M
M
Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (199)
Vraždy, vraždy, vraždičky aneb když musíš, tak musíš, ale počítej s následky. Vraždy malých holčiček jako nosné téma pro tento film jsou zajisté dostatečně zajímavé a zároveň šokující. Režie Fritze Langa má určitě něco do sebe, jeho zabírání zvláštních pozic i cit pro detail, stejně jako gradace příběhu jsou zajisté hodny pochvaly, ale nemusel by vypravovat tak rozvlekle, neb se může stát, že divák začne usínat. Naštěstí jsem se ale probral na strhující druhou polovinu, která rozhodně stála za to. Tohle byl vskutku zajímavý, byť trochu rozvleklý noir zážitek. [Noir Film Festival 2019] ()
Na svou dobu určitě obstojně zvládnutý film. Němci před válkou a pár let po ní točit uměli to rozhodně i když nemůžu se tady u toho filmu zbavit jistého dojmu lehké podobnosti z Jackem rozparovačem (vrah píše do novin, provokuje veřejnost akorát nevraždí šlapky, ale děcka) takže možná lehká inspirace tu je, ale i tak to nemění nic na faktu, že vzhledem k roku natočení to je určitě neotřelé téma a celkem kvalitně převedené do filmu, aniž by to bylo nějak naivní nebo něco nedávalo smysl. S čím mám trochu problém je fakt, že po slibném úvodu se to trochu zadrhne. Vyšetřování tu není věnováno moc pozornosti spíš se film zaměří na zfanatizovaný lidi kteří si začnou hrát na policajty a chtějí vraha vypátrat sami a tahle linie už není moc zajímavá ve druhé půlce se děj víc rozmělňuje a už mě to tolik nebavilo, přesto aspoň ty silnější 3* filmu dám a mám určitě v plánu od jeho režiséra shlédnout aspoň ještě jeden počin, abych mohl trochu porovnávat.65% ()
Rovnaké pocity ako som mal pri Metropolise. Vo veľkej väčšine stopáže úžasne progresívne podaná perfektná story. Ale miestami tááááááákto rozťahaná rozprávačská bezradnosť príliš poplatná svojej dobe. To nič nemení na tom, že ide o jeden z najvýraznejších, navýznamnejších a možno aj najlepších diel kinematografie. Ale nedokázalo mi to naplno učarovať 9/10 ()
M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. ()
To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. ()
Základy filmového noiru, od Langa se učil i Hitchcock. Nicméně, je to příliš popisné a měl jsem co dělat, abych udržel při takové stopazi pozornost.. ()
Jeden z raných filmů-noir, po filmařské stránce splňující snad všechny předpoklady, které dělaly tento klasický žánr tak krásným a osobitým. Atmosféra tuhá, že by se ani krájet nedala, mrazivý a do detailů propracovaný příběh, přesvědčivě zahraný zabiják a samozřejmě útočný politický přesah, který v tomto případě cílí kritiku takovým způsobem, že snímek je svým poselstvím aktuální i v dnešní době (a bohužel asi ještě dlouho bude). Na "Emko" by se měli povinně podívat všichni vysoce postavení politikové, a následně o něm ještě hodně dlouho přemýšlet. :) 4,5* ()
Vynikajíci krimi drama originálně se zabývající věčným dilema, zda někdy lynč není spravedlivější než formální spravedlnost. Odpovědi se nedočkáme, ona koneckonců neexistuje, ale silných scén, zajímavých úvah a výtečných hereckých výkonů ano. Je neskutečné, že tenhle film byl natočen před osmdesáti lety - ve srovnání s většinou ostatní produkce své doby ční jako osamocený štít. ()
Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Zaujímavo komediálne ladený detektívny príbeh s veľmi dobre vykreslenými prvkami spoločenského života v medzivojnovom Nemecku. Veru, keď sa policajti pletú zločincom pod nohy tak to robí len šarapatu :). A na záver Peter Lorre všetkým ukázal ako sa má hrať schizofrenický zvrhlík.... "ale keď ja si nemôžem pomôcť, keď to na mňa príde...." Hrôza pomyslieť koľko takých ľudí chodí po svete. 80/100 ()
