Kult hákového kříže

Snímok "American History X" (Kult hákového kríža) je svojim spôsobom pomerne kontroverzný film. Pre niektorých neznalých divákov to môže byť šokujúca záležitosť. Pre členov niektorých extrémistických subkultúr sa to možno stalo kultovou záležitosťou. Ja z pohľadu filmového gurmána a nekompromisného kritika to vidím ako veľmi podarenú drámu, ktorá rozvíja tabuizovanú tému rozmachu neonacizmu a rasizmu v Spojených štátoch amerických, podnietenou nepriaznivou sociálnou situáciou a rastúcou kriminalitou neprispôsobivého afroamerického obyvateľstva. Zaujímavosťou je, že tento titul natočil britský režisér Tony Kaye, ktorý vyrastal v ortodoxnej židovskej rodine. Ústrednú dvojicu bratov v ňom veľmi presvedčivo stvárnili herci Edward Norton a Edward Furlong. **** (16.11.2022)

UDĚLALY TVOJE SKUTKY Z MINULOSTI TVŮJ ŽIVOT LEPŠÍM? Na snímku nejsou těžkosti jeho vzniku vidět. Film pečlivě zobrazuje cestu člověka k náckovství a zpět a samozřejmě je na něm vidět, že chce být (v dobrém smyslu toho slova) výchovným, proto občas ty patetické a zpomalené a zkratkovité pasáže, holt, někdy to vadí méně a občas víc. Proto bych to za sebe viděl tak na 90%, i přes tu skvělou dramatickou roli, kterou příběh nabídl Beverly D'Angelo. (16.02.2017)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Dost mozna nejlepsi film o rasismu, ale urcite jedno z nejlepsich a nejdrsnejcich dramat celkove. Kaye mel totiz koule, takze se nebal sebedrsnejsi sceny, to vse pekne syrove a realisticky, k cemuz si taky pomaha skvelou kamerou, ktera je misty cernobila a film je tak snad jeste pusobivejsi. Navic tu mame paradni pribeh, kterej by si ale zaslouzil trochu delsi stopaz, rozhodne by me zajimalo zaverecny vyreseni gangu a reakce Nortonovo postavy na zaverecny udalosti, takle to pusobi lehce useklym, i kdyz kurevsky silnym dojmem. No a to jsem se jeste porad nezminil o hercich, solidne hrajou vsichni, ja bych zminil jen Supleeho, jako pekne drsny a nechutny prase, totalne jina postava nez jeho blbecek z Earla. No a samozrejme genialni Norton v jedny ze svejch nejlepsich roli, pravem bohuzel jen nominovanej na oskara. Proste syrova pusobiva dokonala pecka, takejhle film se povede malokdy. (22.10.2009)

Jako film o nebezpečí neofašismu a rasového násilí promítaný řekněme na školách v rámci osvěty by působil Kult hákového kříže prakticky bezchybně, ovšem jako drama s uměleckými ambicemi a navíc s tak vysokým hodnocením fanoušků pro mě tenhle film přesvědčivý není. Potíž přitom není v hercích, protože Norton ale i Furlong patří k tomu nejlepšímu, s čím americká kinematografie v dané věkové kategorii může počítat, problém je zkrátka v nedůvěryhodném scénáři, který až moc kormidluje příběh směrem k rodinnému melodramatu, kde k obrácení na správnou cestu stačí školní úkol nebo vykonstruovaná vězeňská historka, která opravdu nevyznívá autenticky. Není to ani film mapující mimochodem velmi zajímavou scénu americké krajní pravice hodně ovlivněné křesťanským fundamentalismem a není to ani film o hnutí skinheads. Snímek stojí na hereckém talentu Edwarda Nortona, který prošel neuvěřitelnou fyzickou proměnou a z křehce vypadajícího intelektuála se najednou stal nekompromisní chlápek s vypracovanou muskulaturou a nenávistným šklebem ve tváři, který v jedné ze dvou skutečně vyhrocených scén dokáže vykonat exekuci nad černošským gangem. Celkový dojem: 65 %. (03.01.2011)