Poldark

Za tu Demelzu jsem chtěl dát 5 hvězdiček, ale chce to trochu objektivity. Vlastně je to seriálová červená knihovna, která je předvídatelná až na dřeň a chvílemi je až přespříliš sladká. Tvůrci se za to naštěstí nestydí a v žánru se pohybují jako ti nejprotřelejší veteráni. Ross Poldark je Mirek Dušín Anglie 18. století a pokud přežijete první dva slabší díly, už vás ze svých spárů nepustí. Seriálová závislost. (24.09.2016)

Historické Anglicko z konca 18. storočia. Spoločnosť prísne rozdelená medzi vrstvy chudobnej lúzy a šľachickú vrsvu, medzi ktorými lavírujú dve hlavné postavy Ross a Demelza. Príbehy plné intríg, zášte, nenávisti ale aj priateľstva a lásky. Výborná výpravy kostými ale aj uchvatné zábery na pobrežie útesy a more. Motívy sa stále vracajú a opakujú, bojím sa, že to nebude mať konca kraja a že sa v ďalších sériach a dieloch dostaví nuda. (30.09.2018)

Tento komentář může obsahovat stopové množství sentimentu. Osoby na něj háklivé by se měly zdržet jeho čtení i pozerání historického dramatu od BBC s názvem Poldark. V osmi dílech zde dostaneme nemilosrdnou nakládačku na téma, kterak byl život v osmnáctém století tvrdý. Chudoba, nezaměstnanost, do toho epidemie spály a ke všemu na Cornwall připadal jen jeden férový chlap, který kašlal na diplomacii a pomáhal všem bez rozdílu. A tím pádem se dostával často do potíží. Ale zase byl strašně oblíbený. Otázka je, jestli mu to za to stálo (odpověď nalezneme zřejmě v sérii druhé). Ještě v první polovině dílů se zde vyskytne záběr, který je strašně... nefér. Mluvím o chvíli, kdy muž stojí na útesu nad mořem při západu slunce (!) a drží v náručí své právě narozené dítě... VenDulin ohodnotila za 5*. (Ps: Master Baggins, you should never underestimate Dwarves ;-) (27.01.2016)

Nesmyslné nadhodnocená romantická srágora. Ross Poldark je sluníčkářem své doby, nikdy nedělá chyby, vždy se zachová správně, soucítí s každým chudým a každého podaruje či mu dá práci a to včetně té nejodpornější dvojky služebných, kterou jsem kdy viděl (Ano, řeč je o Jude a Prudie, dvojce totálně vypitých lemplovských a líných hovad jakou svět jen tak neuvidí) . Ovšem studny páně Poldarkovy štědrosti a dobroty , pardon, chtěl jsem říct hlouposti, jsou stejně nevyčerpatelné jako pomoc EU Řecku. Jak jeho finanční perpetuum mobile funguje, vzhledem k tomu, že jsme se na začátku dozvěděli, že zdědil jen dluhy, mi tedy do pátého dílu zůstalo záhadou. Plus neustálé vztahové kotrmelce, kdy jeden miluje druhou a ta jeho taky , ale vezme si jiného a ten ji miluje a pak nemiluje a ten první ji miluje , ale vezme si třetí a tu taky miluje a ona miluje jeho a čtvrtá miluje pátého a ten ji taky , ale vzít se nemohou a tak se budou milovat tajně atd...Nesnesitelné. Po pěti dílech jsem tedy sledování seriálu ukončil. Vzhledem k neustálým dlouhým záběrům tu na moře a útesy na jeho břehu (nejčastěji), tu na louky na pobřeží či na postavy cválající krajinou vstříc svému osudu, lemovaným vlezlou a otravnou hudbou, by seriálu slušela kratší stopáž. Pokud by se vtěsnal do třech dílů o řekněme 80 minutách, snad by se na něj dalo koukat bez pocitu zmařených ambicí a vyhozených peněz. Protože těmi se vskutku nešetřilo. (01.12.2015)

Dlouhé odkládání v tomto případě nebylo kvůli nezájmu nebo skepsi, nýbrž jen o tom dostat se do spravné nálady na dobové drama, která mi obvykle sednou dokonale. Poldark jim ovšem nemůže být vzdálenější. Kde se (britská) literární klasika, ať už romantická nebo realističtější, drží relativně při zemi, alespoň z pohledu dnešního diváka, příběh z osmnáctého století napsaný ve dvacátém století a adaptovaný ve století jednadvacátém šustí papírem pomalu v každém zvratu. Za celou první sérii jsem se proto nedokázal zbavit dojmu, že sleduju romantickou pohádku o sociálně angažovaném krasoňovi. Když to celé doplňuje !neskutečně! otravná hudba, úporné křeči z překonávání těch úvodních osmi dílů se rovnala jen ta, se kterou se autoři snažili zpracovat jedno z mých nejoblíbenějších historických období. EDIT: Třetí sérií se Poldark zařadil na první příčku seznamu the guiltiest of guilty pleasures, kdy KAŽDOU scénu balancuju někde na pomezí fyzické bolesti, hysterického smíchu a napříčetného vzteku vůči tvůrcům. Pravděpodobně se z něj taky vymýšlí ty vůbec nejzvrácenější a nejzvrhlejší drinking games. Tento seriál ze mě udělal regulérního alkoholika, takže čekání na další sérii nikdy nebylo tak dlouhé. (04.07.2017)