Vrah mezi námi

Tento film mi nesedl, herecké výkony jsou sice velmi dobré a režie ještě lepší, ale děj je nezáživný, zdlouhavý a poměrně nudný. (18.08.2012)

Závěrečná scéna sice vyznívá poněkud do prázdna, ve výsledku je ale jeden z prvních filmů se zvukem na pomyslném vrcholu své doby. Upřímně můžu říct, že jsem vlastně očekával cokoli, jenom ne toto. Onen zkažený přechod z němého filmu [b]M[/b] paradoxně jenom prospívá a absence hudby a "zbytečných" zvuků podkresluje neopakovatelnou atmosféru industriálního prostředí 30. let. Spolu se skvělou detektivní zápetkou se tak pro mne [b]M[/b] stalo pravzorem pro ideál film-noiru. (07.04.2010)

Skvost s nečekaně syrovým dějem a výbornými hereckými výkony. Možná bych uvažoval o sníženém hodnocení kvůli rozvláčnému popisování průběhu vyšetřování, poslední půlhodinka ale vše bohatě vynahrazuje. Okouzlila mě hlavně kamera přímo narvaná symbolikou, neotřelou kompozicí, detaily a úhly záběrů - příjemné to osvěžení v dnešní době vizuální plochosti a doslovnosti. (07.05.2010)

Langův zvukový debut je v mnoha směrech fascinující filmařinou, které podráží nohy nezvládnutá práce s tempem a absence hudebního doprovodu, což je u mnoha táááhlých scén téměř smrtící kombinace. O to těžší je, vychutnat si některé geniální režisérské nápady a atmosféru města, které ovládl strach. Jednoznačným tahounem filmu je Peter Lorre, jehož fyziognomie se pro roli masového vraha perfektně hodí. Tématicky silný film dostává s posledními minutami zcela nový rozměr a vybízí diváka k provokativnímu přehodnocení jeho postoje. 7/10 (20.11.2009)

Film který staví především na příběhu, který ani po více než 70-ti letech neztrácí nic ze své působivosti. Místy je děj přece jen trochu rozvleklý, absence hudby je zde opravdu znát. Závěr filmu kdy Peter Lorre sám sebe obhajuje, na tu ale jen tak nezapomenu. 85%. (13.05.2008)

Neuvěřitelné, že tohle šlo natočit v roce 1931. Policejní razie a celý to vyšetřování považuju za jedno z nejlepších, co kdy vzniklo. (01.01.2014)

Kto je bez viny, nech prvý hodí kameňom. Nadčasové, najmä práca so zvukom. 4,5* (15.01.2018)

Fritz Lang je režisérský pojem. Nebo alespoň pojem pro filmové fanoušky, kteří vidí dále než za novinky z Hollywoodu. Už jsem pár jeho děl viděla, takže bylo jen otázkou času, kdy se podívám na další. Vrah mezi námi jsem vybrala i proto, že se vyjímá poměrně vysoko v různých žebříčcích. Polozvukový snímek je na svou dobu poměrně akční a hlavně po scenáristické stránce dobře udělaný. Sice mě sem tam nudil, dvě hodiny jsou přece jenom velká stopáž, ale kvality, zvláště s ohledem na dobu vzniku, mu nelze upřít. Snímek obsahuje hezké metafory a celkově si s ním tvůrci vyhráli i po stránce střihu nebo kamery (úhly, stíny, světlo/stín apod.). (11.04.2012)

Jestli mě něco děsí na davu, tak je to jeho schopnost horlivě vynášet rozsudky smrti. Příště už nemusí jít o usvědčeného vraha dětí, ale kohokoliv z nás. Je rok 1931 a jsme v Německu. (982., 31. VIII. 2014) (31.08.2014)

Po filmařské stránce je ten film naprosto skvělý, hlavně co se kamery týče. Ani ty herecké výkony nebyly špatné, jenom někteří herci mají přehnanou mimiku. Co se ale děje týče, absolutně nechápu, proč je to natažené na dvě hodiny. Na mnoho scénách je znát, že se zbytečně táhnou, takže mě to celkově dost nudilo, nějaká atmosféra se taky nedostavila a samotný příběh by šlo bohatě odvyprávět jenom za hodinu. Aspoň trochu výrazných je jen pár scén, které bych spočítal na prstech jedné ruky a ani jedna není tak silná, jak by mohla být. Pak mi taky připadalo, že všichni obyvatelé města jsou nějací nablblí - slepý prodavač balónku v den zabití té malé holky prodá nějakému dospělému, co s ní je, balónek a polici nic neřekne, až když začnou vraha pronásledovat? Ale no tak! Tenhle moment si z toho pamatuji nejvíc, ale i tak jsem měl obecně pocit, že obyvatelé jsou tam nějak hloupější. A taky mi vadí, že to nemá nějaký pořádný konec. Ano, dávám tomu 3*, ale fakt jenom kvůli skvělé filmařině. 3* (29.02.2020)

