Soumrak dne

Úctyhodná akademická podívaná o ctnostných lordech debatujících bohatou slovní zásobou o politických ideálech, která mnohdy postrádají bytelný kontakt s realitou. Přiznávám, že jsem částečně negativně zaujatý proti tomuto papalášskému, navíc zbabělecky-britskému prostředí, které jen přikládá pod kotel nadměrné byrokracii, ale budiž... Soumrak dne je právě o vykreslení krás a strastí této kultury. Ztvárnění doby a prostředí je vskutku vynikající. Úcta a oddanost s jakou pan Stevens, v naprosto přesvědčivém podání Anthony Hopkinse, přistupuje ke svému životnímu poslání - sloužit, je až fascinující. On neodmlouvá, nezpochybňuje, problém je, že spolu s tím se bojí i samostatně myslet, natož cítit. Jeho skryté city jakoby ani nepůsobily vnitřní agónii, kterou by měly! Pan Stevens je prostě potlačí, protože to tak vyžaduje jeho sociální status. Je to úctyhodné nebo vlastně... nelidské a roboticky nudné? 6/10 (04.11.2013)

Soumrak přichází pomalu a nepozorovaně, aby se pak ujal vlády s mocí absolutistického tyrana. Soumrak přichází do starobylého sídla, aby rozmetal všechny dosud bezpečně působící hodnoty. A soumrak se vkradl do duše těm, kdo celý život zapírali vlastní city. Kdyby se mě někdo ptal na děj a zápletku, shrnula bych je ve dvou větách nebo ani nedokázala odpovědět. Stejně tak nedokážu odpovědět na to, proč mi Soumrak dne vzal slova z úst. Ale stalo se. Soumrak přijde, ať chcete nebo ne, a vysvětlování je k ničemu. (22.07.2007)

Skvostný herecký výkon Anthony Hopkinsa. Jeho vonkajší prejav, gestá a mimika posúvajú možnosti hereckého prevedenia zas niekam vyššie. Hlavne scény, keď prichádza do kontaktu so šarmantnou Emmou Thompson mi naháňali zimomriavky. Abnormálne silné pocity, ktoré sa dali bez problémov vycítiť aj bez toho, aby vôbec otvoril ústa. Príjemný silný film. (21.03.2008)

Samozřejmě, že to není romantický film. Je to dokonalý dobový portrét v první řadě, v druhé řadě dokonalý portrét jistého druhu lidí, kteří svůj veškerý život zredukovali na službu svému pánovi jako Stevens, jehož mistrovsky ztvárnil A.Hopkins. Tento "člověk" se již odřekl jakýchkoliv subjektivních znaků a stal se jen dokonale naprogramovaným a kultivovaným strojem, který denodenně vykonává své úkoly s precizností stroje a s absencí jakýchkoliv nevhodných - tedy osobních - citů či myšlenek. Z tohoto člověka se stal nemyslící a necítící ani ne stroj ani ne člověk. Jakási neurčitá bytost. Nelze se pak divit, že když tomuto stvoření příde do cesty ještě živá a neumrtvělá ženská bytost, tedy žena, že se nemůže nic změnit. Její vytrvalost ani neústupnost nezmění nic na celoživotní rutině "mrtvého živého" majordoma. Teprve, když svoji marnou snahu Miss Kenton vzdá, udělá tím službu oběma. Film je dokonalým portrétem mrtvé doby, uzavřené kapitoly v historii, i jednoho jejího mrtvého člena, který nejen, že nemohl být probuzen k životu, ale ani neměl býti pokoušen být probuzen k životu. Některé věci se mají nechat tak, jak jsou a jak vždy byli. O tom byl tento "uzavřený" film. A.Hopkins přesto dokázal dát této neživotné figuře mnoho života a jen díky jemu máme pocit, že jeho postava je tragická, stejně jako nenaplněná láska mezi ním a Miss Kenton. Jen díky němu jsme mohli mít pocit, že se tu odehrálo nějaké drama. On dokázal celou tu "mrtvolnost" ztvárnit tak, že jsme byli napjatí zda se přeci jen "neprobudí ze spánku", a v nejvypjatějších momentech jsme mohli obdivovat jeho vrcholnou "sebekázeň", která byla ovšem tak "nelidská", že byla až směšná. Ano Hopkins nás díky svému inteligentnímu herectví dokázal rozesmát na místech, která jinak směšná vůbec nejsou a nemůžou být. Je to hlavně jeho film. Ema Thompsonová dala své postavě také mnoho ze svých "zbraní"- díky ní byla její postava zároveň jemná a citlivá, a zároveň neústupná a tvrdá. I její výkon zaslouží jen obdiv. V podstatě jde o nejlepší film jako Ivoryho tak i obou herců. Respektive Hopkins má nejlepší filmy dva (či dvě role). (10.09.2011)

Svěrací kazajkou společenských rolí sešněrované emoce, konec starého nespravedlivého světa a počátek nového, který plodí stejný nedostatek štěstí jako ten dřívější. Film plný šerosvitu slov, kterými se lidé v automatismu frází daných rolí marně pokouší říci cosi jiného. Služba je důležitější než vlastní život, minimálně ve společnosti, která určuje každému jeho neměnnou pozici. Někdo je sluha, někdo pán. Obětí zkostnatělé doby je ovšem jeden každý na obou stranách vazalství. Výborná režie. Bravurní herectví. Výjimečný film... (29.03.2012)