Mistrovský film, který mě zcela ohromil. Třeba už jen tím, jak moderně působí - přijde mi neuvěřitelné, že ve filmu starém 84 let poznávám důvěrně povědomé motivy z moderních kriminálek. Snad ani nejde docenit, jak invenční a průlomový film toto ve své době muselo být. Nejvíc mě ovšem dostal ten nápad s tím, že se šéfové podsvětí rozhodnou nezávisle na policii chytit hledaného vraha, protože jim neustálé razie policie usilující ho dopadnout kazí kšefty - závěrečné improvizované soudní přelíčení, kdy proti sobě stojí spodina společnosti a dopadený pedofil, má v sobě působivost téměř srovnatelnou se soudním dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů. A ještě jeden film mi tahle podívaná připomněla, a sice stařičký horor Příšerný host od Hitchcocka, s nímž má Langův "M" srovnatelnou atmosféru a podobný děj. Ačkoli mi zde s odstupem pár věcí trochu vadí - třeba nepochopitelná naivita dětí, které (ač dobře zpraveny o nebezpečí, které jim hrozí) se klidně nechají vodit kolem ramen cizím chlápkem a kupovat si od něj bonbony a balonky, kristebože!; zmínit lze také řadu otázek, které film vyvolává, aniž by na ně dal odpovídající odpověď - třeba proč vlastně vrah poslal do novin svůj dopis, když přitom nechtěl, aby ho chytili, nebo kam se poděla jeho ostražitost, s níž předtím bezproblémově zabil dvě děti, aniž by ho někdo při tom přistihl - ve svém celku mě tento film zcela přikoval k obrazovce a nesmírně mě bavil. Fascinující už je třeba jenom sledovat, jak se v té dobové dokonale profízlované společnosti postupně utahuje kolem vraha smyčka, z níž není úniku. K jeho dopadení není potřeba žádná sofistikovaná policejní technika ani testy DNA a podobné moderní vychytávky, ale docela primitivní postupy na způsob domobrany. V této části je mimochodem film zcela nejpůsobivější, když ukazuje, jak je podsvětí ve svém fungování mnohem efektivnější, než policie ochromená svou byrokratickou tíhou a neochotou lidí sdělovat jim jakékoli infomace. Pro mě osobně rozhodně jeden z nejlepších předválečných filmů, co jsem kdy viděl - je to nesmírně působivý a silný film, a možnost ho vidět se rovná velkému zážitku. Závěr mě zcela rozerval na cucky. ()
Skvělý rozbor vražedné viny či neviny psychopatického vraha. Film prakticky neobsahuje žádnou hudbu, ale stejně se nám vryje do paměti melodie, kterou si Hans Beckert (skvěle zahraný Peterem Lorrem) píská vždy, když ho přepadne záchvat vražedného šílenství. Na svou dobu opravdu velkolepý Langův film, který si právem zaslouží plné hodnocení a místo mezi nejlepšími snímky 30. let minulého století. ()
Film v sobě nese ještě prvky doznívající němé éry, ale vůbec to není na škodu, pomáhají dotvářet onu zvláštní nepopsatelnou atmosféru. Občas se s až dokumentaristickým nadhledem věnuje některé obzvláště zásadní scéně. Celý film je natočen mimořádně originálním způsobem, který je i přes svoji ojedinělost lehce stravitelný. ()
Parádní noir detektivka, která balancuje na pomezí němého a zvukového filmu. Fritz Lang tu výborně vybudoval atmosféru strachu a napětí, skrz obraz vypráví a naráží na politickou situaci a v závěru klade nespočet morálních otázek. Peter Lorre byl do role vraha díky svému zevnějšku velmi dobře zvolen, do své úlohy se vcítil a tím působil velice věrohodně. [8/10] (Nero-Film AG) (Čb. /// Produkce: Seymour Nebenzal /// Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang /// Kamera: Fritz Arno Wagner /// Nepůvodní hudba: Edward Grieg) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
