Posádka
The Right Stuff
The Right Stuff
Režie:
Philip KaufmanScénář:
Philip KaufmanKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Bill ContiHrají:
Sam Shepard, Scott Glenn, Ed Harris, Dennis Quaid, Fred Ward, Barbara Hershey, Kim Stanley, Veronica Cartwright, Pamela Reed, Scott Paulin, Charles Frank (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V polovině 20. století Amerika přemýšlela o své budoucnosti – a vzhlížela k nebi. Správná posádka natočená podle knihy Toma Wolfa je příběh o tom, jak začala budoucnost. Vypráví o neohroženém testovacím pilotu Chuckovi Yeagerovi a sedmi průkopnických astronautech vesmírného programu Projekt Merkur. Philip Kaufman napsal scénář a režíroval svou filmařskou bravurou výcvik, hrdinství... a náhlou slávu, pro níž žádný výcvik neexistuje. Ed Harris, Barbara Hershey, Sam Shepard, Dennis Quaid a Fred Ward tvoří obsazení filmu, který získal 4 ceny Akademie. Vzhůru k nebesům, chlapci! (Magic Box)
(více)Recenze (132)
Výborně obsazený film, který popisuje americký vesmírný výzkum širokoúhlým pohledem. Od prvopočátku výběru letců k celému průběhu projektu Mercury. Skvělé výkony především Scota Glenna a Denise Quaida. ()
Jak jsem ráda, že jsem se vykašlala na jakoukoli nalejvárnu předem a jediné, co jsem zachytila byla jména: Shepard a Glenn, což stačilo, abych tuhle ostře řezanou potravu nacpala přehrávači přednostně. Kdybych si totiž přečetla, že je to film o vesmírném výzkumu a trvá 193 minut, jistě by nebyl zatracen, ale odložen na hodně dlouhé neurčito. A tak jsem z počáteční nevole měkla a měkla a chvílemi plačky avšak zaujatě sledovala film o mužích, kteří se rozhodli splnit klukům v sobě sen, a jak se to některému podařilo a jak jiný sní dál. Pilot Sama Sheparda - i když tak trochu stranou hlavního dění - pro mě myšlenku o cestě za snem a touze pokoření hranic určil nejpřesvědčivěji. ()
NFR 2013, Oscar 4 : Hudba, Zvuk, Střih, Střih zvukových efektů + 4 nominace: Nejlepší film, Kamera, Herec VR - Sam Shepard, Výprava ()
Svým obsahem vcelku netypická odysea, popisující teprve nějakých dvacetpět až dvacet let "poté" počátky amerického vesmírného programu, především osudy tzv. Mercury Seven neboli prvních sedmi astronautů. Ti, ale právě nejenom ti, představují tu titulní "Right Stuff" neboli tu správnou sortu vlasteneckých průkopníků a svého druhu šílenců, kteří se rozhodli posunovat limity toho, jak vysoko (nebo daleko) a jak rychle se dá dolétnout. To není zlehčování - vedle Mercury Seven je totiž tento film holdem zkušebním pilotům, které reprezentuje Sam Shepard jako Chuck Yeager, první pokořitel rychlosti zvuku, a jeden z kandidátů na post astronauta, kterého vyřadilo jen a pouze to, že neměl vysokoškolský diplom. Aby se to nepletlo, tak tu ještě Ed Harris hraje Johna Glenna a Scott Glenn Alana Sheparda (o Samovi už byla řeč;)). To je asi jediný nezáměrný vtip, který se u tohoto filmu dá najít. Ale překvapivě je tam spousta humoru naprosto záměrného, v drtivé většině "podle skutečné události". Režie a herecké výkony jsou tu naprosto mistrovské, filmu se daří jednak ukazovat bez příkras, jakým skokem do neznáma byla de facto každá etapa amerických pokusů o dopravení člověka do vesmíru (ani nijak nezastírá, že tomu všemu do značné míry dopomáhali ne úplně košer vědci velkoněmeckého původu), druhak jde o velmi líbivou historickou podívanou (ovšem pozor, podívanou oné historii ne vždy věrnou), a především ukazuje hrdiny nejenom svojí generace jako sice nedokonalé, ale přesto jako lidi, s nimiž byste s radostí zašli na panáka. Výjimečná podívaná, která se dá navzdory víc jak tříhodinové stopáži na jeden zátah zhlédnout jako nic. Faktem je, že tříštění vyprávění mezi linii Chucka Yeagera a linii astronautů není úplně zvládnuté, ale i tak je Right Stuff naprosto úžasná podívaná. Nemá sice efekty, které o nějakou dekádu později nabídlo Apollo 13, ale má unikátní atmosféru a taky duši. 90% ()
