Vrah mezi námi

Fritz Lang už je hezkých pár let na pravdě boží, avšak témata, která jsou ústředním motivem jeho meziválečného majstrštyku, jsou aktuální dodnes. Má pedofilní vrah právo na setrvání v lidské společnosti? Má vůbec taková svině právo na život? A kdo o tom má rozhodnout? Ulice? Čili spravedlnost davu? Či snad sbor nešťastných matek? Anebo je naopak vlastní rodičovská zkušenost předpokladem pro podjatost? Tedy bezdětný soudce? A co takový lidový soud ve stylu „krimoši sobě“? Dobrej nápad! Nebo ne? Spousta otázek a žádná odpověď. Jen několik náznaků… ale i ty mohou být jen vodítky do slepých uliček našeho svědomí. Můžeme si hrát na sebelepší tolerantní humanisty vyspělé západní civilizace, ale všechny ty nástrahy a každodenní dilemata tady byly, jsou a budou. Pořád. Stejně jako reálná hrozba katastrofálního selhání lidství na obou stranách barikády, bez ohledu na prostor a čas. BTW skvělí herci. Ať už famózní Otto Wernicke v úloze Langova (skoro se chce říct tradičního) žolíka komisaře Lohmanna nebo výborný Peter Lorre s reflektorovýma očima (snad dobře zužitkovaný pozůstatek hereckých návyků z němé éry?). Docela by mě zajímalo, s jakým pocitem si po premiéře chodil do krámu třeba pro čerstvé rohlíky… (20.08.2012)

Filmy z přechodu němé a zvukové kinematografie je vždycky těžké hodnotit. Režiséři si často ještě neuvědomovali možnosti nového prvku (a lze to pochopit), bohužel výsledek je umělecky tristní (jen po této stránce samozřejmě). Vrah mezi námi je však problematický i z jiných stran. Je velmi nesoustředěný. Lang jakoby nevěděl, kterým směrem snímek povede. Jestli z něj udělá detektivní příběh, který předejme epochu drsné školy, psychologickou sondu, sociální moralitku, soudní drama nebo prequel k Dannyho parťákům. Posledně jmenované mu mimochodem jde nejlépe. Scény z "obsazení" kanceláří, kde se ukrývá Peter Lorré, gangstery nepostrádají vtip, napětí ani lehkonohý šarm. Naopak retardační rozkecávačky, kdy si dva policejní hlavouni patnáct minut vyměňují informace, které jsou ve vztahu k příběhu víc zavádějící než nosné, sráží Vraha mezi námi do bezbřehé nudy. Jako i němé Langovy filmy je M zajímavý stylově (můžeme mluvit o předjímání žánru noir), ale víc bych v této legendě neviděl. (15.10.2010)

Fritz Lang byl expert na umísťování ironických symbolů a nápaditá řešení většiny scén (zde se nejdříve místní galérka domlouvá na tom, jak odstranit škodnou v jejich revíru, kouří přitom ostošest a do toho se prolínají záběry se stejně vášnivě diskutujícími policejní oficíry, kteří taktéž chtějí zločince dopadnout a taktéž kouří tuny cigaret, až pro kouř skoro nevidíme scénu). Závěrečný "soud naruby" pak ukazuje tu věčnou potíž se spravedlností - je lepší nepohodlného a nebezpečného člověka prostě sprovodit ze světa, anebo má právo na řádný soud a možnost léčby či nápravy? To všechno se odehrává roku 1931 v Německu. S vědomím toho, co se stalo 2 roky poté pak tenhle příběh dostává zcela nový rozměr. Vedle toho pak působí Beckertova choroba skoro neškodným dojmem... (30.03.2010)

Film o šialencovi, ktorý v jednom mestečku vyvolá hystériu a doslova odhalí neduhy v spoločnosti. Na dobu, v ktorej film vznikol je až k neuvereniu, o aký kvalitný film sa jedná. Lang s dokonalou presnosťou priniesol na obrazovku atmosféru šialenstva v meste, napínavé pátranie po vrahovi, jeho psychologické rozpoloženie, ale tiež morálno - etické témy, ktoré by nemali zostať zabudnuté. (28.10.2013)

