Utažení

Ženská s tvárou Mackanzie Davis hovorí na obraz ženy, že je creepy? To vážne: Ja som sa viac bál jej. Ale keď sa zapol ten šijací stroj, fú to som sa zľakol, až mi vytiekli z úst ovsené vločky. Uznávam však dobrú hudbu, tie skrivené husle furt vedia priniesť atmosféru. Ale len kvôli zlomeným stardivarkám si to nezaslúži viac ako 2 hviezdy. (24.02.2020)

Mackenzie ide do veľkého sídla učiť malé deti z ktorých minimálne Finn je pekný spratek a popri tom ju strašia duchovia.Keby to bola typická ducharina s pár lakačkami a jasným koncom tak by to podľa mňa malo lepšie prijatie. Menej je niekedy viac a síce sa tvorca tým koncom snažil šokovať, napokon však celý film akurát zhodil. Lakačiek málinko a slabé, duch o ničom, jediné čo chválim je Mackenzie na ktorú sa dobre pozerá a postupné vystupňovanie deja.Ten koniec ma ale ohromne sklamal nemôžem viac ako 1*. (13.04.2020)

Nic proti Mackenzie Davis na kterou se vždy, i zde, kouká dobře, ale tohle byla hrůza. Nechápu proč příběh zasadili do 90. let když bylo zřejmý že by moc rádi měli spíš léta 70. Kvalitu jako vždy táhlo dolů otravný dítě a chodící mop ze Stranger Things. Zápletka mi přišla idiotská a závěr ještě horší. Pár solidních záběrů to mělo takže kameramanovi smekám ale zbytek ééééé. (15.01.2022)

Na rovinu, díky vyústění, závěru, pointě, nebo jak tu strašlivou ohavnost mám nazvat, jsem byl hned po skončení filmu rozhodnutý, že tomu prásknu bez slitování Odpad!, jelikož tak nasraný jsem ještě při závěrečných titulcích snad nebyl. Co to sakra bylo za konec? Já ten závěr prostě naprosto nepobral, nepochopil, absolutně netuším, jak to jako tedy dopadlo, tohle je prostě totální scénáristické fiasko a selhání v jednom, a mě to jednoduše urazilo, protože věnovat devadesát minut něčemu, co nakonec žádný konec nemá, to naprosto odmítám respektovat a tolerovat. Po zklidnění emocí ale nakonec dám The Turning slušné dvě *, neboť až do toho prokletého závěru se nejedná o až tak nekvalitní podívanou, spíš naopak, jelikož když třeba konkrétně vezmu v potaz skutečně působivou a tajuplnou atmosféru, syrovější vizuální zpracování, pár fungujících napínavých scén, či v neposlední řadě tajemné postavy a hlavně jejich opravdu výrazné herecké představitele, v čele s démonickým mladíčkem Finnem Wolfhardem, tak to vše je zde na, v rámci možností a divácké vstřícnosti a jemné nenáročnosti, na docela vysoké úrovni a rozhodně tak nelze tuto podívanou považovat za nudnou, či vyloženě nepovedenou, přestože samotná zápletka žádné terno není, nepřekvapí, nestrhne, ale opakuji, především po technické stránce funguje vážně dobře. Několikrát zmiňovaný závěr se nicméně skutečně naprosto vymkl kontrole a tudíž jakýkoliv nárok na pozitivnější zážitek, či lepší hodnocení tak nepřichází v úvahu. (19.10.2021)

Komu straší ve věži...ehm..kdo to straší na záhadném panství. Režisérka se patrně ukájela pohledem na rajcovní Mackenzie Davis. A zapomněla dát svému dílu smysluplnost. A hlavně zapomněla, že točí horor. Vylezl jí z toho nestrašidelný propadák, který je příkladem toho, jak se nemá točit horor. Začátek ještě nevypadá nejhůř. Mladá soukromá učitelka přijíždí na hrozivě vyhlížející panství udělit své nesexuální lekce dvěma sirotkům, rozverné sedmileté divce Floře (Brooklyn Prince), co asi měla působit záhadným dojmem(?), jak to u "hororových" dětí bývá zvykem, a jejímu staršímu bratrovi, mladému jinochovi Milesovi (Finn Wolfhard), který se asi do ní zamiloval(?), chová pavouka, preferuje jezdectví a vykazuje nepřístojné chování, načež se jí dostane přijetí u dlouholeté služebné (Barbara Marten), která působí strašidelně a hlavně má přehled o všech podivných událostech, ke kterým zde došlo. A mladá učitelka pranic nedbá toho, že její předchůdkyně tady před nedávnou dobou předčasně a za podivných okolností sbalila kufry. A nepřehlédnutelný je i fakt, že učitelka má mámu, co jí tak trochu straší ve věži(?) (Joely Richardson) A hned od prvních minut je to všechno výše vypsané stejně jedno, neb děj se ubírá různými směry a není si schopen vybrat, jaký mu bude vyhovovat nejlépe. Režisérka Floria Sigismondi vyvolává zmatky, neustále diváka vláčí po prostorách panství a jeho přilehlého okolí a vydatně praktikuje jakési nejasné a rádoby strašidelné výjevy a úkazy, nicméně téměř vše se míjí účinkem. Zvláště když v závěru téměř nic nedává smysl a divák se jen dohaduje, jak to celé bylo myšleno. Paranormální jevy sice nemají odbytou fazonu, hrstka scén dokonce vyvolá příjemné mrazení, herci se snaží, Mackenzie Davis je sympatický objekt touhy, ovšem chyba dlí už v ukrutně dementním scénáři a decentní a vážně míněný přístup režisérky je poměrně směšný. Strašení na úrovni mateřské školky už opravdu neocením. Pokusná forma strašit tedy zůstala jen pokusnou formou, načež je vše korunováno sledem nepochopitelných a povětšinou nezáživných až zaostalých scén, což je ještě horší. Pokud tedy nejste zarytými fanoušky hlavní hvězdy filmu, jedná se v podstatě o ztrátu času. Floria Sigismondi se po téhle tvůrčí hrůze hned tak ke kvalitní (hororové) produkci nedostane. Nedomrlé psychologické prvky ovšem může v budoucnu ještě uplatnit v jiných žánrech. 4/10 (19.05.2020)