Dětská hra

Matka dá Andymu na narozeniny vysněnou panenku, jenomže panenka je ve skutečnosti vraždící stroj s duší vraha Charlese Lee Raye. V okolí začnou umírat lidi a panenka potřebuje lidské tělo, do kterého by ukryla svou duši. Na tento film si pamatuji z dob mého dětství a nikdy nezapomenu na emoce a dojmy, které ve mě zanechal. Už jako malá jsem nikdy neměla z hororů strach, ale z této panenky jsem teda rozhodně respekt cítila. Místama jsem zvládala zapojit i fantazii, při čemž jsem si představovala, jaké by to bylo, se v noci otočit a vidět ho stát u mé postele. Možná, že jsem ve skrytu duše byla vždycky masochista. Teď když na to koukám s odstupem času, musím přiznat, že pro mě stále neztratil mnoho z mých původních dojmů. Je pravda, že některé scény, které mi dříve připadaly nad míru děsivé díky Chuckyho obličeji, se mi nyní jeví spíše jako ujetě absurdní - samozřejmě ale v kladném slova smyslu. Co se však musí nechat, tak to je design panenky, ten je opravdu naprosto dokonalý. Když totiž vezmeme v potaz rok výroby, je vytvořený naprosto geniálním a originálním způsobem; mimika obličeje, gestikulace, pohyby, zrzavé vlasy, baculaté tváře, červené tenisky a džínové kšandy. Těžké si něco takového nezapamatovat. Do té doby si nevybavuji, že by kdekoliv ve filmovém průmyslu, něco takového dokázal neživý objekt dělat nebo se podobným způsobem chovat. Tohle všechno ještě doprovázel Chuckyho zákeřný smích v podání Brada Dourifa. No co dodat, takovou hračku bych dítěti nekoupila ani za trest. Už jenom představa mluvící panenky s psychopatickým výrazem ve mě vyvolává husí kůži. Všechny díly nabízí něco nového a co není málo, čím novější díl, tím lepší mimika, pohyby a zpracování. Takže za mě skutečně výborné hororové dílo jemně okořeněné humorem, které starší sice už neviděsí, ale alespoň pobaví. A pokud znáte tento film z dětství, není možné ho neprožívat. Chucky je rozhodně jedna z nezapomenutelných postav filmového hororu. - "Hi I'm Chucky, wanna play?" (05.01.2019)

Nostalgie je krásná věc, ale nezařídí úplně všechno. To, co platí dnes, mělo platit i před lety. Takže to, že si Andy vydupe panenku Chucky, ač na ni jeho matka nemá, je špatně. Nejnovější hit hračkářského průmyslu sice mluví, ale taky má zlověstný výraz a rozumí si s čepelí nože. Zločinec Charles Lee Ray se totiž před svou smrtí ukrývá ve velkém hračkářství a než naposledy vydechne, přenese svou duši právě do nejbližší panenky. Dobře víme, kam to celé směřuje, a s ohledem na množství pokračování tušíme, že první díl vydělal nemalé peníze. Motiv vraždící panenky, která má naopak přinášet radost, tehdy prostě dokonale fungoval a i moje generace se nechala děsit a napínat solidní prací maskérů, trikařů i kameramana Billa Butlera, který stojí za nemalým kusem úspěchu Spielbergových Čelistí (a snímal i Rockyho). Třicet let poté ovšem nelze přehlédnout velké množství přešlapů a logických lapsů, kdy prostě tvůrci přišli s první pytlovinou, která je napadla, ač úplně nenavazovala na předešlé dění. Přesto to i dnes docela slušně funguje. (03.12.2018)

