Toman

Na Jiřího Macháčka jsem si musel trochu zvyknout, protože obzvlášť ze začátku filmu mluvil tu a tam stylem, který by se hodil spíše do parodie, nicméně zvykl jsem si a jsem rád. Toman mě díky němu a díky úžasné Kateřině Winterové bavil tak, že bych byl rád, kdyby ještě pár desítek minut pokračoval. Teprve v závěru se totiž začaly dít věci, které jsem nečekal. Do té doby je to sice dobře natočený, ale (ať o skutečném Tomanovi něco víte, nebo ne) vlastně docela předvídatelný příběh, který připomíná filmovou verzi Českého století (a to myslím jako pochvalu). (21.11.2020)

Vynikající příspěvek do doby, kdy bychom se snad už mohli začít pokoušet vyrovnávat alespoň s tak vzdálenou minulostí jako je druhá světová válka a události krátce po ní. Dobře, možná je to naivní myšlenka, když máme problém i s aspoň trochu objektivní reflexí první republiky, ale je třeba mít naději:) A co samotný Toman? Skvělé obsazení, kostýmy, masky, vůbec technická stránka. Film sice nejde ani v jednom ohledu do hloubky, ale šíři záběru má úctyhodnou. Připomínat si, že konec války nebyl začátek obnovy, ale že se další roky po světě stěhovaly statisíce uprchlíků, a že už za války se usilovně pracovalo na tom, jak "správně" uchopit vládu v osvobozeném Československu - a především jak vypadaly prostředky toho uchopení - rozhodně neškodí. A asi se najde jen málo lidí, kteří by nečernobílost lidských charakterů i dějin dokázali ilustrovat lépe než Zdeněk Toman. Tohle se Ondřeji Trojanovi opravdu povedlo. 80% (18.06.2020)

Ne, že by Tomanovi nešla vytknout řada nedostatků, ale i s vědomím jejich existence se pro mě nakonec ze snímku vyklubalo jedno z nejpříjemnějších setkání s českým filmem posledních let. Historie se těší mému dlouhodobému zájmu, a proto na mě dokonale sedí packův komentář, který si částečně dovolím citovat: "Výborný prequel ke čtvrtému a pátému dílu TV série České století. Čím víc toho víte o událostech prvních poválečných let a vyznáte-li se v osobnostech (vesměs odporných kreaturách) tehdejší vládnoucí garnitury, tím víc si film vychutnáte." Nemám problém s tím, že Trojanovým hrdinou ve skutečnosti není Zdeněk Toman, ale období vzestupu moci komunistické strany, které končí převzetím moci a vytvořením "lidové demokracie". Představitelé režimu pro mě netvoří nějaká anonymní jména, ale konkrétní historické postavy, jejichž činy znám a kterým herci jen dodali tvář. Drobné odchylky od historie Trojanovi tentokrát rád odpustím, protože jeho exkurze do minulosti tentokrát odpovídá dané době, rozhodně nejde o paskvil typu Občanský průkaz. Jestli existuje nějaký kaz, který stojí za zmínku, je to obsazení Jirky Macháčka do hlavní role. Jeho naivní (ne)herectví se hodí do scének divadla Sklep, nikoliv do náročné role tohoto typu, který vyžaduje výrazné charakterní hraní. Pochopitelně nezvládá a působí nepatřičně. Celkový dojem: 75 %. (18.11.2019)

Roztříštěné a bez života. Postavy chodí z kanceláře do kanceláře, zdraví se „Čest práci“ a o ději samotném se jenom baví, spousta informací je navíc dořečena tak jakoby mimochodem. Film se tak zúžil jen na sled epizod ze tří let antihrdinova života, které na sebe nenavazují. O neživotném hadrovém panákovi Jiřím Macháčkovi ani nemluvím. Není na něm znát nic: emoce, motivace, životnost... O nějakém vývoji postavy nemůže být ani řeč, a to neplatí jen pro něj, ale pro všechny. Pokud se Sedláčkovu Českému století vyčítalo, že jde jen o „mluvící hlavy“, tady jde o mluvící hlavy po dvě a půl hodiny. To už se mnohem víc povedla Tomanova manželka Kateřina Winterová se snahou o "malého komunistu" nebo Roman Luknár jako Jan Masaryk - pro mě asi nejzajímavější postava celého filmu. Naopak hvězdné obsazení do každé role přináší i nečekaný faily. Bedřich Reicin aka Marek Taclík - pořád jsem měl dojem, že si Taclík dělá prdel a hraje to jako parodii, ale nejspíš ne... Stejně tak bylo zbytečný do rolí Tomanovy sestry a švagra dát Pauhofovou a Plesla, když se mihnou dvběma scénami a konec. Podobně jako senátor Kubera coby Beneš - je to zajímavej pokus, ale aby na něj dvakrát na pár vteřin zajela kamera a to bylo celý... Film je technicky parádní, rozpočet je na výsledku vidět, je to vymazlený do každýho detailu, navíc hrozně zajímavý téma (než se o filmu začalo mluvit, nikdy jsem o Zdeňku Tomanovi jako spousta dalších neslyšel, přitom příběh má za sebou ohromnej), sympatické je i to, že nad nikým nevynáší morální soudy, ale nechává to na divákovi, jenže... jenže to ve filmu vypadá spíš jako v muzeu než v minulosti. Trojan zjevně hodlá zaútočit na velké množství Českých lvů. Bezpochyby se mu to podaří, ovšem stejně jako loni u Masaryka tomu nebude na základě kvality Tomana, ale mizivé kvality konkurence, která je letos fakt bídná. (27.09.2018)

Jako hraný dokument může Toman velice dobře sloužit při školních projekcích. Při výuce dějepisu může být skvělým východiskem pro vysvětlení dobových kontextů, událostí atd... Díky Trojanově profesionálně odvedené práci, vsunutým dobovým záběrům, přemíře textových titulků a úzkostlivému lpění na faktické přesnosti (včetně zohlednění vzhledů jednotlivých postav) se podařilo myslím poměrně dobře zachytit atmosféru a události přelomových let 1945-48, ale také celkem nenásilně ukázat pravou tvář komunistické strany (tj. bandy moci- a majetkuchtivých kriminálníků, která je ve skutečnosti Marxovým idejím na kolektivizované hony vzdálena...). Ale pořád je to jen lepší hraný dokument, který selhává v klasickém vyprávění, utápí diváka v množství epizod, které nijak nerozvíjí, a rezignuje na jakékoli budování napětí, čímž činí z Tomana umělecky poněkud nesmělý film. Volba Macháčka pro hlavní roli je vlastně příznačná a podtrhuje kvalitativní úroveň filmu: Vedle toho množství skutečně dobrých herců jako jsou Dulava, Finger, Plesl atd., kteří se svých rolí ujali velmi dobře, je Macháček v hlavní roli (!) křiklavým důsledkem nemohoucnosti: Vnímáme, co v dané situaci recituje, ale nic moc to s námi nedělá a pořád víme, že se koukáme na Macháčka... (21.11.2019)