V priebehu filmu som bol dosť rozčarovaný neschopnosťou polície, pozrieť si zločincov v spisoch ich napadlo až po niekolkých únosoch? Druhá polovica sa už pekne rozbehne, a hlavne záverečná pasáž je strhujúca, keď sa dozvieme aj motív vrážd vďaka monológu vraha. Nakoniec sa ukáže stará známa pravda, že nikto nie je bez viny. Na 5* to ale nie je, chýba mi viac logiky a v porovnaní s dokonalým Metropolisom tento film značne zaostáva. ()
Musím uznat, že tohle si Fritz Langovi povedlo o pořádný kus více, než ta o tři roky starší sračka Metropolis, u které jsem málem pošel nudou. Tohle bylo velmi vydařené. Zajímavé téma, správně poblblý vrahounek, davové šílenství a ideálně tísnivá atmosféra nejistoty a strachu. Do děje vskakujeme celkem netradičně až v situaci, kdy už se vrahounkovi pár dětí podařilo odkrouhnout, což je super. Každý milovník kriminálek by se neměl leknout stáří filmu a rozhodně dvě hodinky tomuto snímku musí věnovat. Je to velmi příjemné osvěžení, vzhledem k tomu, že veškeré kriminálky současnosti se točí dle stejného schématu. Myslím, že filmu trošku ublížilo zavedení mluveného slova. Režisér se ho evidentně nemohl nabažit a těch kecacích scének je zcela zbytečně moc. Nejsou špatné, ale jsou brutálně stereotypní. Přes spousty pozitiv jsem si u snímku nepohonil a ani jsem neabsolvoval kinematografický orgasmus, jako hromada uživatelů kolem. Naprosto chápu, že při pohledu na něčí stín na sloupu se leckomu postaví....chlupy na koleni. A co teprve závěrečný soud? To už jistě stříká...pot na všechny strany. Bohužel, až takhle jsem snímek neprožíval. Jisté kvality však odepřít nelze. Respektive lze, ale lhal bych. 3* ()
Tleskám. To, co Fritz Lang dokázal v roce 1931 natočit, vezmu-li v potaz, co se točilo u nás, musím hluboce smeknout. Režisér natočil film s brilantní temnou atmosférou, kterou podporuje skvělá mrazivá ústřední pískaná melodie a bezchybný herecký výkon Petera Lorreho. A i přesto že snímku v závěru dochází trochu dech, tak si rozhodně zaslouží plné hodnocení, protože kolikrát dnešní thrillery nesahají M ani po kotníky. Lang byl prostě jeden z největších průkopníků filmu. ()
M nie je len prvým zvukovým filmom Fritza Langa, nie je len prvým filmom o sériovom vrahovi dievčatiek, nie je inšpirovaný iba jedným zo skutočných sériových vrahov v medzivojnovom Nemecku. Je to predovšetkým film o práve a spravodlivosti. O tom ako naložiť s človekom, ktorý pácha zločiny, ale vedú ho k tomu poruchy v jeho mysli. Ja mám v tejto otázke už dlho jasno. Týchto páchateľov nemožno dať na pár rokov do ústavu a potom ich vystrčiť s balíčkom liekov dúfajúc, že nedôjde k recidíve. Tak ako existujú v USA rozsudky doživotia bez možnosti podmienečného prepustenia, tak by malo existovať doživotie v ústave bez možnosti prepustenia. Alebo potrestať doktora, ktorý prepustil pacienta a ten sa dopustil recidívy, ako spolupáchateľa zločinu. Ale to je už mimo rámca filmu, ktorý bol veľmi dobre nakrútený a vďaka basewoodovským očiam Petra Lorreho aj nezabudnuteľný. Tie oblaky dymu, ktoré v mnohých scénach označovali polohu osoby boli hrozné, ale chápem, že tabakové koncerny chceli späť investície vkladané do filmovej tvorby. ()
Zvukový film tehdy dělal první krůčky, z čehož vyplývají jisté technické nedokonalosti. V některých scénách není žádný zvuk, jindy film zase zní jako rozhlasová hra. Ale když nad těmito technickými drobnostmi přimhouříme oči, zbyde nám noirová kriminálka, která v mnohém předběhla dobu. Přestože málokde je organizovaný zločin tak dobře organizovaný, diváka stejně ten smích rychle přejde, protože Fritz Lang to měl pevně v rukou. Nadčasová klasika! ()
