Život je krásný

Tak jako nemám rád americký patos v konverzaci, tak mi občas vadí italský polopatystycký humor... Ale kvality tohoto filmu nakonec převážily jeho mouchy a mušky, přestože jde hodně vidět, že Benigni není režisér od přírody... Zajímavý pohled na holocaust, ...jak se říká : Sranda mosí byt, aj dyby tatu věšali... (14.04.2005)

Velice naivistický, ale právě proto roztomilý a příjemný snímek. Hotové filmové pohlazení po okoralé duši diváka. Je dobře, že se ještě v době Texaských masakrů a Hostelů točí právě takovéhle filmy. Je to sice doslova a do záběru filmová pohádka pro dospělé, ale je tak průzračně naivní a nehraje si na nic víc než na samu sebe, že se nedá na danou hru Robertu Benignimu nepřistoupit. Samozřejmě že hrubě zkresluje válečnou realitu a postavení Židů v době holocaustu a že malý kluk neprokoukne naivní tatínkovu mystifikaci a hru také těžko uvěřit, ale o to v tomhle snímku nejde. Tady jako v pohádce dobro vítězí nad zlem a vše je černobílé - fašisté a Němci zlí a rodinný svět tak dobrý... A navíc ty roztomilé romantické vtípky, týkající se hlavně neskutečně nápaditého dvoření... Ta ,,princeznička" se ale má :-) A nelze při reflexi Benigniho filmu nevzpomenout na proslulého Diktátora, kde Charlie Chaplin podobně idylicky, ale v kontextu doby a filmu naprosto geniálně, zparodoval samotného strůjce všeho toho zla, Adolfa Hitlera. Zajímavé by pak určitě bylo zeptat se slavného Itala, nakolik se nechal inspirovat legendárním východoněmeckým filmem s excelujícím Vlastimilem Brodským Jakub lhář, jehož stylizace se velmi podobá Benigniho snímku... (25.01.2007)

Já nemám rád Benigniho a jeho humor už vůbec ne, možná bych spíše mohl napsat nesnáším, nenávidím, jsem na něj alergický, ale to by mi přišlo moc přehnané. I přesto je však jeho snímek Život je krásný takovým roztomilým neviňátkem v jeho tvorbě. První polovina filmu vypráví Guido Oreficeovi, což je číšník, jehož život by se dal nazvat vtipem. Překypuje smyslem pro humor a dostává se z jedné nezáviděníhodné situace do druhé, jednoho dne mu však spadne do náruče půvabná Dora, kterou nazývá až do té doby, než si ji vezme a zplodí s ní syna, princezno. Jenže přijdou nacisti a jelikož je Guido žid, je i se svým synem (v té době již pětiletým) odvezen do koncentračního tábora. Tam se však bohužel dostane i jeho žena nežidovského původu, a to jen protože nechce svou rodinu v žádném případě rozdělit. Guido však tají svému synovi pravdu a vypráví mu o tom, že tento výlet má jako dárek k narozeninám, prý se jedná o hru, v níž může vyhrát opravdový tank, to je věc, po které Giosué (syn) velice touží... Pokud by ten film byl jen takovýhle a popisoval by život v koncentračním táboře, jako komickou situaci, rozhodně by se mi nelíbil a rozhořčil by i hodně lidí, kteří jej zažili. Jenže tak to vůbec není, režisér nám dává možnost nahlédnou do otcova nitra, vidíme jak už by pomalu vzdal život, sledujeme jeho utrpení a víme, že žije jen pro svého syna, proto se film stává nádherným válečným dramatem, které si zaslouží jak přízeň diváků, tak ocenění... (01.01.2006)

Tak určitě velmi silný příběh s opravdu dojemnýmy momenty. Nicméně podle mého názoru, je to všechno lehounce nereálné a mírně zjednodušené. I když je myšlenka perfektní, scénář by mohl být detailnější a více dramatický. R. Benigni se spíše soustředil na herecký výkon, než na režii. Nicméně jeho herectví je výborné. Tohle je prostě romanticko-dramatický pohled na období 40tých let v Evropě. Na toto téma, je pro mně naprosto naplňující československá válečná kinematografie. Tento film má v sobě ovšem svoje kouzlo, které u mě drží ty 4 hvězdičky. Jednoduchý, ale přitom kvalitní humor a silné emoce (Guidovo legrační pochod na smrt, nebo konečné setkání matky a Giosuého) tyto scény musí každého diváka chytit za srdce, protože dnes je doufám každému jasné, co se za ostnatými dráty skrývalo. (03.10.2011)

Na doporučení známých jsme si sehnat tuhle rádoby hitparádu, která je tak krásná a naádherná. Tak to alespoň znělo a já hlupák natěšený usedl a sledoval. Vážení, kdybych to věděl dřív... Už nikdy víc! Pokud tohle někdo točil ze záměrem, že i ve špatných situacich si můžeme udělat legraci nejen ze sebe?! Tak to točil hodně špatně, první hodina byla poměrně zajímavá, začátek se vydařil asi nejvíce, ale potom se z toho stane vydíračka a ten ubohý konec... Vlastně co to vůbec bylo? Vtipné jen občas, vážné scény jsou křečovité a zbytek nuda. Jakoby ti herci to meli napsano na čele - tohle je smutný film, na konci brečte! A tohle je právě vtipná pasáž, smích! A tady otevřete pusu a udělejte "vaaau"... Opět se utvrzuji v tom, ze nemuzu davat na usudky jinych ani na hodnoceni! 3/10 (16.03.2008)