Pokud mohu říci o filmu, který vznikl v roce '31, že po formální stránce strčí do kapsy leckteré současné kusy, je na tom něco s podivem. Navíc, ač je stopáž značná, nedostalo se mi téměř žádného oddechu. A klobouk dolů přede Peterem Lorrem. (15.05.2010)

Temné krimi zahalené v meziválečném Německu plné spodiny, žebráků, zlodějů i slušných lidí. I když se nemají v lásce, mají stejný zájem - najít vraha malých holčiček. Z filmu sálá chudoba a beznaděj každodennosti. Upracované matky se strachem čekají na své děti. Matka může být počestná žena i prostitutka, ale stále miluje své dítě nade vše. Podsvětí bere do rukou spravedlnost a nakonec oni se stanou tou nejschopnější prohledávající rukou. Velmi zajímavý námět, uřvaná němčina a rozpolcený vrah. Film musela asi také podporovat nějaká tabáková společnost, protože kdo ve filmu nekouří, jakoby nebyl :-) (11.09.2012)

Klasika žánru, atmosferické, jedinečné - len pre fajnšmekrov. (14.03.2013)

Vizuálně naprosto unikátní dílko dané dobou svého vzniku. Jak to popsat, navenek němý, uvnitř mluvený a moderní, to dává dohromady neskutečnou kombinaci bez ohledu na děj. Neskutečně silný film hned v několika rovinách. Nemohu si pomoct, viděl jsem v tom Dostojevského a přemýšlet nad koncem je podobně nebezpečné jako snažit se vžít do myšlenek studenta Raskolnikova. Z Petera Loreho mám husí kůži jenom ho uvidím v prvním záběru, brrrrr... Ale konec, ten konec byl prostě pecka i bez twistování, tam jsem si říkal, ať tohle dopadne jakkoliv to je prostě bomba. Vážně bych nečekal od skoro němého filmu takhle silný konflikt mezi emocemi a humanistickými myšlenkami. Proč mám pocit, že se všechny ty festivalové dnešní plačky o něco takového snaží, ale nedosáhnou toho v životě, tak jako Fritz Lang před 84!!! lety Zejména když se začal zvyšovat hlas a člověk si všimnul kožených kabátů vzhledem k době vzniku a tomu co se začalo za pár let v Německu dít. Opakoval bych se, silné snad ve všech myslitelných ohledech a pokrokové. Dneska si na filmu bez hlavního hybatele děje vyláme 9 z 10 filmařů. Fritz Lang to zvládnul nadčasově působivě. Jsem z toho neskutečně nadšený. Tohle bych měl vidět v Kurosawovy, bohužel nevidím. 10/10 a jeden z nejdůležitějších filmů, co jsem kdy viděl. (19.12.2015)

Film Vrah mezi námi představoval výrazný přelom v historii kinematografie. I v současné době uchvátí svým komplexním zpracováním, svižností, jedinečně vybudovanou atmosférou napětí, psychologickou hloubkou a kontroverzní úvahou a obžalobou pokryteckého chování. Fritz Lang byl filmařským géniem, nescházela mu odvaha a poměrně otevřeně předkládal závažná témata v širších souvislostech a přemýšlivě ze všech možných úhlů. Film je kriminálkou, kde hudba, zvuk a obraz stupňují ponurou náladu strachu, napětí, zoufalství a hysterie. Nálada strhne diváky v dychtivém sledování honu, aby vše bylo korunováno smělou polemikou a obviněním společnosti. Zuřivě odhodlanou k boji na život a na smrt. Hlavní postavou příběhu je mladý Hans Beckert (vynikající Peter Lorre), psychicky narušená hrozba i nejtragičtější osoba. Jeho obhajoba je nejupřímnější řečí, se kterou chce ospravedlnit své osobní právo na život. V každém pohybu, slovu a výrazu je vepsán strach a hrůza. Kladným hrdinou příběhu je policejní inspektor Karl Lohmann (dobrý Otto Wernicke), sebevědomě a vytrvale řešící kriminální případy. Filmovému příběhu i vybudované atmosféře prospěl komplexní náhled s okénky do policejní rutiny a pátrání, novinářského zpravodajství, všeobecné hysterické nálady společnosti i nevybíravých akcí horlivců. A masa se valí nezadržitelně přes všechno a všechny ve spravedlivě rozhořčené víře. Třetí silnou postavou je neústupný Schränker (dobrý Gustaf Gründgens), hlavní představitel zločineckého podsvětí. Tato různorodá, volná, a přesto semknutá a pospolitá masa dokáže efektivněji dosáhnout svého cíle. Byť s neočekávaným koncem. Z dalších rolí: zoufalá matka Beckmann (Ellen Widmann), její pohřešovaná dcerka Elsie (Inge Landgut), překvapení naleznoucí policejní inspektor Groeber (zajímavý Theodor Loos), zaskočený zapomenutý zloděj Franz (zajímavý Friedrich Gnaß), svědomitý Beckertův obhájce (dobrý Rudolf Blümner), pozorný slepý žebrák a prodejce balonků (zajímavý Georg John), přepadený noční hlídač Damowitz (Karl Platen), majitelka cíle policejních zátahů Elisabeth Winkler (Rosa Valetti), téměř lynčovaný počestný muž (Heinrich Gotho), či vynalézavý značkující mladík Leeser (příjemný Carl Balhaus). Film, mimo svůj historický význam, je i dnes stále svěží zábavou s jedinečnou atmosférou a téměř kacířskou polemikou lidskosti, porozumění, zloby a přetvářky. Odvážné, úchvatné, jedinečné. Stále, navždy. (11.02.2017)