Související novinky
Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci
7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou… (více)
Festival Das Filmfest chystá filmové hody
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)
Noirová klasika v Litoměřicích
Ve dnech 28. — 30. srpna 2009 proběhne již podeváté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „film fatal“. Budete mít jedinečnou možnost zhlédnout filmy, se kterými se ponoříte do vln… (více)
Upozornenie: nasledujúci komentár bude obsahovať spoilery. Strhujúci kríženec žánrových a kinematografických postupov na hrane dvoch definičných ér Hollywoodu, ktorý dal vzniknúť mrazivej spoločenskej štúdii zločinu a trestu. Langovi hrdinovia sa naučili rozprávať a priniesli na plátna príbeh, ktorý ovplyvnil nespočet ďalších filmov a diel. M balansuje na hrane niekoľkých žánrov. Azda prvým, o ktorý pri sledovaní zavadíme je nestriedmo popisný a obrazovo doslovný dokument o metodike postupu policajného vyšetrovania v prípade série vrážd, ktorý sa s úvodnými titulkami nezačal (a, i keď už vieme, ako dopadne, so záverečnými nekončí). Tým druhým je film-noir, zastúpený samotným ústredným motívom zločinu a hlavným antagonistom, vytrvalo unikajúcim pred spravodlivosťou i organizovaným podsvetím, ktoré si vzájomne prekážajú a tým celé vyšetrovanie komplikujú. Tretím je spoločensko-politická sonda do dobových pomerov a nezávideniahodnej situácie, v ktorej sa mnohí (vrátane umelcov a tým pádom i samotného Langa, ktorý odmietol stáť v čele filmového priemyslu meniaceho sa Nemecka) znenazdajky ocitli. K slovu sa preto okrajovo dostáva aj byrokracia "tých hore" a snahy o diplomatické vykľučkovanie zo situácie. ////////// Ako jeho v poradí druhý najznámejší film bol, je a bude neustále porovnávaný s Metropolisom, ktorý bol neporovnateľne výpravnejší a veľkolepejší. Pritom je M minimálne rovnako pôsobivý a to aj pri svojej zdanlivej jednoduchosti, komornosti a minimalizme v kombinácii s chladným realizmom. Je na ňom vidieť sériu inteligentných a nápaditých rozhodnutí, resp.riešení ako vizuálnej stránky (často citovaná úvodná pasáž s tieňom, využívanie plagátov a oznamov na sprostredkovanie informácií pomocou obrazu, dynamický strih vo vybraných pasážach), tak zvuku - absencia hudby prekvapí, ale má svoj dôvod; vďaka tomuto banálnemu detailu musí divák venovať filmu väčšiu pozornosť a poľahky si potom všimne iných zvukových efektov a prejavov, čo je pre dej zásadné. Práve tak si ľahko zapamätá vrahov popevok, ktorý sa neskôr ukáže ako rozhodujúci pri finálnom usvedčení vraha, ktorý je dopadnutý v pôsobivo premyslenom slede scén v kancelárskej budove. V záverečnej časti do popredia vystupuje psychologická dráma narušeného jedinca, zločinca, ktorého súdia sami zločinci a chamraď, a vyžadujú smrť aby tak dokázali, že s ním nezdieľajú a ani nechcú zdieľať spoločné miesto pod slnkom. Oko za oko, zub za zub - nedbajú, že to znamená chladnokrvnú vraždu. Myšlienka sa tým mení v obžalobu spoločnosti podobne, ako v Kieslowského Krótki film o zabijaniu (že obaja režiséri zdieľajú odpor k trestu smrti je teda divákovi viac než jasné). Samotný fenomenálny výstup, teda doznanie Petera Lorreho v závere je jedným z mála prvkov doznievajúceho nemeckého expresionizmu a divadelnosti vo filme (a nie je jediným hercom, ktorý ho evokuje). Pár sekúnd pred koncom sa Fritz Lang otáča na diváka a vraví -"Vy ste zodpovední, vy máte veci v rukách. Vy, obyčajní ľudia, nikto iný. Pretože i keď si to nemyslíte, práve vás sa to týka." 100% () (méně) (více)