Příběh služebnice - Série 1

No... že bych z toho jako byl nějak extrémně na větvi jako většina ostatních, to zase ne. Ale bylo to dobrý, to zase jo. Tempo nebylo tak pomalé, jak jsem se na začátku obával (takové seriály to u mě automaticky mají pošramocené, neboť fakt nemám rád, když se to táhne), ale Příběh služebnice mi vlastně utekl docela rychle. Herecké výkony jsou perfektní, postavy naprosto skvostně napsané, chápete je, dá se s nimi soucitít, jsou to silné charaktery... Téma je samozřejmě taky fajn, o tom žádná, ale nepřišlo mi to nijak trhající koule, jak se z popisu může zdát. Dystopické budoucnosti jsou vždycky dobré (ale pár lidí už je zpracovalo lépe - Velký bratr tě sleduje, Georgi Orwelle), ale atmosféra je poměrně strhující a občas se tam dějí nepěkné věci (feministky u toho budou udělané nadšením). Náznaky depresí jsem samozřejmě neměl, ale ta atmosféra byla fakt výborná, zpracování taky, scénář na jedničku, bavilo mě to. Ta ocenění za herecké výkony chápu (Elizabeth Moss je výtečná, herci ve vedlejších rolích taky), s tím se dá souhlasit, ale o ten nejlepší seriál bych se hádal, jak je tahle série dlouhá. Revoluční dílo to není, ale téměř prvotřídní po všech stranách zcela určitě je, jen prostě nemá na to být nejlepší. Na druhou sérii se určitě podívám, ale nejspíš opět déle, než všichni ostatní. 80%. (17.11.2017)

První řada seriálu ve mně zanechala smíšené pocity. Bez mučení jsem například ochotný uznat, že je Elizabeth Moss dobrá herečka, ale na druhou stranu je tu fakt, že mi pohled na ni není příliš příjemný. A jako mně naschvál se v sérii vyskytovalo velké množství detailních mnohavteřinových záběrů na její tvář, což bych klidně oželel. Přestože se poměrně rychle ukázalo, že jde o feministickou záležitost, nevadí mi to a ani mě to nikterak neuráží, protože jsem si nikdy nemyslel, že by měly ženy mít v bytě vyšlapanou cestičku jen mezi kuchyní a ložnicí. Naopak, celkem náladu seriálu chápu, protože někteří američtí konzervativní politici by jistě rádi vrátili práva žen někam do doby kamenné. Vadilo mi, že se v závěrečných dvou epizodách, od kterých jsem toho očekával nejvíc, projevily některé nedostatky, takže jsem byl trochu zklamán. Mou nejoblíbenější postavou se každopádně stala Serena Joy Waterford v podání Yvonne Strahovski, na kterou se mi jednak dobře dívalo a navíc zahrála svoji chladnokrevnou "mrchu" naprosto přesvědčivě. (20.09.2017)

