Reklama

Reklama

Past

(TV film)
Trailer
Česko, 2020, 94 min

Režie:

Viktor Polesný

Předloha:

Šárka Maixnerová (kniha)

Scénář:

Viktor Polesný

Kamera:

David Ployhar

Hudba:

Zdenek Merta

Hrají:

Zuzana Stivínová, Adam Vojtek, Štěpán Gajdošík, Igor Orozovič, Jitka Ježková, Kristýna Frejová, Lenka Zahradnická, Daniel Bambas, Jan Novotný, Jan Teplý ml. (více)
(další profese)

Obsahy(1)

V roce 1951 dostane známá česká herečka Jiřina Štěpničková (Z. Stivínová) dopis z Rakouska od režiséra Františka Čápa, který nedávno emigroval. Zve ji na západ a slibuje role v divadle i ve filmu. Je to lákavá nabídka, protože v divadle, kde hraje, velí spíše muži v plukovnických uniformách, než skuteční režiséři a umělečtí šéfové. Panuje tu tuhá stranická disciplína a repertoár vypadá podle toho. Budoucnost herečky v komunistickém Československu, které je pevnou součástí Sovětského bloku, je neradostná. Zvláště pro ženu, které komunistické ideály nikdy nepřirostly příliš k srdci. Rozhodne se tedy, že využije příležitosti a uteče. Spolu s nevelkou skupinkou lidí a malým synem Jirkou (A. Vojtek) se svěří do rukou převaděče a podnikne riskantní cestu přes hranice. Ale něco je špatně. Chytnou je. Všechno bylo předem připravené. Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná… Film nemapuje jen tragický osud herečky Jiřiny Štěpničkové, ale vypráví o době, kdy vyšetřovatelé Státní bezpečnosti byli neomezenými pány nad lidmi, kdy herci z divadla žádali soud o co nejvyšší trest pro bývalou kolegyni, kdy ti, co se nepřidali k davu, byli zatracováni a ponižováni. Vypráví o době, která by se už neměla nikdy opakovat. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (156)

