺbil a niektoré veci ešte dovysvetľoval. Ale inak celkom spokojnosť. 75/100 (20.01.2017)

Jedno z nejlepších sci-fi za několik dekád - Villeneuve precizně proplétá futuristickou rovinu příběhu s citlivě podaným vyprávěním o rodinné tragedii, a nevtíravě pak staví pointu filmu na mrazivých filosofických myšlenkách které z toho spojení plynou. (10.01.2021)

Pár věcí mi tam sice lehce vadilo, ale nejedná se o nic zásadního (asi největší výtku bych směřoval k tomu, že ve filmu jako úvodní a závěrečná melodie zní skladba Maxe Richtera "On the Nature of Daylight", která byla už před 6 lety použita ve Scorseseho filmu Prokletý ostrov - osobně nejsem zrovna příznivcem toho, aby se stejná hudba "recyklovala" ve více filmech). Jinak ale za mě naprosté nadšení - je to emotivní pecka, která mě zcela dostala. Ten film má naprosto perfektní obsazení (Amy Adams v hlavní roli je výborná), výtečnou kameru + scénář + zvuk i soundtrack + výtvarnou stránku a vizuální efekty (kapitola sama pro sebe je mimozemský jazyk, jehož psanou podobu pro film vytvořila výtvarnice Martine Bertrand - výsledek je naprosto ohromující, stejně jako "mluvená" podoba řeči mimozemšťanů, pod níž je pro změnu podepsaný zvukový designér Dave Whitehead). Spielbergova podobně laděná klasika Blízká setkání třetího druhu mě svého času zcela minula, ale tenhle nový Villeneuve mi sednul dokonale - za mě velké emoce a velký divácký zážitek. (08.11.2016)

Pro mě maximální zážitek! 99% (30.11.2016)

|50%| Viděno v kině. Asi nejrozporuplnější film za dlouhou dobu. Musel jsem si to několik dní srovnat v hlavě. Na jednu stránku je to vcelku zajímavý film s pozoruhodným, ale trochu složitým závěrem. No, na tu druhou mi tu pár věcí nesedělo a i snad chybělo. Myslím si, že je i důležité poznamenat, že jsem na doporučení před tímto snímkem shlédl KONTAKT z r.1997. Tématika je trochu podobná, takže bych tyto filmy moc nesrovnával. Kontakt je beze sporu o dost lepší. Nyní ale řešme PŘÍCHOZÍ. Atmosféra je taková tíživá či snad svým způsobem temná, ale přesto se to režisérovi až tak nepovedlo. Najde se tu pár mrazivých scén, ale i tak tomu něco chybí. Místy je to dost natahované, jako mě nevadí filmy bez akce či nějaké intenzity rychlého tempa, ale zde to dost vadilo. Minuty se vlekli, kdy hrdinka s týmem vstoupají do objektu mimozemské civilizace. V podstatě se jedná jen o marnou komunikaci mezi hlavní hrdinkou a mimozemšťany. Hned ze začátku je téměř uvidíme. Přišlo mi to moc urychlené. Navíc postava hlavní hrdinky mi nepřijde moc chytrá. Úplný konec to dost ulehčí, spoilerovat nechci. Finále mi přišlo kvalitní, sice ne moc opodstatněné, bylo to dost složité, ale to je můj problém. Dost mi to připomnělo finále Interstellaru, což se cení, ale film musí fungovat jako celek, bohužel. Hudba byla taková nemastná, neslaná. Amy Adams to zahrála solidně, zato Renner tu byl takový nevýrazný, za což asi bohužel mohla ta častá nezáživnost z filmu. Mě vážně nešlo o nějaké střílení, efekty, boje proti mimozemské civilizaci, KONTAKT byl rovněž konverzační film, ale zde mi to prostě moc nesedlo. Z toho mi vyplývá, že je to čistý průměr a ty 3* dávám s vypětím všech sil. Prostě se nic výrazného nedělo. Vojáci nalezou do toho mimoz.objektu úplně v pohodě a pak tam pošlou hlavní hrdinku, která má být strašně chytrá. Na co jí potřebovali, když tam prvně odvážně vkročili – prostě mi to přijde nelogické. Kritizovat to moc nechci, slušný námět to má, ale ubíralo se to jinou a trochu nepochopitelnou cestou, což je škoda. Recenze a hodnocení je podle mě přepálené, ale je to můj názor. Od režiséra tohoto filmu jsem viděl ještě ZMIZENÍ (4*) a SICARIO (2*). (04.12.2016)