Ponurý kriminalistický film s dlhými pauzami, ktoré by boli v súčasnosti v mnohom pravdepodobne prestrihané. Záver bol ozaj zaujímavý, no inak ma to ničím neohúrilo a siahodlhé rozbory pri tomto diele nechám na iných, no ako staršiu nemeckú tvorbu sa to dá odporučiť, aj keď si nemyslím, že by to dnešnému divákovi veľa dalo. (14.06.2014)

Výborné kriminální drama se strhujícím příběhem, malá Elsie cestou ze školy domů zmizí a divák je fascinujícím způsobem vtažen do policejního vyšetřování a zároveň sleduje dění v podsvětí.. Vizuální stránka filmu podmanivá, houstnoucí atmosféra mrazivá, silný závěr „u soudu“, morální dilema.. Ode mne dnes večer bez připomínek, pan Fritz Lang zaslouží smeknutí klobouku.. (29.04.2023)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.01.2009)

První půlka je totálně nezajímavá, rozvleklá nuda, druhá o něco lepší, zajímavá mi přišla ta pasáž v té kancelářské budově, ale jinak taky nic moc. Prostě strašně roztahaný film, navíc bez jakékoliv hudby, což mi trochu vadilo. (17.10.2009)

Trošku som hodnotenie nafúkol. A prečo si teda snímok zaslúži skôr priemerné hodnotenie? Je silno cítiť vplyv nemého filmu, ktorého parametre sa do zvukového snímku veľmi nehodia a paradoxne ho ruší samotný zvuk, resp. dialógy z úst hercov. Je to samotné prehrávanie hercov ( všetci do jedného ). Ten viac neverbálny prejav ( gestá, mimika tváre ), proste do zvukového filmu nepatrí. Lang sa to však snaží udržať v rámci svojou neotrelou réžiou, príbeh a samotný scenár sú na dobrej úrovni. Je naozaj zaujímavé sledovať, ako bol podobný námet vzatý pred vyše 80timi rokmi a ako je braný teraz. A nevidím v tom veľký rozdiel. (04.07.2014)

Na to, že jde o první Langův zvukový film, je práce se zvukem úžasná. A nejen se zvukem. "M" je prostě klasika, která téměř nezestárla ani co se týče tématu, které je pořád aktuální, ani co se týče zpracování. Z dnešního pohledu může snad malinko vadit jen to, že část herců svým projevem ještě příliš vězí v éře němého filmu. (16.02.2005)

Snažit se napsat cokoli dalšího o Langově opusu magnum by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto alespoň dvě věci, které mě na "M" pokaždé zaujmou nejvíce. Za prvé je to fakt, že film starý 70. let, funguje tak skvěle i dnes. Způsobeno to je zejména tempem a spádem, který dnešnímu divákovi sedí a taky specifickou atmosférou, která chytne už v prvních, až hororvých scénách, kdy dětí zpívající písničku o vrahovi a následném zmizení školačky Elsi a nepustí až do závěrečné scény. No a za druhé to je fakt, že ač, nebo možná protože, se jedná o první Langův zvukový film, pracuje se zvukem jako málokdo v té, ale i pozdější době. Vždyť právě zvuk je to co nás nakonec dovede k identitě Vraha. Samozřejmě, že je nutné taky vyzdvinout herectví Petera Lorreho, jehož mimika a oční kontakt s kamerou, vytvořila nezapomenutelnou postavu. No kdyby mi někdo dal nůž na krk a chtěl nejlepší film Langa tak dám "M" určitě přednost před jinak vynikajícím Metropolisem. Just you wait, it won't be long. The man in black will soon be here. With his cleaver's blade so true. He'll make mincemeat out of YOU! (12.06.2011)

Už tá začiatočná pískacia melódia bola mrazivá. Davová psychóza,kde stačí maličký náznak toho,že sa zaujímate alebo ste milí k cudzím deťom a už v očiach ľudí ste obávaným vrahom.Tak toto bolo znázornenie z veškerou noblesou.Film má silno rozvinutý detektívny príbeh a disponuje jednou z najlepšie spracovaných detektívok aké som videl.Film má aj pár zábavných momentov.Silný príbeh,silné emócie a silná dramatickosť.Dej je značne rozťahaný ale aj tak nenudí. (19.02.2015)

Podle skutečné události. (16.05.2021)

