John Wick 2

Something wicked this way comes! V jedničce měli čokla, ve dvojce umělecké ambice. A tváří se při tom stejně smrtelně vážně... a já jim to tentokrát žeru. Důkaz toho, že headshoty patří do galerií a pozdní bondovky jsou možná přežité, ale svým důrazem na stále troufalejší sety ovlivňují i filmy, od kterých byste to úplně nečekali. Zároveň se Stahelski otrkává jako režisér a ještě víc si hraje s timingem akce, který, na rozdíl od mnoha kolegů, považuju za podstatně vymazlenější než v jedničce (už ani nevím, kdy jsem se tak přiblble usmíval při vyzbrojovací scéně). Wick se chytil přesně toho, co mě v jedničce bavilo nejvíc – zvláštní mytologie bratrstva zabijáků – a doplňuje další zajímavé střípky. Hlavní ingrediencí vedle vymazleného vizuálu, bláznivě pompézní scénografie a fantastických choreografií je pochopitelně Keanu. Ten jde proti módě osvalených bijců a zabíjí stále stejným a stále stejně průrazným pohledem. Reeves se vrací mezi elitu dveřmi, od kterých to ještě před třemi lety nikdo nečekal. A já nemůžu než konstatovat, že na trojku ve stylu "him vs the world" se prostě těším. Velmi, velmi milé překvapení, které se stejnými figurkami zahrálo ještě lepší partii. (17.02.2017)

Že by se vrátil John Woo? Jen s dravějším a agresivnějším stylem? Docela by mě zajímal počet protivníků, které John Wick poslal navždy odpočívat. Chad Stahelski má několik kaskadérských zářezů a je na něm patrné, že osmdesátá a počátek let devadesátých jsou jeho šálkem kávy. Akčních perel je v posledních letech pramálo, tohle je navíc mile nadsazené, choreograficky elegantní a sakra přehledné. Dvojka je znovu velká radost. Sic musím upozornit, že z jedničky jsem na zadek úplně nesedal. Prostě moc fajn podívaná, ale pár bodíků k úplné spokojenosti chybělo. Nelítostný prostřelovač hlav Wick si vůbec neodpočinul, jen zakopal bouchačky pod podlahu ve sklepě a chtěl si užívat se svým psem beze jména. Jenže ťuk ťuk, ve dveřích se objevuje starý známý s kšeftem, který nemůže odmítnout. Jenže odmítl, přišel o bejvák a už se to celé vezlo. Trošku víc se dozvídáme o celém tohle zvláštním světě mezinárodních špičkových vrahů, jinak se ale vše točí okolo drsné akce, naštěstí tvůrci pochopili, co silného obsahovala jednička a přicházejí s tím v ještě hutnějším podání. Keanu Reeves nezklamal, pevně věřím, že se ještě k roli vrátí. (28.05.2017)

Orgasmus? Nejlepší akčňák v kinech od dob posledního Mad Maxe? Adrenalinová jízda horskou dráhou? Dokonalá souhra akce, pohybu, hudby, barev a černého humoru? Ano, to všechno je pokračování Johna Wicka. Navíc, při závěrečné scéně se nelze netěšit na trojku, která - doufejme - dorazí co nejdřív. Chci další nášup. (06.03.2017)

Těžko uvěřit, že dvojka je o tolik lepší než jednička, ale opravdu ano. První John Wick měl velice stupidní příběh - to by ještě nevadilo, avšak on se jej jaksi snažil prezentovat jako něco, co je pro něj, jako film, důležité. Přitom stejně šlo jen o to, kolika nýmandům zvládne Keanu Reeves střelit do ksichtu z pěti centimetrů. John Wick 2 si to plně uvědomuje a prezentuje svůj děj v příjemně nadneseném a nebojím se říct, že až záměrně absurdním duchu. Přesto si však, jako film, zachovává vážnou tvář. K tomu filmu nejvíce dopomohly brilantní a místy mrazivé akční scény. Souboje jsou naprosto fantastické, jednak přehledné a jednak velmi syrové a stoprocentně realistické. Zkrátka akční bomba! A charakter Johna Wicka se po dvojce řadí mezi největší akční drsňáky. Snad by ustál i srovnání s ikonickým Arnoldem a Slyem, když budou mít svůj horší den. :) 9/10 (16.06.2017)

Čím je druhý díl Zátahu ve vztahu k tomu prvnímu, tím je druhá kapitola Johna Wicka k té první aneb kterak se tvůrci poučili z vlastních chyb. Pěkných pár uherských let se nedalo na tuzemských plátnech kochat tak přehlednou, rozmanitou (ty tam je jednotvárnost akce z jedničky) a především nápaditou kompozicí, estetikou i choreografií poctivých kontaktních akčních scén. A když k tomu navíc i "povinný dějový rámec do počtu" vlastně není zase až tak do počtu, tak co víc ještě po nekompromisním přímočarém akčňáku ze staré školy žádat? Snad jen pomyslnou třešinku na dortu v podobě vygradování památné finální přestřelky v galerii také neméně památným soubojem jeden na jednoho; třetí kolo "Wick vs. Cassian" si o to přímo říkalo. (23.02.2017)