193 minut a já u toho filmu seděl jak betonovej sloup u plotu. Správná posádka je opravdu správná, a kromě velice zajímavých informací o vesmíru a sedmi astronautech jsem si užil kupu narážek na Ameriku, Rusko a vesmír jako takovej tak, jako snad nikdy. Přemýšlím, že si to pustím ještě jednou a změním na pět hvězd. Zvláštní, že tenhle film není tak známej, podle mě fakt nemá chybu. ()
║Rozpočet $27miliónov║Tržby USA $21,192,102║Tržby Celosvetovo $21,600,000║ až neskôr som si uvedomil že to akosi nemá konca kraja a že to vlastne trvá až 3hodiny, určite by stačili pekné 2hodinky a malo by to určite svižnejšiu údernosť, lebo téma bola zaujímavá, podaná s prekvapivo triezvym pohľadom na produkciu USA, k tomu aj strhujúca kamera hrala prim,... ale postupom času to už len uspávalo /55%/ ()
Možná to nemuselo být až natolik romantizující a odlehčené, ale zase by to pak přišlo o tu tolik specifickou auru, díky které je ona olbřímí stopáž více než snesitelná. Každopádně pocitu, že to jsou násilně pospojované dva filmy (jeden o Yaegerovi a druhý o sedmi pionýrech vesmíru; a oba výtečné!), které spolu dohromady ne úplně štymují, jsem se nezbavil po celou dobu. ()
rozpočet : ? tržby americke : $21,192,102 ()
Film by se sice mel zabejvat celym americkym vesmirnym programem, ale ja jsem teda videl neco jinyho. Prvni hodinu se film totiz venuje bande pilotu, co se poflakujou v nejaky prdeli nekde v pousti, sem tam se nekdo proleti letadlem a snazi se prekonat rychlost zvuku. Ne, ze by to s vesmirnym programem vubec nesouviselo, nejdriv samozrejme museli vymyslet jak letet rychle, ale stejne tak by se film tim padem moh venovat vymejsleni letadel a podobne. No nicmene po trosku utahany hodince, ktera slouzi hlavne jako predstavovacka vetsiny postav, se film konecne presune k samotnejm pripravam k letu do vesmiru. Pak to zacne bejt zajimavy, ruzny prapodivny testovani pilotu, nekolik vtipnejch scen na tema rusove nas zas predbehli a prvni neuspesny starty raket. Pak se to samozrejme zacne darit a par hlavnich hrdinu se do vesmiru vyda. Zarazilo me, ze se film nevenuje i dalsim dulezitejm vecem, treba letu na mesic a podobne, ale to je tim, ze spis nez na vesmirnej program se film zameruje na jednotlivy postavy a tudiz nevypravi o tom, kde nebyli. Ale je to trochu skoda, posledni pulhodinu uz film tak nejak nema co vypravet a tak sme nuceny sledoval nejakyho zapadlyho pilota nekde v prdeli, co na nej vsichni tak nak zapomneli, pritom zamerit se na Apollo a jak to bejvaly vesmirny hrdinove sledujou, by nemuselo bejt marny. Ale nicmene na trihodinovej film v podstate bez akce, kde se vetsinou jen mluvi a do toho je par zaberu na lety, tak je docela sviznej a nenudici, k cemuz taky prispiva docela chytlava hudba, ktera by ale mohla hrat castejc a hlavne vynikajici sestava hercu. Potesil me namakanej Scott Glenn, typicky mladej machrujici Dennis Quaid, mladej a v porovnani se svym partakem neskutecne vysokej Goldblum a tradicne perfektni Harris, zde navic jeste s necim, cemu se da rikat vlasy. Naopak treba pritomnost takovyho Henriksena fakt nechapu, na par zaberech se tvari nepritomne a nerekne ani jedno slovo. Celkove rozhodne zajimavy, misty sice utahany, ale i tak si to 5* zaslouzi. Ale ze bych to musel videt znovu, to asi ne. ()
Příběh takzvaných "Mercury Seven", legendární první party amerických astronautů, je sice pojatý trošku zdlouhavě (věřím, že se celá první hodina mohla značně useknout), jinak ale příjemně, se srdcem a humorně. Z velké části díky hercům - baví zejména Quiad, Harris a Glenn. THE RIGHT STUFF je pěknou chlapáckou poctou nejen zmíněné sedmičce, ale i s tím související tradici testovacích pilotů; tehdejším střelcům v boření všech vzdušných limitů. ()
