Na vodě

Na vodě (2016) odpad!

Ať už je to v tý naší malý plitký kaluži Nova nebo Prima, nebo vlastně jakákoli komerční stanice, blijící do éteru hovna v barvách striktně komoušských, může být člověku okamžitě jasné, že ať uzří novinku s jakkoli ojedinělým názvem, bude se jednat o totálně uleželý zvratek, vytažený až z nejtemnějšího kouta Mordoru, lépe řečeno mordorské dílny, kde operuje zhoubný nádor Troška. Ten s tímhle počinem, kupodivu, nemá společné ani kalhoty, ačkoliv to jeho stylem humoru silně čpí. Ono totiž není lepšího nápadu, než obsadit zvučná jména totálních neherců do naprosté rádoby na vesničany působící slátaniny, která nemá hlavu, natož pak patu. Kdejaká mamka, která se zrovna v sedum vrátila od pásu, zfackovala haranty a starýho, totiž celá natěšená zasedne do provalenýho křesla, nastartuje svýho malýho pomocníčka, u kterýho si tentokrát nezapomněla vyměnit baterky a je celá natěšená, až se zas objeví ten krásně pomatený, zfanatizovaný Tomášek Flusů, který umí dobře hrát maximálně tak na kytaru a zláká zase nějakou oběť na svuj hausbót, kde jí ve svém kovbojském klobouku naštěká do boudy. Mamka pak možná vzpomíná na léta, kdy se proháněla s bizony po prériích, škrábala se s nimi o stromy a třásla se při zvuku železničního oře. Jenže, tahle osoba je asi tak jediná, která dokáže něco tak nehezkého ocenit. Proč totiž nevyužít milionů, kterými disponujete k točení naprosto impotentních fekálií, kterýmž se směje i moje babička? Je nás deset míčů, máme spousty chtíčů, nasráno v hubě a v rukách p_ču. Fuj (17.03.2016)