Uf...oni jsou tady! Kdepak na mě s takovými sofistikovanými (k)un(d)ikáty. Se svým mozkem sotva chápu sofistikovanost Křemílka a Vochomůrky. Ještě abych hledal dvanáct vesmírných korábů, skryté významy, ztracený make-up Amy Adams, nebo možné paralely na slavné scifárny uplynulých let, na to mě fakt neužije. Již nyní se ze mě stává scifi spisovatel, do svého péra jsem si vzal volné pokračování tohoto neadekvátně zfilmovaného románu. Pod pracovním názvem "Aliens in the Steam" ho bude v létě točit Troška, který už nyní ode mě odkoupil veškerá práva, včetně svolení udělat z toho poctivou jihočeskou komedii, takové nikdy nerealizované Slunce, seno a ufoni. Svůj budoucí bestceler jsem plně přizpůsobil tuzemským podmínkám. Znamená to, že výprava bude ještě skromnější než v Polákově Ikarii XB 1. Ovšem působivosti by to ubírat nemělo. O nic hůře na tom nebudeme se zvukem, i když jsem si plně vědom, že v něm nedosáhneme precizní vycizelovanosti. Troubení z Příchozího jsme nahradili smrkáním jeden centimetr od mikrofonu, což nám zajistí přibližně stejný efekt. V Maďarsku na filmové soutěži nás určitě nemine hlavní cena v technické kategorii - Plyšová tasemnice. Do hlavní role počítáme s nějakou pornohvězdou, chceme rozhodně angažovat nějakou ukrutnou krasavici, které nezabavíme kosmetiku a líčení, jak to už udělal režisér Denise Villeneuve u Emily Blunt a nyní i Amy Adams. Ono to nějak dopadne. Příchozí nedopadl dobře skoro v ničem. Až na unikátní audio zážitek a zjevnou snahu tvůrců vnímat z diváckého hlediska CGI realisticky, se jedná o rozvláčný film natočený na televizní úrovni. Komorní rozvrstvení, které musí znudit každého dynamicky naladěného diváka, podtrhuje otřesně uboze pojaté finále. V podstatě se celý děj smrskl na dva Mimoně zahalené v páře, kteří čmárají nesmysly, u nichž se Amy Adams tváří nesmírně zamyšleně a erudovaně. Máte-li to také tak a máte-li v oblibě řešení rébusů, na jejichž konci není nic, tak si ten film dejte. Já jsem se u něj alespoň naučil kreslit nepochopitelné hieroglyfy špičkou žaludu. 4/10 (13.04.2017)

Již před časem jsem nad současnými sci-fi filmy zlomila hůl v domnění, že posledním skutečně zajímavým příspěvkem tohoto žánru je Propast. A nyní abych urychleně sehnala lepidlo a hůl jím opět spojila. Tajnosnubné mystery kombinované s lingvistickou detektivkou jde proti aktuálně protěžovanému systému sci-fi, jejichž konzumentům dostačuje IQ lehce nad pokojovou teplotou, neboť se z valné většiny jedná o velice stupidní akční snímky. Zde na akční scény vůbec nenarazíme, ale setkáme se scénářem, který bezezbytku naplňuje podstatu vědecké fikce. Filozofický přesah filmu je docela značný a touha po spojení lidstva rezonuje celou jeho druhou polovinou. Osobně jsem nadšena i z použití klasické filmové kamery, roztřesených ručních záběrů jsem již značně přesycena. Zde je kamera téměř statická, s minimem pojezdů, občasným zoomem, ale vše vynahrazuje velmi svižný střih. Prolínání různých časoprostorových rovin, délka záběru jen výjimečně překračující podmínky Dogma 95 a především ve scénách s návštěvníky značně sofistikované rámování potěší srdce každého cinefila. (14.12.2020)

Mňa ten hype po premiére (používajúci reč typu “Kubrick hadr”), musel že fest zasiahnuť, bo si pamätám sklamanie, značné, a to som nato čumel na dvojmetrovom plátne. Dnes notebook vo vlaku a nadšenosť. Vedel som čo čakať a zhruba od polky som hltal každé slovo. Niekde medzi Kontaktom a Interstellarom, ten film ale strašne rýchlo vyprchá, čím je zas podobný Villeneuveovmu sequelu Blade Runnera. Dlho sa mi nestalo, aby zo mňa nadšenie opadlo v priebehu pár hodín. Pre to zistenie, či to nie je naozaj len efektne naaranžované, bude asi potrebné aj tretie zhliadnutie. (30.04.2021)