Hodně razantní režijní delikatesa s velmi zvláštní, meditativní, byť dramatickou aurou. O dukladné Kaufmanově režii, která nic nebere na lehkou váhu, by se dalo rozepisovat třeba celý den. Já vypíchnu precizní práci ve vykreslování vztahu pilotů a austronautů a jejich manželek (Ed Harris a Mary Jo Deschanel anebo Sam Shepard a Barbara Heshey) - tam Kaufman narazil na ředu skutečně skvělých momentů. A nebojte se té délky, dejte si to klidně na tři díly, nic tím nezkázíte. Tenhle nejhutnější casting osmdesátých let je tzv. MUST WATCH. ()
Nezávidím žádnému z dobrodruhů, který v historii opustil pevný podklad matičky Země a začal se flákat ve vesmíru zavřený v kovové nádobě. Hodlám si totiž na domovské planetě užít ještě hodně srandy, než se rozhodnu uhořet v atmosféře. Přesto neberu žádnému z astronautů jejich touhy zdrhnout před gravitací, jen mne nijak zvlášť nebavilo sdílet je s nimi. ()
O projektu Mercury je asi lepší přečíst si nějakej článek, kde jsou holý fakta bez tý vaty kolem. Film neni špatnej, ale je šíleně zdlouhavej. Klidně se z toho mohly vyhodit všechny ty vedlejší linky o tom, jak to maj kosmonauti doma s manželkama a podobně. Jinak zajímavý je, že Ed Harris je fakt strašně podobnej Johnu Glennovi. ()
Netradičně zpracovaný film o dosahování vyšších rychlostí a kosmických výšek. S nadhledem, humorem a romantizací celého projektu překvapivě bez patosu a vlastenectví. ()
Neberou mě silná auta, neřeším si blížící se střední věk uřvanou motorkou... jsou to na mě totiž hrozně slabé motory. Správný thrust to weight ratio je v jednotkách, ještě lépe desítkách a víc... Každopádně tenhle film velmi adoruje zejména americké hrdiny Glenna (Harris) a Yeagera (Shepard), oba naprosto právem (a i herci Quaid i Glenn září). Spousta spíš anekdotických scének spíš škodí a spousta je jen kvůli dramatizaci, silně v rozporu se skutečností (Yeager neletěl bez povolení, Grissom nic nezvoral apod.). Ale i tak, tenhle dlouhatánský film je něco pro mě... ()
No bucks, no Buck Rogers... Překonávání rychlostních rekordů. Dobývání vesmíru... Síla tohoto filmu spočívá mimo jiné v nevídané historické hodnověrnosti. Když má dojít k pokusu o překonání zvukové bariéry, divák vidí skutečnou X-1 a skutečnou B-29. Ne nějaké náhražky, ne špatné digitální modely. (Ostatně zarážející je neuvěřitelná podoba Eda Harrise a skutečného pilota Johna Glenna - F-86 Mig Mad Marine)O to více pak zamrzí, když se mluví o Scottu Crossfieldovi, kterak se snaží se Skyrocketem D.558 překonat hranici Mach 2, ale na plátně je ukázán Hawker Hunter :) díky bohu za dobové záběry, které to vynahrazují. No a z jiného soudku. Může se tenhle film líbit i holkám-divačkám?:D Ono je tu něco málo i pro ně, každou chvíli něco, třeba neskutečně vtipný Jeff Goldblum, který hledá piloty, kteří by se mohli stát astronauty, pak zase šimpanz-astronaut, ačkoliv to je vlastně trochu děsivý... Ale stejně celé dílo působí jako testosteronová macho injekce. Odvážní muži na létajících strojích, kteří denodenně riskují své životy, a pro co...? Být nejrychlejším člověkem na planetě? Má to cenu? Takové chlapské záležitosti:D Režie Philipa Kaufmana je výborná. Snímek je v podstatě průvodce historií překonávání rychlostí/dobývání vesmíru, ale soupeření pilotů mezi sebou, i jejich rodinné problémy nepůsobí vůbec nudně. A navíc je film nabitý hláškama, třeba Naši němci jsou lepší než jejich němci:D a celkově je ve filmu překvapivě dobře vyvážen poměr závažných scén s těmi spíš komickými. A samozřejmě nelze nezmínit hvězdné obsazení. _____ Letadla, která jsou zde k vidění: P-80 Shooting Star, X-1, X-1A, B-29, A-4 Skyhawk, Hawker Hunter, D.558 Skyrocket, Hercules, F-106, F-86, F-104. A škoda, že zde nebyly zastoupeny takový kusy jako B-58 Hustler nebo XB-70 Valkyrie. Co bych za to dal, vidět je v hraném filmu!:) ____ Podobný film: Projekt Arrow (1997). ()
