Jurský svět: Nadvláda

Prvá polovica ma potešila, nielen návratom tých, na ktorých sme čakali tak dlho. Stále sa menia lokácie, akčné scény sú síce prehnané, ale pomerne originálne poňaté, kto by bol kedy povedal, že v tomto fikčnom svete uvidíme scény ako z Bourne Ultimatum. Druhá polovica je už ale iba variáciou na všetko, čo sme v Jurskom svete a parku videli a je to variácia naplňujúca pojem varenie z vody. Nečaká nás žiadne ohurujúce finále, proste furt sa niekde objaví praveké monštrum a málo uveriteľným spôsobom ho postavy eliminujú. Ak vás tieto pasáže budú otravovať, tak vedzte, že sa pri nich aspoň stále budete pozerať aj na Neilla, Dern a Goldbluma, takže to v pohode prežijete. (09.06.2022)

Po Zániku říše jsem šel z kina naštvaný, po tomhle paskvilu jsem odcházel jen rezignovaný. Příslib dinosauřího řádění v civilizaci prakticky nebyl dodržen, protože film se až na pár scén opět odehrává v uzavřené rezervaci, kde se něco pokazí, a dinosauři ani do děje prakticky nezasahují. Celá Nadvláda je poslepovaná jen z nezajímavých podzápletek, v nichž se většinu času spoléhá na úplnou náhodu, zcela nahodilou motivaci postav, neustálou ignoraci fyzikálních zákonů, otravný laciný fanservis a v neposlední řadě podivný střih, který postavám neustále uměle dává náskok před ultrarychlými ještěry, a hlavně magické ruce Chrise Pratta, jež dokážou kdykoliv zastavit jakýkoliv útok. Naprostá magie! Oni i ti herci všichni vypadají znudění a otrávení, jak pak nemám být znuděný a otrávený já? Objektivně je to tak 1*, subjektivně jsem se nechal mírně ukolébat návratem starých známých, z nichž hlavně Jeff Goldblum perlí v glosování debilit, které se ve filmu odehrávají, takže možná zabrousím časem na 2* s odřenýma ušima. Ale co si budeme povídat, kdysi kouzelná a majestátní dinosauří franšíza spadla na úplné dno a prakticky z ní zůstal jen laciný kasovní cashgrab. A jestli měl někdy přijít reunion původního obsazení Jurského Parku, mělo to být v lepším filmu. (16.06.2022)

Dlouho se nedaří udržet tempo na déle než jednu scénu a s výjimkou překvapivě velkolepých a několikrát gradovaných nesnází na Maltě se do děje nedá ponořit. Na každý krásný záběr připadne hloupá replika nebo přehnaný logický skok. Pochopit se to dá snad jen vzhledem k žánrovému ústupu k jistotě. Trevorrow znovu variuje vlastní Jurský svět i prapůvodní park a kormidluje v klasických vodách dobrodružné naháněčky okořeněné megalomanským lidským protivníkem. Možná proto se mi tak líbil přepálený, kontroverzní, ale zároveň dokonale jinaký Zánik říše. Nadvláda se vrací k modelu atrakce, která si splní svoje, ukáže přesně ty ještěry, na které divák čeká, spojí osudy postav, u kterých chceme, aby se potkaly - a překvapivě to i tentokrát o ten nejtěsnější chlup stačí. Jakmile se nasadí k snad hodinovému finiši, je konečně všechno na svém místě a dostávám pocit uzavření nové trilogie i kompletní hexalogie. A to je koneckonců to, pro co jsem přišel v první i poslední řadě. 70% (21.06.2022)

Tak si říkám co by tomu asi říkal starej Crichton. Když vzpomenu na jedničku, nikdy nezapomenu na ten šok, na ten údiv stejný jako měl Grant, když viděl prvního živého dinosaura. Od té doby utekla kupa vody. Tady je nám dinosaurů naservírováno hned v úvodu tolik, že člověk cítí až mírné přesycení. Vždyť ještěrky jsou to kvůli čemu tenhle film vlastně vzniknul podle skvělé knihy. Příběh byl opravdu zmatlaný a chvilkami to je jednoduchá popcornová zábava pro multiplexy. Honičky slušné, hlavně ta na Maltě. Některé scény byly fajn, třeba ta s katapultovací sedačkou na stromě, nebo v žabincovém jezírku. Účast Granta a Sattlerové s Malcolmem potěšila. Hodně to filmu pomohlo. Dámy prominou, ale fakt chlapi zrají a ženské stárnou. Zatímco Goldblum prošedivěl a Neill vypadá jako z jedničky, Dernové vrásky nevyhladila ani filmová kosmetika od Dermacolu .-). V souhrnu je to zase film nabušený akcí, plný ještěrek a hmyzu se známými hrdiny. Nic nového ale nepřináší, mění se jen lokace a druhy dinosaurů. Dávám za tři raptoří drápy. * * * (05.10.2022)

"V T-Rexově žaludku, kritikova kost, což je celkem v pořádku, prudil nás už dost." Kudy z nudy? Jít krmit ještěrky do Dinoparku (u nás v Plzni) nebo se od nich nechat okusovat v kině? Cenově nastejno, ale v kině je větší tma a v ní číhá zubatá nostalgie, ergo lepší zážitek. Což taky byl a to navzdory kázání filmových, geneticky upravených kritiků a jedné šupinaté kritičky, jak mám být nespokojen, hledat na tom druhohorní mouchy a frflat, že je to dlouhé jak evoluce. Co by asi Juráči řekla moje babička? "No jo, na těch dinosaurech člověk vidí, jak život letí." A měla by sakra pravdu. Téměř třicet let již uplynulo od doby, kdy mi T-Rexík v letním kině v Olomouci poprvé dával pac (já mladý a romantik, život před sebou), to už je pořádná flákota nostalgie. Něco jako setkání spolužáků ze střední po 30 letech, tam taky neřešíte scénář, střih či triky, prostě si jen fajn pokecáte, ukážete si vzájemně zubní protézy, uznale drcnete tlamou do džípu či karavanu, sdělíte si počet dětí, příp. i manželek, hodíte na gril pár sarančat a tak. Když dorazí i nějaký Plivač, náladu to nezkazí. Prostě prima sraz. (11.06.2022)