Posádka
The Right Stuff
The Right Stuff
Režie:
Philip KaufmanScénář:
Philip KaufmanKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Bill ContiHrají:
Sam Shepard, Scott Glenn, Ed Harris, Dennis Quaid, Fred Ward, Barbara Hershey, Kim Stanley, Veronica Cartwright, Pamela Reed, Scott Paulin, Charles Frank (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V polovině 20. století Amerika přemýšlela o své budoucnosti – a vzhlížela k nebi. Správná posádka natočená podle knihy Toma Wolfa je příběh o tom, jak začala budoucnost. Vypráví o neohroženém testovacím pilotu Chuckovi Yeagerovi a sedmi průkopnických astronautech vesmírného programu Projekt Merkur. Philip Kaufman napsal scénář a režíroval svou filmařskou bravurou výcvik, hrdinství... a náhlou slávu, pro níž žádný výcvik neexistuje. Ed Harris, Barbara Hershey, Sam Shepard, Dennis Quaid a Fred Ward tvoří obsazení filmu, který získal 4 ceny Akademie. Vzhůru k nebesům, chlapci! (Magic Box)
(více)Recenze (132)
Konečně trochu "neamericky" (čili realisticky) natočený film o dobývání vesmíru. Ale pořád tomu ještě kapka upřímnosti chybí. Ale i tak klobouk dolů. Je vidět, že když se ubere trochu nacionalismu a neustálého dokazování "americké dokonalosti", je film mnohem příjemnějším diváckým zážitkem. Jen tak dál. ()
Přes značnou romantizaci a přehlížení všelijakých space katastrof nelze než zvolat následující: tady si dal někdo záležet! 193 minut má jen pár filmů na světě a ještě míň si to může reálně dovolit, RIGHT STUFF však ano. Nejlepší byl stejně Sam Shepard (Yaeger) a ten jeho pohled věčného nedůvěřivky, vždy ve stejném úhlu. Zato Wernher Von Braun tu vůbec nevypadá jako sympaťák (kterým asi stejně nebyl, tralala), nýbrž spíš jako neúspěšný absolvent odpoledního kroužku angličtiny pro emigranty. ()
[3,5*] Dobrodružná dráma o prvopočiatkoch amerického vesmírneho programu (Mercury) zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá je u nás prekvapivo málo známa. Je informačne pomerne hutná a zaujímavá, vesmírna súťaž studenej vojny je priblížená z mierne satirického pohľadu, samotný vesmírny program občas pripomína reality show. Vo filme sa prelínajú dve dejové línie (rýchlostní testovací piloti vs. kozmonauti), ktoré sa podľa môjho názoru tvorcom nepodarilo celkom zladiť dokopy. Zišla sa tu veľmi slušná zostava hercov, veľmi sa mi páčil napr. Ed Harris, pre ktorého to bola prvá významnejšia rola. Najlepšie som sa bavil pri výcviku kozmonautov, niektoré scény boli veľmi vtipné. Naopak, tie ospevované zábery z kozmu ma príliš nebrali, mali totiž od reality dosť ďaleko (zrejme som namlsaný novšími filmami). Hudba je poslabšia, Oscar za ňu je pre mňa dosť nepochopiteľný. Na záver si neodpustím ešte jedno rýpnutie do distribútorov. "Right Stuff" preložiť ako "Správna posádka"? To kto tie preklady vymýšľa? ()
Velké překvapení, film o správných chlapech, kteří nechtějí nic jiného než být nejlepší na světě. Z filmu úplně vyzařuje láska k létání a ctižádostivost. Kvůli šílené délce, to už ale nemusím vidět znova. ()
" Rimania ovládli svet cestnou sieťou, Anglicko svojím loďstvom a mi ovládneme svet cez vesmír. " Asi po hodine som začal mať pocit, že čím väčší blbec, tým lepší Američan. Vypol som. ()