Po Langově americkém filmu Byl jsem lynčován jsem se rozhodl i pro jeho nejznámější kousek. Abych pravdu řekl, tak taková atmosféra se jen tak nevidí a dnes se bohužel jede spíš na efekt než na pořádně vybudovaný příběh. Akorát mě mrzí ten useknutý konec, protože jinak by to bylo na plný počet. 90% (11.06.2017)

Vyborny priklad toho, ako sa da efektivne patrat po vrahovi aj bez dnesnej techniky a modernych kriminalistickych postupov. (25.06.2007)

Ukázka toho, že německý film nejsou jen dva nosáči či Uwe Boll, ale i geniální, a to nejdůležitější - po téměř osmdesáti letech stále působivé filmy Fritze Langa, který si může dnes již ve filmovém nebi podat ruku s takovým Stanley Kubrickem. Když nyní při psaní komentáře přemýšlím, kam německého génia žánrově řadit, asi nejvíce jsem musel skloňovat právě Kubrickovo jméno. Proč, ptáte se? Za prvé, zakomponování neobvyklých prvků do filmu. Kdyby mě někdo před filmem řekl, že většinu atmosféry bude dělat právě fakt, že film nemá hudební doprovod, považoval bych to za nelogické, v jednadvacátém století je hudba s filmem spojena natolik jako strýček Skrblík s trezorem plným peněz. Samozřejmě jsem se opět mýlil a narozdíl od Rentona to považuji za největší pozitivum filmu. Paralela s Kubrickem podruhé - oba se snažili svými výtvory vyjádřit nějakou myšlenku či vyvolat důvod k zamyšlení (Kubrick to ještě doplnil zábavností, což se o Langovi až tak říct nedá, film se trošku vleče, což ubírá na bezchybnosti). Lang má na určitý podtext dokonce vyhrazené místo - stejně jako u Metropolis to byla poslední replika filmu. Třetí, poslední a vůbec nedůležitější podobenství - realističnost. M na mě nepůsobí moc jako film, spíše mě připadá, že se pan režisér doslechl o nějaké vraždě v nějakém koutu Německa, rozhodl se zajet na místo činu s kamerou a přiblížit pomocí natočeného, jak vyšetřování proběhlo. Tohle jsou (prozatím) všechny moje argumenty, proč se mistr filmového expresionismu dosti podobá autoru nejlepšího filmu všech dob (modří už vědí). Zároveň jsem tak řekl, co se mi na filmu líbilo, ovšem nemohu ještě neopomenout samotného vraha. Herecký výkon slušný, ale řeknete, nebyl by ještě lepší, když by snímek byl němý? Zaujala mě totiž více jeho mimika než hlasový projev, i přesto je také vzhledem úchvatná záporná postava. I přes tuto subjektivní nesrovnalost a občasné táhnutí se hodnotím pěti hvězdami, hlavně proto, že když někdo mi celkem dost připomněl mého nejoblíbenějšího režiséra Kubricka, tak si jeho film je z mého pohledu zaslouží. (11.04.2009)

Ohromný film, celá první polovina je velkolepý rozjezd na tu druhou. Stavba děje, kamera, záchvěvy expresionismu... Fritz Lang je génius první éry filmu. (15.05.2010)

Jedina, byt minimalni vada na krase je vetsi absence strihu, ktery by zrychlil tempo deje. Jinak se ale jedna o vyborny film s mnozstvim velmi silnych a nezapomenutelnych momentu. Peter Lorre hraje uzasne a jeho zpoved pred tribunalem plnym kriminalniku je ozdobou v historii cele kinematografie! Vyborny scenar a misty velmi tisniva atmosfera. Fritz Lang je zcela urcite jednim z nejvyraznejsich reziseru vubec. Uzasny zazitek pro filmove fanousky. (16.06.2013)