Život

Ve chvílích, kdy se Espinosa pokouší o Gravitační krůčky, mumlám si pro sebe něco o přestřelených ambicích, ale jakmile se naplno projeví inspirace jistým legendárním vesmírným tvorem, je vyhráno. Napětí neustoupí snad ani na okamžik, Jake Gyllenhaal drží i scény plné zdánlivě nic neříkajících dialogů a ještě pěkných pár hodin po skončení pokračuje vtíravý dojezd, který mě nutí přemýšlet o příčinách a následcích. (24.03.2017)

Mix Gravitace a Vetřelce, kterému má dominovat lidožravý plankton. O originalitě nemůže být moc řeč, protože tvůrci mají očividně nakoukané starší kousky i novou, moderní Gravitaci. Ty procházky ve vesmíru a destrukce stanice jsou v podstatě k neroznání od Cuaronova opusu (tedy super). Pro změnu nahánění po modulu a pohybové senzory jako by z oka vypadly Alienům. A to k tomu všemu pochopitelně nesmí chybět rasově i národnostně pestře poskládaná skvadra astronautů (postupně umírající) a minimálně 2x ve filmu musí zaznít, že se na kooperaci při zpracování "Marzáka" podílí vyspělé státy jako Rusko, USA, Čína. Přesně v tomhle pořadí ! Konec je potěšující, ale nepřekvapivý. Stejně tak Rebecca Ferguson. Z tématicky těžké scifi se stala lehká zabava na obyčejný večer. (16.06.2017)

Životu chybí... život. Sice má velmi pěknou tekutou první scénu a velmi ambiciózní výtvarnou stránku, dokonce prý ten macarát, co zmutuje v chobotnici z druhého patra, odpodívá vědeckému poznání. Vědeckému poznání ale rozhodně neodpovídá rytmus filmu, který se rozjíždí jako začátečník v autoškole. Střídání úmorných a toporných dialogů a akčních scén opravdu nepokládám za rytmus, kterému se u podobného thrilleru chci oddávat, Obzvlášť, když motivace k akci je každou minutou vycucanější z prstu. Ta béčkovost by nevadila. Kdyby nebyla překrytá zbytečným nátěrem pokusů o hloubavé áčko a kdyby Espinosa nerežíroval s pravítkem v zadku, mohla to být aspoň taková legranda jako v prvních scénách. (22.03.2017)

Pod filmem s tak okázalým názvem se nakonec skrývá roztomile bezelstná podívaná, výživná vykrádačka Vetřelce, osvěžující právě svou bezduchostí a hloupostí. Vlastně se v kině moc často nevidí tak čisté béčko, kde se hloupé postavy seřadí do řady před neporazitelné monstrum, aby mohly být jedna za druhou zlikvidovány. Jde tu být buď nonstop naštvaný, jak debilně a mimozemsky se tu všichni chovají, nebo se dá nahodit otupělý úsměv a užít si tu upřímnou pitomost se vším všudy. Velký plus i za to, že jde o svižnou devadesátiminutovku - jak má dnes každý blockbuster přes dvě hodiny, začíná být nesnesitelné. 3 a 1/2 (21.03.2017)

Život je kombinací Vetřelce a Gravitace? Rozhodně. Z prvního si bere základní koncept vetřelce ve vesmíru, ale nevyužívá jeho hororové prvky formou klaustrofobie a paranoie ze stínů. Z druhého si bere vesmír a například velice dlouhou první scénu bez střihu. Obě tyto části mají své kouzlo, svoje silné okamžiky, ale Daniel Espinosa je nedokázal spojit do jednoho filmu bez ztráty kytičky. K té došlo především v kolísavém tempu a skocích do filozofování o smyslu života (našeho? jejich? toho, co se znovu objevil?). Jako by se tvůrci celkově zapomněli rozhodnout, zda půjde o krvavý horor, paranoiu v kosmu, kde váš nikdo neslyší nebo mrazivé vesmírné drama. Hvězdné obsazení je až na výjimky (Jake a Rebecca) skoro zbytečné. O třetí hvězdičce rozhodl až závěr, který mi připomíná brakové scifi z staré školy a dnes působí velice příjemně! (23.03.2017)