Miluju dystopie a nejsem zklamaný, to v prvé řadě. Jenže mi tu prostě pár věcí nehraje. Proč miluju ty dystopie? Protože fungují jako varování, jako zrcadlo současné společnosti. Jenže tahle dystopie je spíše tendenční propagandou "kulturní fronty" a vůbec to zrcadlo nenastavuje. Námět je prostě příliš neuvěřitelný a neodpovídající tomu, co se nyní děje, abych ho byl schopen brát smrtelně vážně. Určitě v době vzniku knihy to bylo daleko aktuálnější, než dnes. Ne, není to provokace, provokace by to bylo naopak. Tohle je naprosto v souladu. Možná kdyby to točili v Alabamě, tak by to byla provokace. Takové 1984 je aktuální od svého vzniku až do dneška a vlastně čím dál víc. Ovšem nepochybuji o tom, že se v USA najde dost misogynních pitomců a zmetků a pokud to ona "nová levice", která má zejména mediálně navrch, přežene, může nastat nečekaný odpor, ale aktuálně ty totalitní snahy vidím spíše naopak, než jak to zobrazuje seriál. A navíc uskutečnitelnost podobného převratu zvláště v USA se mi taky nezdá. (EDIT 2022: přiznávám svůj omyl, vzhledem k současné potratové politice USA to skoro vypadá na nástup Gileádu a nedošlo mi, že je USA tak strašně vázána na rozhodnutí Nejvyššího soudu, :-) ). Na druhou stranu časté komentáře, ať už k celému seriálu či jednotlivým epizodám, odkazující na fakt, že hlavní představitelka není úplně miss universe 90 60 90 a že se na ní tudíž blbě dívá z detailu, dávají za pravdu zase tvůrcům seriálu a tihle diváci by se měli chytnout za nos, neboť přesně pro ně je seriál určen. Pokud je hlavní hrdinka žena, musím mít neustálou chuť s ní zřejmě provozovat koitus, jinak tam nemá co dělat. K dalším věcem, dějové posuny jsou pomalé, ale že by to byla taková uzoufaná nuda, jak se tu často píše, to jsem opět nepochopil. Je ale pravda, že se děj poněkud v kruhu točí. První díl je dechberoucí, všechno je nové, ale pak už jaksi není. Možná není dobrý nápad dělat několikařadý seriál podle ne moc dlouhé knihy. Na druhou stranu je potřeba vykreslit repetetivnost, která k životu v Gileádu patří a navíc tohle není o akci jako o vnitřním psychologickém boji a ten potřebuje čas a vývoj. Ovšem možná bych i ten psychologický vývoj čekal trochu rychlejší. K totalitním dystopiím patří i povedený vizuál, a to tady funguje na jedničku. Zejména kostýmy jsou vymyšleny skvěle. Herecké výkony jsou úžasné a charaktery postav správně nejednoznačné. A prostě, když uděláte svinskou dystopickou společnost, tak ono to na mě vždycky funguje. Za první sérii ještě dám čtyři po zralé úvaze, bojím se, že příště už ale půjdu trochu níž. (30.08.2019)

Nepříjemné hrozby současné společnosti a americké hodnoty dostávají zase pořádně na frak. Ocitáme se v době, která má za sebou převrat „ochraňující“ tradiční hodnoty. Dětský pláč vymizel. S porodností to šlo strmě dolů a něžné pohlaví (pouze to plodné) je tak nucené projít převýchovou – stávají se z nich pokorné služebnice, které svým novým pánům roztáhnou nohy. Na plodné dny tak čekají i v případě Offred (původním jménem June). Právě ta nás prostřednictvím četných (a jízlivých) voiceoverů s detailními záběry tváře provází svými pocity a vzpomínkami na manžela a dceru. Solidně to bublalo pod povrchem, jenomže.. Námět moc fajn, zpracování už pokulhávalo. Potenciál byl pořádný. Po celou sérii jsem si přál méně mechaničnosti a rozvláčnosti a více živočišnosti. A právě emoce – ty mi nejvíc chyběly. Pozvánku na druhou sérii jsem tak bohužel zahodil. (24.05.2019)

Wow, tahle pobuřující témata, kdy divák nesmyslně kroutí hlavou a říká si, jak je to možný, ty já můžu. Čím větší zvrácenost a údiv, tím víc mé srdce plesá. Pověstný obličej Elisabeth Moss sice leze zezačátku na nervy, ale po čase jsem si zvykla a ta baba mi začíná být chvílemi celkem i sympatická. Protože kamera je fakticky úchvatná. Už jen kvůli ní neodtrhnete obličej od obrazovky. To nemluvím o tom všem okolo. Atmosféra na vás buší skrze obrazovku. Ani nevím, kdy jsem se naposledy takhle ani na chvíli neodtrhla od nějakého seriálu a dala půl série za den. (28.06.2018)