Na pana Langa docela nuda. Zvláště půlhodinové tlachací orgie příprav a plánů, kterak panu vrahovi přijít na kloub, byly přinejmenším dost ubíjející. Na každý pád snímek skýtá řadu velesilných momentů. Silný moment mrazení v zádech u mě nastane zřejmě tehdy, až uslyším Griegova Peer Gynta... a možná někde poblíž bude také nějaká holčička (06.11.2010)

S velkou šací asi jediný německý film, který se mi kdy líbil. V té době určitě snímek přelomový a hodně komentovaný, dnes již "vykopávka", na kterou se koukne malá kupka lidí (koukněte na počet hodnocení), což je ale velká škoda! Já to například zkoukl jen kvůli tomu, že to bylo v IMDB topce, ale určitě toho nelituji, právě naopak. (15.01.2011)

9/10 Po dlouhé době jsme se opět dostal ke klasice. Rok výroby je opravdu neuvěřitelný. Nedivím se, že film popudil vládní představitele. Ještě dnes ve mně vzbuzuje jistý neklid. Jako by Lang tušil, jakým směrem se bude asi situace v Německu vyvíjet. Určitě jeden z nejlepší filmů 30. let. (25.05.2007)

Absence hudby, která je u tak dramatického snímku potřeba víc, než kde jinde, by se ještě dala tolerovat, stejně jako občas chybějící obyčejný zvuk (pouliční ruch apod.). Je to rušivé a divné a velmi to ubírá na požitku z filmu, ale lze to přičíst na vrub tehdejším technickým (ne)dovednostem a přimhouřit nad tím ucho. Avšak mnohem víc vadily četné do nekonečna natahované scény, zbytečně dlouhé, anžto nudné dialogy a některé tyto repliky byly odříkávány tak nesmírně pomalu, až mi to dráždilo mozek a vyzněly tak, že herci "didn’t give a fu*k“ ("to měli na háku“). Film se neúnosně dlouho rozjíždí, aby se pak neúměrně rychle dostal k finálnímu ambuši a tehdy konečně začíná nabírat na obrátkách a stává se prudce koukatelným a napínavým a vrcholí v grandiózním finále, kdy má šanci se poprvé a naposled herecky projevit Peter Lorre, který vnitřními hlasy zmítaného vraha dětí vystřihl jak z omalovánek. Tady začíná a vzápětí bohužel i končí ta správná filmařina, jakou jsem od Langa očekával. A ani toto skvěle zvládnuté finále nedokáže film v mých očích zachránit. (24.02.2008)

První Langův zvukový film. Těšil jsem se na tento snímek, o to víc, když jsem měl možnost shlédnout Metropolis na LFŠ. Atmosféru to ze začátku mělo dobrou. Závěr, kde vrah zpytuje svědomí taky velice dobrý. No a ten prostředek už nebyl takový. Kdyby to mělo tak o 30 minut menší stopáž tak by to neuškodilo. Každopádně nemůžu říct, že bych litoval...silnější 3 hvězdy. (16.11.2016)

Toto fascinující krimi je skutečně dokonalé. Německá preciznost a pečlivost v organizaci pátrání obou zainteresovaných skupin jsou zde skvěle ztvárněny. Závěrečná myšlenka je prostě za všechny dlouhé věty komentářů a vybízí rodiče k ochraně svých vzácných dětí. Vynikající herecké výkony i morální dilema v předvečer nacistického Německa jsou hodny obdivu. Dílo pro vyznavače detektivního žánru, jejž nesou filmy jako Stalo se za bílého dne nebo Po stopách krve. (15.10.2023)

Takze tohle je jeden z tech nelepsich filmu vsech dob? Myslim, ze ne, Time. Kdyz jsem videl Languv Metropolis, tak jsem nadseni akceptoval i pres jeho nemotu, protoze to proste byla revolucni zalezitost, vizualne a myslenkou, to ale v pripade M neplati. Dokonce i prestoze uz zde byl k dispozici zvuk, bylo to spis na skodu, protoze to byla jeste jakasi demoverze zvukoveho filmu. I kdyz hvizdaci verze Griegovy In The Hall of the Mountain King aktualne coverovane Reznorem ve Fincherove The Social Network potesila. Kdybych to videl v roce 1931, asi bych byl nadseny, ale v dnesni dobe M nema moc co nabidnout, mozna ten konec a nahaneni se docela povedlo. 4/10 (12.02.2011)