Mám tenhle film rád, i když je poněkud nesourodý, velmi dlouhý a nevyzpytatelný. Začínáme kdesi v poušti honem za rychlostí zvuku a končíme těsně před letem na Měsíc. Vyprávění je občas smrtelně vážné, občas karikující a sebeshazující. Tu vážnost obstarávají hlavně manželky našeho kolektivního hrdiny, které těžce nesou úděl žen zkušebních pilotů a kosmonautů. Karikatury se zjevují, jakmile jde o oficiality (náboráři NASA, hlavně jejich první hlášení, viceprezident Johnson a konstruktér von Braun). Všudypřítomný humor se objevuje hlavně při testech NASA (alespoň poznáme, kde se inspiroval Bay pro svůj Armageddon). Herecké výkony jsou ovšem velice dobré, a to především Sama Sheparda a Eda Harrise. ()
Konecne bol cas na taketo nieco. Film je super obsadeny a dejovo super davkovany, takze bavite sa od zaciatku, od prvych testov v 50tych rokoch az po prve lety do vesmiru. Takyto prierez vyzkumom v podobe hraneho filmu asi uz nenajdem. Boli momeny kedy som mal fakt husiu kozu. Tie testy brali dych. Hlavne pri Yeagerovom prekonani rychlosti zvuku. Nebolo to sice preefektovane, ale bolo tam plno realnych zaberov, takze to fakt vtiahne do deja. Pacilo sa mi ako zobrazili aj pripadne neuspechy a ako sa tvorcovia nebali priznat ucast nemeckych inzinierov na ich vyskume. Vo filme je aj kopu humoru, takze tie tri hodiny sa daju zvladnut na jeden krat. Mal som v plane jednu pauzu, no uvedomil som si to asi 15 min pred koncom. Som velmi zvedavy ci si este niekedy najdem cas na tento film. ()
S odstupom času zvyšujem svoje hodnotenie na 5* pretože kvalitu tohoto filmu oceňujem až dlho po tom čo som ho prvý krát videl. Cesta za cieľom celého národa vyobrazená perfektne, hudba Billa Contiho dostala oscara absolútne zaslúžene a hlavni herci na čele s Shepardom, Glennom, Harrisom a Quaidom ťahali film neskutočne. Som veľký odporca naťahovania filmov na 2,5 a viac hodiny, ale toto takmer vôbec nestrácalo dych a naozaj ta atmosféra celého toho dobrodružstva, ktoré vtedy tí chlapíci prežívali, sa dá krájať. Naozaj je obrovská škoda, že tento film tu na čsfd videlo iba 783 ľudí (číslo k 9.7.2014) lebo toto treba vidieť. ()
Nenudilo i přes dlouhou stopáž, příjemně nepatosové a civilní = poctivost, v oněch letech ne až tak vyjímečná. Přesto příjemný, ale nikterak supervyjímečný zážitek. ()
"On that glorious day in May, 1963 Gordo Cooper went higher, farther and faster than any other American. Twenty-two complete orbits around the world. He was the last American ever to go into space alone. And for a brief moment Gordo Cooper became the greatest pilot anyone had ever seen." Jistá romantizace a nadsazenost proběhla, jinak super. Sam Shephard coby Chuck Yeager nejlepší. ()
Viděl jsem ho natřikrát, i kvůli tomu, že jsem si vyhledával všechno na wikipedii. A to mě, bohužel, bavilo víc. ()
Projekt Mercury byl první americký pilotovaný kosmický projekt, který měl za cíl dopravit člověka na oběžnou dráhu Země a bezpečně ho navrátit zpět. Program probíhal v letech 1958 až 1963. Studená válka v plném proudu a závod s časem neúprosný. Kdo bude první? Amerika nebo Sovětský svaz? Dnes už samozřejmě víme jak to dopadlo a tento snímek s velkým hvězdným obsazením a se svou skvostnou více jak tříhodinovou stopáží nám věrně přibližuje, jak to všechno probíhalo na americké straně. Počátek dobývání vesmíru už od dob překročení rychlosti zvuku přes používání opic až po slavnostní událost. Snímek je natočen tak, že nesklouzává do stavu hraného dokumentu. Naopak historická fakta vypráví čistým