Godzilla

Klasická Godzilla ma až tak nebavila. Ono väčšinou sa vo filme len kecá a Godzilla sa na plátne ukáže raz za 10 minút, takže veľkú pozornosť som tomu nevenoval a z veľkej časti som sa nudil. Triky a efekty sú na tú dobu samozrejme prelomové, herci fajn, no teraz to na mňa zapôsobilo veľmi priemerne. Takéto filmy nie sú mojou šálkou kávy. (08.09.2018)

4/10 Pripadalo mi to smesne a nebavilo me to - scenar a dialogy jako z lepsiho pornofilmu - za nekolik milionu let se priserka nijak zvlast neprizpusobila pobytu ve vode.... Animace byla ale v nekterych sekvencich moc povedena - ne jako ty 3D sr@cky, co jsou k videni dnes. Na Japikach je videt, ze sila atomu je bude jeste doluho pronasledovat, coz je docela pochopitelne - ty sceny z nemocnic byly docela uveritelne - jakozto odraz situace pred 9 lety. Nejlepsi scena - rozhlasovy komentator tvari v tvar jesterce. Hudba jednoducha, ale velmi vhodna. (20.03.2010)

1) GOJIRA (1954)__ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974__Klasický monster-movie, který začal tu celou dlouhou sérii a předurčil Ishiro Hondu k nejznámějšímu ´godzillovskému´ tvůrci. Hirošimský komplex je zde u japonských tvúrců dost zřetelný, postava Godzilla tu slouží v podstatě jako alegorie na atomovou bombu, která ničí vše živé v dosahu. Atributy jsou typické pro žánrové zařazení - nechybí tu milostná dvojka, podivínský vědec a rozhodní generálové, ovšem triky jsou na svoji dobu velmi obstojné. Ty a veliký počet komparsistů dosvědčuje, že první Godzilla patřila mezi vysokorozpočtové snímky. První polovinu stopáže jde o pozvolné budování napětí, pramenícího ze strachu z neznámého nebezpečí. Pak přichází ke slovu demolice, ale samozřejmě tu mluvíme o herci v gumovém obleku a modelech domů, které ale ještě tak nebijí do očí, jako v následujících pokračováních. Pokračování na sebe, vzhledem k velikému diváckému ohlasu, nedalo dlouho čekat. (11.12.2010)

ゴジラSpadla mi brada. Protože tohle je esence čistokrevného monster filmu. Nechápu proč jsem takovou dobu otálel se na tento počin podívat. Už úvodní titulky s hororovým zvukovým doprovodem mají předzvěst něčeho strašlivého a možná se pro mě staly nejlepšími úvodními titulkami všech dob. Gojira se naplno ukáže až od půlky filmu, protože první část buduje hutnou atmosféru s nástiny monstra. Plná síla kaiju se projeví po vstupu do Tokia, kde za monstrem zůstává jen oheň a hromady sutin. Záběry města v plamenech se siluetou Godzilly jsou orgie pro oči. Kaiju se oproti ostatním filmům pohybuje pomalu a neohrabaně a tím přidává na opravdovosti. To samé armáda, která tu opravdu má nějaký efekt a tak stíhačky dokáží netvora zahnat do moře. Filmu neskutečně sluší černobílá, která spolu s hudebním doprovodem dělá film temným a strašidelným. Jedinou výtkou tak pro mě zůstává část, kdy se řeší přemlouvání profesora Daisuke Serizawa-hakase. Přišlo mi to zbytečně natahované, ale chápu, že se jedná o snímek natočený po hrůzostrašné válce a tak se lamentuje nad zkázonosnými vynálezy. Obětování se pro lidstvo a páska přes oko profesora Serizawa, z něj však v mých očích dělají neskutečného frajera. (13.03.2018)

HUDBA: Akira Ifukube (Z motivů filmové hudby sám Ifukube vytvořil skvělou Symfonickou fantazii č. 1: 1. část & 2. část. A to je také zdaleka to nejlepší, co po řádění Godzilly zbylo.) (13.01.2008)