Milada

Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nakoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá. (18.10.2017)

Těžko se mi to říká, ale bohužel. Příběh, který si zasloužil zfilmování, kvalitní zfilmování, kterého se naneštěstí nedočkal. Kdybych o Miladě Horákové a celkově politických procesech, z filmu bych si neodnesl už vůbec nic. Děj skáče mílovými kroky, aniž by se cokoli pořádně vyřešilo, ve střižně měli asi napilno. Než se rozkoukám v době Třetí Říše, najednou Gottwald hlásí vítězný únor a nekecám minutu nato už jsme zase úplně někde jinde. Hezké dobové zpracování, ale jako celkový film obrovské zklamání s jen minimem světlých chvilek. (09.11.2018)

Upřímně, bála jsem se, aby to nebyl průšvih a díkybohu není! Důstojné ztvárnění hrdinky (troufnu si říci největší hrdinky) této země a velké ženy, která svými činy a myšlenkami předběhla svou dobu o několik desetiletí. V dnešní době velmi aktuální příběh, který nám připomíná hrozbu bohužel až příliš často opakující se historie. Film určitě má své mouchy, s jistotou střih, ale ty odpady fakt nechápu!.... každý nechť si udělá názor sám, já rozhodně komenty před shlédnutím filmu ze zásady a z určité znalosti čsfd nečtu.... Film je obrovsky podhodnocený a to si určitě nezaslouží! (21.11.2017)

Jen encyklopedické heslo. Osobnost Horákové zůstává skryta. Zlo - dobro tu je jen v nástěnkových heslech. Film není špatný, ale nezáživný a neobratný. Čas ubíjí leteckými záběry na automobily, úmorně opakuje zatmívačky. Naštěstí se nevyžívá v názorné brutalitě jako Anthropoid a vyhýbá se provokativním smyšlenkám. (02.02.2019)

To je tak, když se do tématu "vosí hnízdo" pustí člověk, který má sebevědomí a umí sehnat prachy, ale naprosto se mu nedostává talentu. Jak scénáristického, tak režisérského. Na tenhle snímek jsem nespěchala, o paní Horákové mám načteno dost, ale že je ten film až tak špatný, to jsem vážně nečekala. A nemá snad cenu ty nedostatky ani vyjmenovávat, málokdy se nepovede skoro všechno jako v tomto případě. (24.11.2018)