Godzilla

Konečne som sa odhodlal pustiť si pôvodný film o godzille. V roku 1954 ho natočil japonský režisér Iširó Honda. Nie som priaznivcom ázijskej kinematografie, ale také kultové dielo ako je "Gojira" som predsa len chcel vidieť. Pozrel som si ho v pôvodnom znení (po japonsky) s českými titulkami. A to bola asi chyba. Príšerne mi vadilo to kvílivé štekanie. Japonština je pre mňa len neznesiteľnou kakofóniou citoslovcí. Trhalo mi to uši. Tento starý, čiernobiely snímok je síce klasika, ale nabudúce keď budem mať chuť vidieť godzillu, siahnem radšej po niektorej hollywoodskej popkornovej verzii. ** (26.02.2016)

Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. Mnozí mají Godzilly za lacinou, snad až brakovou zábavu, což ovšem neplatí pro tento film z roku 1954. Ne náhodou je počítán mezi nejzásadnější díla japonské kinematografie. Tam ho řadí nejen jeho vliv na japonský i celosvětový film, ale také jeho dodnes aktuální myšlenky. Vznikl jako přímá reakce na dobové testy jaderných zbraní v Tichomoří a skrze postavy dvou vědců rozebírá střetávání vědeckých, vojenských a obyčejných lidských zájmů. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) (14.08.2008)

Komplex bomba byl a vlastně dodnes je u Japonců velmi živý, takže tak silné dozvuky pouhých devět let po Hirošimě nejsou nijak překvapivé. Naopak, jeho výsledkem je ohromující a v závěru gradující katastrofická tragédie s Godzillou s radioaktivním dechem a nádhernou hudbou. Etickou stránku odpovědnosti za vynálezy nechávám být, to mě vždy nechávalo chladným; mnohem zajímavější je pro mě rozdílné pojetí japonských a amerických monster movies. Zatímco Američané jsou odhodlaní, obvykle optimističtí a neohrožení do posledního dechu, Japonci dali mnohem víc vyznít průběžnou beznaděj, to utrpení, které katastrofa působí (bez ohledu na to, zda ho způsobila Godzilla, obří já-nevím-co nebo atomová bomba). Vítězství nad Godzillou vůbec není heroické - jen ukazuje, kolik nesmyslných obětí to stálo... A právě scény útoku na Tokio, ale vůbec všechny příšeřiny aktivity patří k těm nejsilnějším a nejpůsobivějším. (22.03.2014)

Stará dobrá černobílá japonská - ta jediná se může honosit razítkem katastrofický film. Pokud si dobře vzpomínám, tak ostatní Godzilly jsou rychlé, akční, méně seriózní. Zde je Godzilla symbolem pro hrůzu jaderné války. To ona byla vyštvána z hlubin oceánu při jaderných testech. Godzilla je varovným prstem pro všechny národy. Mě osobně se moc líbí scénář, zvláště pasáž s vědcem, který vymyslí Ničitele kyslíku. Nejhezčí, i když pochopitelně nejsmutnější, je samotný závěr filmu. (21.08.2007)

Je to do určité míry (tak do půlky stopáže) skvělá práce s ukazováním/neukazováním monstra a budováním napětí, mít tu ale dvacet let tohle jako jediní funkční prvek mi přijde jako že ne dost. 100 minut spoléhat na opětovné těšení se na znovupřítomnost Godzilly po jeho x-tém zjevení už prostě nestačí. Mrzí mě, že očividná snaha o přesah šla úplně mimo mě - přišla mi poněkud toporná a nastrčená. Je ale hezké, že se Japonci pokusili o víc než obyčejný monster film pro pobavení (na rozdíl od obou amerických verzí). Především skvělé a dodnes plně funkční triky, které hodně předčily moje očekávání, to pak táhnou skoro ke čtyřem hvězdám... ale nedotáhnou. 3 a 1/2 bez jakékoliv "úcty" - s ní bych čtyři hvězdy klidně dal. (18.05.2014)