Dokumentů o americkém leteckém a vesmírném programu existují tucty. I když je jasné, že je to americký film o amerických hrdinech, namísto patosu jde spíš o čirou romantizaci, která navíc v některých momentech dosahuje až mysticky snových rozměrů (Aboriginci, scéna v divadle). Spolu s těmi lidskými a humornými, perfektním obsazením či skvělým střihem, dostává pak i takováto látka úžasně filmový přesah. Těch třech hodin si v tomhle skvěle udělaném filmu ani nevšimnete. ()
Nepříliš známý, přesto však naprosto zásadní film pojednávající o experimentálních pilotech USAF a souboje o dobývaní kosmu v šedesátých letech. 200 minut hrdinských frajerů, ódy na USA, místy zdravého humoru a sebeparodie a na svoji dobu skvěle natočené dramatické scény s důrazem na realističnost a historickou přesnost. Až do Apollo 13 zřejmě nejlepší film o dobývání vesmíru s legendárním hereckým ansámblem, který v dnešní době seženete tak akorát do Avengers. ()
Toho času se téměř dotýkali hvězd, lámali všelijaké rekordy a popírali fyzikální zákony i elementární pud sebezáchovy. Jsem sice pro svižnější a údernější pojetí, 190 minut je prostě extrém, nicméně období nového náhledu na vesmírné programy a s tím spojené nebezpečí prvních raketových letů má svoje kouzlo i po letech. Tvůrci navíc posbírali opravdu zajímavou plejádu výborných herců, vytáhli se zvukaři i střihači a Oscar pro Billa „stojím hlavně za hudbou k Rockymu“ Contiho je ve správných rukou. ()
Související novinky
Zemřel herec Fred Ward
Dnešní květnový pátek třináctého bohužel přináší jednu smutnou zprávu pro svět filmu, ve věku devětasedmdesáti let totiž odešel americký herec Fred Ward, známý z filmů jako Chvění, Sedm neohrožených… (více)
Skvělý film, ukazující dlouhou cestu amerického letectva a astronautiky od snah o pokoření rychlosti zvuku (Mach 1) až po první suborbitální let do vesmíru. Přípravy elitních pilotů na lety v raketoplánech zde byly ukázány velice důvěryhodně a naturalisticky, až jsem sám cítil tu nepříjemnou a bolestivou námahu, kterou si tito frajeři museli projít. Naopak mě štval místy celkem zvláštní střih, který byl často nesrozumitelný, a "rodinné problémy" astronautů, které mě fakt vůbec nezajímaly. Film by mohl být zkrácen o dobrou půl hodinku a vůbec by mu to neuškodilo. V roce 1947, na Muroc Army Air Field v Kalifornii, testovali piloti vysokorychlostní letadla Bell X-1, ale mnoho z nich při tom zahynulo. Poté, co další pilot, Slick Goodlin, požaduje 150 000 dolarů (ekvivalent 1 820 000 dolarů v roce 2021), za to, že se pokusí prolomit zvukovou bariéru, dostane válečný hrdina, kapitán Chuck Yeager, šanci pilotovat X-1. Při projížďce na koni se svou ženou Glennis však Yeager narazí do větve stromu a zlomí si žebra, což mu brání po nasednutí do letadla naklonit se a zamknout dveře X-1. Yeager se obává, že kvůli tomu nebude moci letět, a svěřuje se příteli a kolegovi pilotu Jacku Ridleymu. Ridley uřízne část koštěte a řekne Yeagerovi, aby ho použil jako páku, která pomůže utěsnit poklop na X-1, a Yeager se tak stane prvním člověkem, který letí nadzvukovou rychlostí a porazí „démona na obloze“. O šest let později se z Murocu stane Edwardsova letecká základna, která však stále přitahuje ty nejlepší testovací piloty. Yeager (nyní major) a jeho přátelský rival Scott Crossfield opakovaně navzájem překonávají své rychlostní rekordy. Často navštěvují Happy Bottom Riding Club provozovaný Pancho Barnesem, který klasifikuje piloty z Edwardsovy základny buď jako ty „první“ (jako Yeager a Crossfield), kteří létají s nejlepším vybavením, nebo ty novější jako „klepající se pudink“ - to jsou ti, kteří o tom jen sní. Gordon „Gordo“ Cooper, Virgil „Gus“ Grissom a Donald „Deke“ Slayton, kapitáni letectva Spojených států, patří mezi „klepáče“, kteří doufají, že se jim také povede prokázat, že