filmovým stylem tak, jak byla. Sice se nejedná o sci-fi jako takové, ale je natolik zajímavý, že i tyto fanoušky, chtíc nechtíc, musí oslovit. Natočeno na základě knihy ´The Right Stuff´, kterou napsal Tom Wolfe a kupodivu není nijak nudný. Příběh je doslova nabitý událostmi a detaily, podpořené dobrými hereckými výkony, dobrou výpravou a hlavně dobrými vizuálnímu efekty. Snímek nominovaný na osm Oscarů a není divu. Sice z toho číší typický americký patriotismus, ale film jako takový je prostě pecka. ()
Velmi zajímavě natočený film o dobývání vesmíru z americké strany polokoule. Škoda jen těch amerických všudepřítomných smybolů, ale zvyk je zvyk a snad to již tolik nepřekvapuje. ()
Fantázia. Skutočne veľmi dobrý film. Ale ako pozerám na počet hodnotiacich..... len 705??? Čo sa stalo že táto filmová špička tak upadla do zabudnutia?? Je to veľká škoda. Aj vzhľadom k nekonečnej minutáži, film utiekol veľmi rýchlo, a celých 193 minút som ani nežmurkla. Treba vidieť. ()
Nehodnotím kvalitu filmu. Len to, že to išlo úplne mimo môjho vkusu. ()
Film beru víc než jako zábavný snímek, jako poctu těm odvážným chlapíkům. Co mi vadilo, byla roztříštěnost na děj kolem programu Mercury a testovacích pilotů na základně. Začátek se motá kolem největšího frajera mezi testovacími piloty, ale pak vlastně zjistíme, že on do posádky sedmi nakonec nepatří a jeho příběh vyzní tak nějak do ztracena. Jenže tím, jak se to tříští na dva různé objekty zájmů, tak narůstá stopáž a já měl nakonec pocit, že nejsem dostatečně vtažen ani do jednoho. Jako pocta a přiblížení toho příběhu dobré, ale žádná velká nadstavba, která by mně zarazila do sedačky tam nakonec není. Navíc je tam přeci jen malinko ta pachuť toho, že stejně byli druzí. ()
Zbytečné dlouhé, ale jinak celkem zajímavý, pravdivý a stručný popis dějin amerického vesmírného programu. ()
To jsem byl velice překvapen, když jsem na tento film narazil, protože jako velký fanda do vesmíru mi unikal. A musím uznat, že takhle jsem si ho představoval, hlavně pak koncepci, kdy je odvyprávěný kontinuální příběh primárně o lidech - astronautech. Např. u takového First Man pojednávajícího jen o jedné osobě se my nelíbil styl vyprávění, kdy jsme chaoticky skákali v čase a např. pro člověka který nezná historii vesmírných letů to bylo hodně matoucí. Zato Správná posádka se zaměří na astronauty úplně od prvopočátků jako testovací piloty, přes pohnutky a atmosféru vedoucí k výběrovému řízení až po opravdové první lety. K tomu film přidává různé úsměvné i vážné historky ze zákulisí rodin astronautů a i přestože je film více jak tříhodinový, neodtrhnete se od něho. A stejně hezky odvyprávěno ale jen z pohledu konstruktérů tu je seriál From the Earth to the Mooc což je pro mě také absolutní špička. ()
Když v prosinci 2020 zemřel přemožitel rychlosti zvuku a stíhací eso Chuck Yeager, vzpomněl jsem si na tenhle film a zatoužil ho znovu vidět. The Right Stuff začíná a končí právě osudy tohoto výjimečného letce. Jinak je hlavně o závodech dobývání kosmu mezi USA a SSSR vyprávěný prostřednictvím projektu Mercury. Příběh je však zarámován do lidské snahy o posouvání limitů a zdolávání nemožného, kde je příběh Ch. Yeagera přímo signifikatní a tvůrci si toho byli velice dobře vědomi. Jako celek je pak The Right Stuff opravdu fascinujícím dílem, kde čas běží jako splašený a stopáž 193 minut uteče