honajz 

všechny recenze uživatele

Jen bych opsal komentář Skuby47. Prostě úkol zněl jasně - komunismus byl zlo, je nutné to ukázat celé pouze černobíle a paní Štěpničková se už nemůže bránit (myslím, že její syn vystoupil jak proti knize, tak proti tehdy teprve chystanému filmu, alespoň v jeho 13. komnatě), tak to prostě osolíme, aby si lidi u obrazovek mohli opět říct, jací ti komunisté byli k.rvy. Což o to, byli, ale pokud to lidem cpete do hlavy v osmi filmech z deseti, když to celé pojmete bez jakýchkoliv nuancí, jen jako černou a bílou, nic mezitím, vyleze vám z toho agitka naruby. A přesně takhle tenhle a hodně dalších filmů a seriálů z dílny ČT v poslední době vypadá. Chápu, že jim vadí komunisté ve vládě, ale když prezident Havel řekl, že se udělá tlustá čára za minulostí, tak holt je teďko zbytečné brečet, že se tenkrát ani jeden komunista nedočkal soudu. Přijde mi, že paní Štěpničkvou si tvůrci vzali jako beranidlo a rukojmí současně, aby natočili politicky agitační paskvil, kterému ke všemu chybí jak herecké, tak filmařské kvality. Věcně zajímavý je i komentář satora. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Výjimečný námět o slavné herečce v rukou neúprosné totality, bohužel ne úplně výjimečný film. Zhlédl jsem ho s velkým zájmem a ač jsem viděl mnoho podobných tematických filmů, řada pasáží stejně tak na mne dokázala díky síle osudu Jiřiny Štěpničkové hodně zapůsobit, stejně tak zpěv písní (nejdříve lidovky ve vězení a pak jakého si šansonu od herce na jevišti po návratu Štěpničkové z vězení). O to víc mne mrzí poněkud nekonzistentní zpracování s řadou útržkovitě rozehraných scén a rychlých skoků přes roky. Zuzana Stivínová předvádí coby Štěpničková skutečně strhující výkon, ale dostává se jí v záplavě zkratkovitého vyprávění a spoustě vedlejších linek až žalostně málo prostoru na to, že jde o hlavní postavu. Škoda, protože i díky Stivínové tohle mělo našlápnuto mnohem dál, než aby se ze snímku stal jenom další z řadových (TV) filmů na téma komunistické totality. Zcela vedle ponechávám při hodnocení faktografické motanice (např. tu, že stejnojmenný Fričův okupační film Past vznikl i měl premiéru v roce 1950, tedy o rok dříve, než se příběh z tohoto filmu, kde se Past teprve chystá natáčet, začne odehrávat) a uvažování nad tím, zda (ne)bylo vhodným nápadem udělat skoro všechny ostatní postavy zcela fiktivní a těmi reálnými pouze volně inspirované. I tak budiž tvůrcům vděk za toto důstojné ohlédnutí k tragediím v poválečném Československu, tentokrát skrze skutečný příběh herečky, jejíž tvář, velký talent a neotřesitelný temperament nás provází v celé řadě filmů pro pamětníky. [65%] ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Co udělalo rozdělení matky a syna na 9 let s jejich duši si vůbec neumím představit... A neumím si ani představit jak se k tomu může někdo propůjčit... Film mě nepřesvědčil, možná by příběhu více prospěl dokument... Neznámí herci naprosto nezajímaví a špatní... Film se ne vždy drží skutečností.Fakta z případu z Jiřinou Štěpničkovou naleznete v těchto dokumentech:Diagnóza: Smrt nenávistí,Neobyčejné životy: Jiří Štěpnička, Příběhy železné opony: Jiřina Štěpničková: Generální prevence. Tvůrci se vyhnuly všem reálným jménům z případu. Nejčastěji vyslovovaná jména nejvíce aktivních herců kteří žádali smrt Štěpničkové jsou: Světla Amortová , Soňa Neumannová , Světla Svozilová  a Jarmila Švabíková . Rozhovor s režisérem Polesným. Jiří Štěpnička sice odmítl číst scénář, ale projevil Vám důvěru. V čem Vám při natáčení pomohl? Nejdřív jsem Jirkovi napsal dopis, plný omluv, úzkostí a obav z toho, že se bude dívat na svůj vlastní příběh. Jirka scénář číst odmítl, po několika stránkách – kde je popsaný ten útěk, to musel odložit, protože ty vzpomínky pro něj byly bolestné. Známe se léta a on mi vyjádřil plnou důvěru. Ale po čase se se mnou sešel, dlouho jsme si povídali a hodně zajímavého jsem se dozvěděl. Dokonce mi nabídl ten batůžek, ve kterém ho máma na té hranici nesla. Nezanedbatelné bylo, že se s ním sešla i Zuzana Stivínová a to bylo pro nás hodně podnětné. Pouštěl jste hotový film Jiřímu Štěpničkovi? Co na něj říkal? Byl opravdu hodně dojatý. Příběh herečky Evy jednoznačně vykazuje reálie Vlasta Chramostové, kterou po odmítnutí podepsání petice proti Štěpničkové donutili ke spolupráci s STB. Herec který skočí z okna, ve filmu pod jménem  Klánský, je ve skutečnosti  Jiří Plachý. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Pan Polesný by po druhé světové válce zřejmě udělal skvělou kariéru jako tvůrce budovatelských filmů. Schematičnost, popisnost, absence autorského rukopisu, správně uchopená politicky uvědomnělá témata... To vše i v tomto filmu tradičně doplněno návodnou hudbou a podivným castingem herců ve vedlejších rolích (kteří jsou tentokrát verbováni zřejmě i z ochotnických kruhů). Přitom i tady - stejně jako třeba u Polesného Monstra - platí, že námět je fascinující a dal by se pojmout mnoha zajímavými způsoby. Ani o velkorysý rozpočet zjevně nebyla nouze. Jenom to zase dopadlo blbě. P. S. Autorovy rutinérské opusy dávají vzpomenout i normalizačním dílům Evžena Sokolovského - včetně legendárního seriálu Gottwald. Onoho seriálu, kdy si syn Jiřiny Štěpničkové vystřihnul hlavní roli - týž syn, který je ve filmu Past neproblematicky vykreslován jako oběť komunistického režimu. Takové životní paradoxy ovšem v barvotiskových Polesného dílech samozřejmě nemají místo. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem ráda, že se staré křivdy nezametají pod koberec a nad dobou minulou se nemávne rukou. Vím, že se Jiřině Štěpničkové stala kvivda, považuji jí za velmi dobrou herečku a určitě si zaslouží pozornost. Za dobrou herečku považuji i Zuzanu Stivínovou, je ale tapově jiná než Štěpničková ... Pak se tu opět začíná rozehrávat kombinace fikce a jakési historické rekonstrukce podobně jako u Bohémy. A já se ptám sama sebe, proč mi ta fikce nevadí třeba u Masaryka, ale proč jí neodpustím tady? Rozdíl vidím v tom, že Masaryk je strhující příběh dobře vystavěný právě na fiktivní postavě lékaře. V Pasti je to do určité míry postava vyšetřovatele ... No nechám to uzrát a podívám se znovu s odstupem času. Třeba mi čas poodhalí nějaké skryté hodnoty. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (5)

  • Tvůrci se vyhnuly všem reálným jménům z případu. Příběh herečky Evy jednoznačně vykazuje reálie Vlasty Chramostové, kterou po odmítnutí podepsání petice proti Štěpničkové donutili ke spolupráci s STB. Herec, který skočí z okna, ve filmu pod jménem  Klánský, je ve skutečnosti Jiří Plachý. (sator)
  • Železniční stanice, kde přestupuje Jiřina Štěpničková (Zuzana Stivínová) při své cestě ke státním hranicím, se ve filmu jmenuje Svojšín-Černošín. Ve skutečnosti se však jedná o nádraží v Bakove nad Jizerou, okres Mladá Boleslav. Na Mapy.cz dokonce nalezneme fotky z natáčení, kde zde byla přistavena parní lokomotiva. (tommahol)

Reklama

Reklama