Past

Skutečný příběh... Ano. Ovšem, tak na půl cesty.. Jako kdyby tvůrce i po těch letech stále obestíral stín totalitní cenzury. Myslím si, že realita byla mnohem, mnohem drsnější. Tak.. hlavně nejmenovat! A nic proti Zuzaně Stivínové (fakt se snažila), ale Jiřinu Štěpničkovou jsem v ní prostě neviděla. (18.02.2020)

Jen bych opsal komentář Skuby47. Prostě úkol zněl jasně - komunismus byl zlo, je nutné to ukázat celé pouze černobíle a paní Štěpničková se už nemůže bránit (myslím, že její syn vystoupil jak proti knize, tak proti tehdy teprve chystanému filmu, alespoň v jeho 13. komnatě), tak to prostě osolíme, aby si lidi u obrazovek mohli opět říct, jací ti komunisté byli k.rvy. Což o to, byli, ale pokud to lidem cpete do hlavy v osmi filmech z deseti, když to celé pojmete bez jakýchkoliv nuancí, jen jako černou a bílou, nic mezitím, vyleze vám z toho agitka naruby. A přesně takhle tenhle a hodně dalších filmů a seriálů z dílny ČT v poslední době vypadá. Chápu, že jim vadí komunisté ve vládě, ale když prezident Havel řekl, že se udělá tlustá čára za minulostí, tak holt je teďko zbytečné brečet, že se tenkrát ani jeden komunista nedočkal soudu. Přijde mi, že paní Štěpničkvou si tvůrci vzali jako beranidlo a rukojmí současně, aby natočili politicky agitační paskvil, kterému ke všemu chybí jak herecké, tak filmařské kvality. Věcně zajímavý je i komentář satora. (18.02.2020)

Snímek měl na televizní produkci poměrně velkou publicitu, a tak jsem asi měla přehnaná očekávání. Zuzanu Stivínovou považuji za jednu z našich nejlepších současných hereček, přesto se mi zdálo, že se do téhle role nedokázala dostatečně vžít. Zkrátka jsem před sebou neviděla Jiřinu Štěpničkovou, ale Zuzanu v paruce. Film vyprávěl o smutné kapitole československé historie, nevyvolal ve mně ale žádné emoce a několikrát jsem se během sledování přistihla, že místo dění na obrazovce uvažuji nad jinými věcmi. Zklamání, Polesný svůj "Zločin v Polné" stále nepřekonal. (29.02.2020)

Po dlouhé době film vyrovnávající se s konunistickou minulostí se ctí. Snímek není černobílý, není špatně zahraný a není špatně zrežírovaný. Mezi svými kolegy tedy ční hodně vysoko. Pokud budeme film vnímat pouze jako životopisné drama, je dosti strohý. Velmi mě mrzí, že nebyla více rozvinuta postava herce sžírajícího se vinou za své angažmá u soudu. Zàběry z věznice byly jalové, místo nich bych si dokázala představit boj o sebeodpuštění, který by zajisté filmu dodal větší šťàvu. Oceňuji, že se Polesný nesnažil o patetické drama. Dokonce nabízí divákovi k zamyšlení i scénu z přechodu hranic tak, že se musí ptát, jestli zodpovědná matka vystaví vlastní čtyřleté dítě takovému nebezpečí, jako to učinila Štěpničková. Snímek má i několik chyb, mezi nimiž prazvláštně vyniká ta technická, kdy je zpočátku filmu dvakráte uvedeno v popisném titulku totéž datum. Ale je to první český porevoluční snímek, v němž postavy nejsou černobílé a nešustí papírem a především nás každým zàběrem nepodbízí, co si máme myslet. Přidám jednu hvězdičku, hvězdičku za naději, že se konečně přestanou točit primitivní protikomunistické agitky a česká kinematografie se s naší minulostí konečně začne vyrovnávat se ctí. (19.02.2020)

Za mě nevyužitý potenciál. Zvýšit stopáž (klidně i 3dílná minisérie) a prohloubit charaktery. Takhle film působil hodně ploše. Zaujal mě hodně Adam Vojtek, který by si za scénu u výslechu zaslouží aspoň českého lva. Heřmánek byl u výslechu taky hodně přesvědčivý, ale v autě už jakoby z role vypadl. Doufejme, že se doba 50. let nevrátí, protože lidí už se sice nepopravují, ale už se pomalu začíná za názory zavírat. (21.01.2023)