rychleji něž průlet X1 nad vyprahlou pouští. Herecké obsazení je dechberoucí: Harriss, Glenn, Shepard, Quaid, Henriksen, Goldblum ... A k tomu B29, P80, F104, X1, A4, vše autentické bez žádných laciných CGI triků. Super je prokládání děje autentickými záběry, které do filmu zapadají naprosto plynule a Philipovi Kaufmanovi stálo i za to, dotočit některé záběry s herci a použít je jako předěly mezi hranou částí a dokumentárními vsuvkami. Zkrátka geniální. Jeden z nejlepších a neprávem pozapomenutých leteckých a kosmickým výzkumem se zabývajích filmů. ()
Související novinky
Zemřel herec Fred Ward
Dnešní květnový pátek třináctého bohužel přináší jednu smutnou zprávu pro svět filmu, ve věku devětasedmdesáti let totiž odešel americký herec Fred Ward, známý z filmů jako Chvění, Sedm neohrožených… (více)
Skvělý film, ukazující dlouhou cestu amerického letectva a astronautiky od snah o pokoření rychlosti zvuku (Mach 1) až po první suborbitální let do vesmíru. Přípravy elitních pilotů na lety v raketoplánech zde byly ukázány velice důvěryhodně a naturalisticky, až jsem sám cítil tu nepříjemnou a bolestivou námahu, kterou si tito frajeři museli projít. Naopak mě štval místy celkem zvláštní střih, který byl často nesrozumitelný, a "rodinné problémy" astronautů, které mě fakt vůbec nezajímaly. Film by mohl být zkrácen o dobrou půl hodinku a vůbec by mu to neuškodilo. V roce 1947, na Muroc Army Air Field v Kalifornii, testovali piloti vysokorychlostní letadla Bell X-1, ale mnoho z nich při tom zahynulo. Poté, co další pilot, Slick Goodlin, požaduje 150 000 dolarů (ekvivalent 1 820 000 dolarů v roce 2021), za to, že se pokusí prolomit zvukovou bariéru, dostane válečný hrdina, kapitán Chuck Yeager, šanci pilotovat X-1. Při projížďce na koni se svou ženou Glennis však Yeager narazí do větve stromu a zlomí si žebra, což mu brání po nasednutí do letadla naklonit se a zamknout dveře X-1. Yeager se obává, že kvůli tomu nebude moci letět, a svěřuje se příteli a kolegovi pilotu Jacku Ridleymu. Ridley uřízne část koštěte a řekne Yeagerovi, aby ho použil jako páku, která pomůže utěsnit poklop na X-1, a Yeager se tak stane prvním člověkem, který letí nadzvukovou rychlostí a porazí „démona na obloze“. O šest let později se z Murocu stane Edwardsova letecká základna, která však stále přitahuje ty nejlepší testovací piloty. Yeager (nyní major) a jeho přátelský rival Scott Crossfield opakovaně navzájem překonávají své rychlostní rekordy. Často navštěvují Happy Bottom Riding Club provozovaný Pancho Barnesem, který klasifikuje piloty z Edwardsovy základny buď jako ty „první“ (jako Yeager a Crossfield), kteří létají s nejlepším vybavením, nebo ty novější jako „klepající se pudink“ - to jsou ti, kteří o tom jen sní. Gordon „Gordo“ Cooper, Virgil „Gus“ Grissom a Donald „Deke“ Slayton, kapitáni letectva Spojených států, patří mezi „klepáče“, kteří doufají, že se jim také povede prokázat, že jsou "ta správná posádka". Testy již nejsou tajné, protože armáda brzy pozná, že potřebuje dobrou publicitu pro financování a že platí, že "žádné peníze znamenají žádný Buck Rogers". Cooperova manželka Trudy a další manželky se bojí ovdovění, ale nemohou změnit ambice a touhu svých manželů po úspěchu a slávě. V roce 1957 došlo k vypuštění ruského satelitu Sputnik, což znepokojilo vládu Spojených států. Politici jako senátor Lyndon B. Johnson a vojenští