Detská hra stála vždy v tieni slávnejších hororových sérií osemdesiatych rokov, ako Halloween, Piatok trinásteho, alebo Nočná mora v Elm street, ale keď sa na to pozriem z dnešného pohľadu, príde mi vlastne zo všetkých asi najzábavnejšia, séria celkovo najvyrovnanejšia a vlastne aj najnadčasovejšia, keďže zatiaľ čo väčšina dielov zo spomínaných sérií ma už v dnešnej dobe zase tak moc nebaví, ale pri Detskej hre sa bavím stále rovnako. Môže za to aj fakt, že celý tento nápad s prevtelením do detskej bábiky dokáže fungovať nielen v hororovom, ale vlastne aj komediálnejšom prevedení, čo ale platí hlavne o tých neskorších dieloch, ale už tu je to slušná zábava, aj keď predsa len ešte v temnejšom prevedení. Dejovo je to samozrejme presne v očakávanom štýle, tu nemá moc čo prekvapiť, ale od filmu tohto typu ani viac nemôžem chcieť. Pôsobenie bábiky v domácnosti s novou rodinou a samozrejme hlavne jej samotným majiteľom je zaujímavé, rovnako jej cesta za pomstou a kriminálna línia, všetko je to svižné, zábavné a s dostatkom zaujímavých scén, takže si tu nemám na čo sťažovať. Film celkom funguje aj po hororovej stránke, aj napriek tomu, že bábika si zase moc rešpektu získať nedokáže si film udržuje solídnu atmosféru, pár scén je aj celkom napínavých, hlavne nájdenie batérií a nechýbajú ani drsnejšie momenty ako rozlámanie muža pomocou woodoo bábky. Ale aj tak tu najviac baví samotný Chucky, ktorý má výborné reči a technicky je prvotriedne zvládnutý, všetky tie jeho grimasy a pohyby vyzerajú skvelo. S obsadením nemám problém, chlapec je obsadený veľmi dobre, len sa občas správa dosť hlúpo, sadla mi jeho matka a nesklame ani detektív. K tomu Brad Dourif ako samotný vrah, ktorý sa ale v ľudskej podobe objaví len v úvode a mimo nich sa už vlastne jedná len o epizódne postavy. A režijne je to výborná práca. Takže Detská hra je klasika, ktorá ani po rokoch nestratila nič zo svojej zábavnosti, ako vlastne aj ostatné diely. 77% (06.03.2012)

V originálním znění je díky démonickému hlasu Brada Dourifa zážitek o třídu intenzivnější. Šestiletý Andy v podání nečekaně věrohodného Alexe Vincenta se chová chytřeji než naprostá většina postav z hororů let následujících. Doma se opevní, schová do skříně a vyzbrojí se basebalkou. Člověk pak už jen zapláče nad imbecilitou scenáristů, kteří plodí nelogicky se chovající postavy a také neustále rycyklují zápletky. Dětská hra má originální znepokojivý příběh, vždyť co je děsivější než zlo v podobě dítěte a navíc ještě plastového, dále velmi dobré výkony herců, kteří nemusí odříkávat zbytečně dlouhé a prázdné dialogy, a také plíživou rusovlasou hrozbu (cupitající v červených botičkách), která promluví až v polovině filmu (!). Chucky coby animatronická loutka navíc i po desetiletích vypadá nadmíru živě a autenticky. 70 %. "We're friends to the end. Remember?" -"This is the end, friend!" (26.12.2013)

"Tak už mi veríš?" - "Áno. Ale kto to uverí mne?" Detská hra je pre mnohých divákov rovnaká nostalgická záležitosť, ako LEVIATHAN, ALIGÁTOR, PIRAŇA, VOSKOVÉ MÚZEUM a tony ďalších vecí z 80. rokov. Vďaka démonickému zlosynovi (s Dourifovou tvárou a následne Dourifovým hlasom), temnej atmosfére, premysleným vraždám (kladivko, woodoo), zaujímavému hereckému obsadeniu (schopný 7-ročný Alex Vincent to i bez mamy, policajta a priľahlých obetí sebavedomo ťahá naprieč celým filmom) a skvelým scénam (cupitanie okolo auta, baterky) to však zvláda i bez nostalgie. Oceňujem tiež v tej dobe módnu pochmúrnu atmosféru veľkomesta, v ktorom ste snáď ešte v menšom bezpečí, než na americkom hixploitation vidieku (Maniac Cop, Cobra atď.). (18.10.2004)