Watchmen

Pár věcí bych rád vyzdvihl - jednak velice promyšlený a komplexní scénář a zápletku, druhak dobrý výběr herců, zvláště ve vedlejších rolích a nakonec rozhodně hudbu od Treznora a Rosse v kombinaci s klasickými skladbami, které měly sílu a byly použity většinou ve správné momenty. Co ovšem oproti Moorově původnímu komiksu - a jeho filmové adaptaci - až bolestně chybí je větší ambivalentnost charakterů. Ačkoliv u některých vedlejších postav se u seriálu tvůrci snažili o jejich plastičnost a nejednoznačnost, hlavní postavy - i záporné - byly poněkud černobílé (a to není žádná narážka na ústřední téma seriálu). A navíc zde bylo bohužel až moc patrné, že Moorův promyšlený filozofický koncept zde byl buď nepochopen nebo záměrně roztříštěn. Jinak si nedovedu představit proč, když Moore záměrně udělal z Dr. Manhattana bytost, která už není schopná skutečné empatie, protože se vzdálila ve své "božskosti" příliš lidskému, je zde napasována do role milence/manžela, což krom porušení geniálních záměrů původního tvůrce nedává v podstatě absolutně vůbec žádný smysl v samotném příběhu (asi nejnesmyslnějším faktem zůstává, proč právě ze všech žen světa Angela?). Rasistický kontext je zajímavý - i když motivace té záporné strany mohly být více rozvinuty - ale řekl bych, že původní komiks Strážců měl mnohem širší a větší záběr, což se mi na něm líbilo - nešlo zde jen o problémy etnické či rasové, ale problémy takříkajíc všelidské a koncept dobra a zla, případně jeho neurčitosti, byl v původním díle pojat mnohem hlouběji a mnohovrstevnatěji. Nicméně shrnuto a podtrženo i tak moc dobrá práce a zajímavé navázání na jednu z nejlepších grafických novel všech dob. (18.08.2020)

Naprosto chápu znechucení Alana Moore, že se někdo pokouší vydojit víc ze stále geniálního mnohovrstevnatého komiksu, kde vše bylo geniálně propleteno a dovedeno k dokonalosti. Seriál pokračující v původním příběhu po letech vzal do rukou únavný kreativec Lindelof, kremator série Vetřelec a autor podivných pseudofilozofických seriálů ala Lost nebo Leftovers, se kterými si nakonec ani sám nevěděl rady. Vytváří tady zvláštní alternativní historii USA, kde místy provokuje současné nálady a jako původní detektivní komiks by TV Watchmeni i se svým otravně předvídatelným a kýčovitým koncem možná zaujali víc. Seriál ale táhne dolů právě snaha propojit ho s komiksem, na jehož úroveň a hloubku rozhodně nemá a úplně zabolí, jak si tvůrci napsali např. starého Adriana Veidta (nic proti Ironsovi, ale prdící protivný stařec to určitě nebyl). Jak už to u seriálového Lindelofa bývá, děj nás táhne přes různé zavádějící okliky jinam, aby nakonec zahodil naznačovanou snahu o společenský přesah, spletl dění do vyústění, které nebude úplně dávat smysl ani logiku a čekal potlesk. Nicméně, z průměrnosti tahá seriál pěkná výprava, dobré obsazení a přece jen mě upřímně potěšila barová epizoda, jejíž konstrukci lineárního času scénárista plně převzal z předchůdce, aby jí jen přizpůsobil účelům. Alan Moore měl ale pravdu. (10.01.2020)

Protože jsem v roce 2009 viděl film, tak jsem od toho čekal dost jiné věci a z počátku mě ani moc nenadchnul. Později jeho kvalita stoupala, ale taky mě šokovala některá kontroverzní témata. Přestože u posledních dílů už by se dalo mluvit o 5ti hvězdách, tak se stoupající kvalitou to i rychle skončilo ne moc silným finálem. Podle mě tomu pár dílů chybělo. (13.02.2020)

Seriáloví vačmeni se stejně jako ti celovečerní povedli. Líbí se mi, že to navazuje na filmové události a celé to vlastní univerzum má prostě atmosféru, že by omámila i otrlého podpažního čichače z oddělení ležáků. I když se v tom zpočátku moc neorientujete, přibývají další a další informace a stává se to dost obsáhlým, nakonec se v tom vyznat dá a postupně se nám to vše krásně propojí, jak v pěkně vyváženém gastronomickém menu. I když je pravda, že se nebráním tomu, že se na to podívám někdy znovu, abych pochytil i ty různé detaily. Seriál se vůbec nemá za co stydět, ba naopak - nejen že úspěšně pokračuje v tom, co započal film, ale navíc si to drží i stejnou kvalitu. Za zmínku stojí i obstojný soundtrack Trenta Reznora a Atticuse Rosse a navíc jsou velmi vhodně zvolené i jednotlivé písně u různých scén (a závěrečných titulků, které jsem jen kvůli tomu vždy nechal dojet až do konce). Vůbec jsem nečekal, jak se bude děj odvíjet - že se dostaneme od rasových nepokojů až ke zničení Dr. Manhattana, to by mě nenapadlo ani ve snu. Jedinou připomínku mám právě k Dr. Manhattanovi, u kterého mi vadilo, že mu byly vidět oči a nebyly to jen bílé škvírky - to mi k němu moc nesedělo a vypadal zbytečně moc lidsky. (21.09.2022)

Vzdal jsem to v průběhu pátého dílu. Nikdy jsem se moc nezamýšlel nad konceptem maskovaného hrdiny. Proč taky, že? Tento seriál mně však nepřiváděl k ničemu jinému, jenom k úvahám tohoto typu. Ti původní Watchmeni Alana Moorea měli tohle zřejmě jako jeden ze svých hlavních záměrů, tady, dovolím si tvrdit, i přes sarkasmus jedné z postav, se pocit absurdnosti celého konceptu dostavoval ze zcela odlišných důvodů. A Jeremy Irons, můj Bože..., asi jako Jan Tříska v Black Eagle s Jean-Claude van Dammem. (16.12.2019)