velitelé požadují, aby NASA pomohla Americe porazit Rusy v nových vesmírných závodech. NASA hledá nové "vesmírné piloty", a vylučuje Yeagera, protože mu chybí vysokoškolský titul. Vysilující fyzické a duševní testy vybírají astronauty pro misy Mercury Seven. Nejvíce nechutné mi přišel ten klystýr, pří kterém si piloti museli držet své balónky, zatímco cestovali s Gonzálesem a dalšími pasažéry výtahem. Mezi ně patří John Glenn z námořní pěchoty Spojených států, Alan Shepard, Walter Schirry a Scott Carpenter z námořnictva Spojených států, stejně jako Cooper, Grissom a Slayton. Ze všech se okamžitě stávají národní hrdinové. Ačkoli mnoho prvních raket NASA během startu exploduje, všichni ambiciózní astronauti doufají, že budou první ve vesmíru v rámci projektu Mercury. I když inženýři vidí muže jako pasažéry, naše sedmička pilotů trvá na tom, aby kosmická loď Mercury měla okno, poklop s výbušnými závorami a ovládání naklápění - aby byli piloti, ne jen pasažéři. Rusko je však porazilo v letech do vesmíru dne 12. dubna 1961 vypuštěním Vostoku 1 nesoucího prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Našich sedm astronautů je odhodláno překonat Rusy. Shepard je prvním Američanem, který se 5. května dostane do vesmíru při 15minutovém suborbitálním letu Mercury-Redstone 3. Bohužel před tím vypije hodně kávy a tak se musí ve skafandru vychcat, až mu to teče za krk. Po Grissomově podobném letu Mercury-Redstone 4 21. července se poklop kapsle při dopadu otevře a rychle se naplní vodou. Grissom unikne, málem se utopí, ale kosmická loď, přetížená mořskou vodou, se skutečně potopí. Mnozí Grissoma kritizují za to, že nejspíš zpanikařil a otevřel poklop předčasně. Jenom jeho žena mu věří. Glenn se stává prvním Američanem, který 20. února 1962 obletí Zemi na Merkuru-Atlas 6, přežije uvolnění tepelného štítu a je za to odměněn vlajkovým průvodem a přehlídkou. On, jeho kolegové a jejich rodiny se stávají celebritami, účastní se gigantické oslavy v Koloseu Sama Houstona, na které se oznamuje otevření vesmírného střediska s posádkou v Houstonu, a to vše navzdory strachu Glennovy manželky Annie z mluvení na veřejnosti kvůli koktání. Její manžel jí dokonce poradil, aby nepřijímala Johnsona u nich v době, což jej pěkně rozzuří. I když testovací piloti z Edwardsovy základny zesměšňují program Mercury za vysílání „spamu v plechovce“ do vesmíru, uznávají, že již nejsou nejrychlejšími muži na Zemi, a Yeager uvádí, že „k letu je zapotřebí zvláštního druhu člověka, aby se stal dobrovolníkem pro sebevražednou misi, zvláště když je to v celostátní televizi." Při testování nového Lockheed NF-104A se Yeager pokouší vytvořit nový výškový rekord vystoupáním až na hranici vesmíru, ale málem je zabit vysokorychlostní katapultací, když mu selže motor a stroj začne spirálovým pohybem padat k zemi. Přestože je Yeager vážně popálený, po dopadu na zem sebere svůj padák a jde k sanitce, čímž dokazuje, že patří stále mezi tu "správnou posádku". 15. května 1963 startuje Cooper úspěšně na raketě Mercury-Atlas 9, čímž program Mercury končí. Jako poslední Američan, který letěl do vesmíru sám, „šel výš, dál a rychleji než kterýkoli jiný Američan... Gordo Cooper se na krátký okamžik stal největším pilotem, kterého kdy kdo viděl“. Takže jo, bylo to celkem dobrý, a až na drobné nedostatky a natahovanou stopáž mě to bavilo. () (méně) (více)