jsou "ta správná posádka". Testy již nejsou tajné, protože armáda brzy pozná, že potřebuje dobrou publicitu pro financování a že platí, že "žádné peníze znamenají žádný Buck Rogers". Cooperova manželka Trudy a další manželky se bojí ovdovění, ale nemohou změnit ambice a touhu svých manželů po úspěchu a slávě. V roce 1957 došlo k vypuštění ruského satelitu Sputnik, což znepokojilo vládu Spojených států. Politici jako senátor Lyndon B. Johnson a vojenští velitelé požadují, aby NASA pomohla Americe porazit Rusy v nových vesmírných závodech. NASA hledá nové "vesmírné piloty", a vylučuje Yeagera, protože mu chybí vysokoškolský titul. Vysilující fyzické a duševní testy vybírají astronauty pro misy Mercury Seven. Nejvíce nechutné mi přišel ten klystýr, pří kterém si piloti museli držet své balónky, zatímco cestovali s Gonzálesem a dalšími pasažéry výtahem. Mezi ně patří John Glenn z námořní pěchoty Spojených států, Alan Shepard, Walter Schirry a Scott Carpenter z námořnictva Spojených států, stejně jako Cooper, Grissom a Slayton. Ze všech se okamžitě stávají národní hrdinové. Ačkoli mnoho prvních raket NASA během startu exploduje, všichni ambiciózní astronauti doufají, že budou první ve vesmíru v rámci projektu Mercury. I když inženýři vidí muže jako pasažéry, naše sedmička pilotů trvá na tom, aby kosmická loď Mercury měla okno, poklop s výbušnými závorami a ovládání naklápění - aby byli piloti, ne jen pasažéři. Rusko je však porazilo v letech do vesmíru dne 12. dubna 1961 vypuštěním Vostoku 1 nesoucího prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Našich sedm astronautů je odhodláno překonat Rusy. Shepard je prvním Američanem, který se 5. května dostane do vesmíru při 15minutovém suborbitálním letu Mercury-Redstone 3. Bohužel před tím vypije hodně kávy a tak se musí ve skafandru vychcat, až mu to teče za krk. Po Grissomově podobném letu Mercury-Redstone 4 21. července se poklop kapsle při dopadu otevře a rychle se naplní vodou. Grissom unikne, málem se utopí, ale kosmická loď, přetížená mořskou vodou, se skutečně potopí. Mnozí Grissoma kritizují za to, že nejspíš zpanikařil a otevřel poklop předčasně. Jenom jeho žena mu věří. Glenn se stává prvním Američanem, který 20. února 1962 obletí Zemi na Merkuru-Atlas 6, přežije uvolnění tepelného štítu a je za to odměněn vlajkovým průvodem a přehlídkou. On, jeho kolegové a jejich rodiny se stávají celebritami, účastní se gigantické oslavy v Koloseu Sama Houstona, na které se oznamuje otevření vesmírného střediska s posádkou v Houstonu, a to vše navzdory strachu Glennovy manželky Annie z mluvení na veřejnosti kvůli koktání. Její manžel jí dokonce poradil, aby nepřijímala Johnsona u nich v době, což jej pěkně rozzuří. I když testovací piloti z Edwardsovy základny zesměšňují program Mercury za vysílání „spamu v plechovce“ do vesmíru, uznávají, že již nejsou nejrychlejšími muži na Zemi, a Yeager uvádí, že „k letu je zapotřebí zvláštního druhu člověka, aby se stal dobrovolníkem pro sebevražednou misi, zvláště když je to v celostátní televizi." Při testování nového Lockheed NF-104A se Yeager pokouší vytvořit nový výškový rekord vystoupáním až na hranici vesmíru, ale málem je zabit vysokorychlostní katapultací, když mu selže motor a stroj začne spirálovým pohybem padat k zemi. Přestože je Yeager vážně popálený, po dopadu na zem sebere svůj padák a jde k sanitce, čímž dokazuje, že patří stále mezi tu "správnou posádku". 15. května 1963 startuje Cooper úspěšně na raketě Mercury-Atlas 9, čímž program Mercury končí. Jako poslední Američan, který letěl do vesmíru sám, „šel výš, dál a rychleji než kterýkoli jiný Američan... Gordo Cooper se na krátký okamžik stal největším pilotem, kterého kdy kdo viděl“. Takže jo, bylo to celkem dobrý, a až na drobné nedostatky a natahovanou stopáž mě to bavilo. () (méně) (více)