Nafouknutá navoněná bublina obřích rozměrů, snůška banalit, podbízivosti a prvoplánovosti. Když už nic jiného, ani mě film nedonutil více přemýšlet jako se to povedlo např. u Interstellaru. Alespoň kameraman odvedl celkem dobrou práci, jinak není co chválit. (14.11.2016)

Některé aspekty Arrivalu mi sympaticky připomínají staromódní, inteligentní, promyšlené sci-fi - třeba design lodí a mimozemšťanů a důraz na pojetí času. Ale režie je příliš uspávací a odtažitá na to, aby mi záleželo na postavách nebo ústředním tématu. Pro mě zkrátka film nemá srdce, což je zásadní problém. Je jako krásné, chladné umělecké dílo. Možné skvěle promyšlené, ale taky něco, na co si za rok za dva ani nevzpomenu. (17.02.2017)

Námět, týkající se vnímání času, je skvělý. Stejně tak vystavět tohle téma okolo příchodu mimozemšťanů rozhodně není špatný nápad. Na druhou stranu už ale ve spojení s tím stoprocentně nefunguje životní příběh hlavní postavy - nějak se mu nedostává patřičného prostoru a jakoby tam něco chybělo... jakoby nebyl úplně dotažený. Je pak těžké se s postavou Louise naplno sžít. Navíc si nejsem jistá, jestli po prvním zhlédnutí film neztratí kouzlo tím, že už známe překvapivou pointu - snad ne. Na to ho ale musím někdy vidět znovu. Každopádně jsem měla po zhlédnutí příjemný pocit z kvalitního filmového zážitku, ale to "něco" - emoce, která by nechala film, aby se mi zakořenil v paměti - to mi tam zkrátka chybělo. ~(3,8★)~ (27.08.2017)

Arrival nakoniec vypáli trochu inak, ako asi všetci očakávajú. Lúštenie písma nie je zdrojom napätia, kedy by sme si mali nakoniec s postavami povedať ou maj gad, tak takto to je a je to šokujúce. Arrival je viac filozofický, ako technický a asi ho treba vidieť viackrát, aby ste prekusli zdanlivú banalitu jeho deja. Ono treba si poriadne v hlave utriediť, prečo mimozemšťania došli a aké prostriedky použili k dosiahnutiu svojho cieľa. Nie je od veci sa zamyslieť, akým smerom by sa po tejto návšteve mohlo uberať ľudstvo a či by sme boli ochotní takúto zmenu chápania prijať. Pochopím ľudí, ktorí Arrival odsúdia ako banálnu historku, ktorej by viac slušela hodinová stopáž napríklad v Black mirror a možno by to bola intenzívna šleha. Lenže tam by nebol priestor na jemnú filmovú reč, napríklad spôsob vyriešenia celého problému, kde sa odhaľuje celá myšlienková podstata filmu, i keď sa to na prvý pohľad tak javiť nemusí. (08.11.2016)

Velká očekávání jsou zpravidla následována zklamáním. V tomhle případě pouze mírným zklamáním. Myšlenka snímku nebyla zlá, a dokonce se jednalo snad vůbec o první film, ve kterém jsem zaregistroval emzáky, kteří nás navštívili z nějakého smysluplného a zajímavého důvodu. Konečně bylo také vysvětleno, kdo dopravil na místo brněnský orloj. Že se bude jednat o taškařici pohrávající si s časem dost okatě naznačil už samotný úvod. Heptapodi byli bezesporu zajímavá stvoření, jen snad nebylo nutné věnovat komunikaci s nimi 90 minut. Přeci jenom ten stereotyp začne zdravého diváka přibližně po 20 minutách trošku nudit. Naštěstí se jedná o americký film, takže se nudu přeci jen rozhodnou rozseknout Čína a Rusko použitím jaderného způsobu komunikace. Závěrečných 30 minut je tedy dost koukatelných, protože zde konečně začne fungovat něco, čemu se říká napětí. Do toho okamžiku divák pouze jen čekal. Tohle čekání mi nebylo nepříjemné. Tohle čekání bylo pouze naprosto zbytečně dlouhé. Jako odměnu za čekání se divák dozví, že všechny otravné flashbacky byly vlastně otravnými flashforwardy. Nemohu sdílet všeobecné nadšení. Z mého pohledu průměrná záležitost. Nominací posbíral snímek opravdu hodně. Doufám, že si zlaté sošky rozeberou vhodnější majitelé. (03.02.2017)