Všichni prezidentovi muži

Síce je film z dnešného pohľadu pomerne nezáživný a navyše úmyselne antiklimatický (či už absenciou hudby po väčšinu času alebo koncom, ktorý vlastne koncom ani nie je), napriek tomu je to skvelý príklad toho, ako vyzerajú skutočné konšpirácie, že je veľmi ťažké ich utajiť, lebo sú do nich namočené desiatky ľudí a toho, ako vyzerá poctivá novinárska práca, kde vidieť zásadný rozdiel medzi internetovým žvástom a poriadnou žurnalistikou. V tomto ohľade je film mimoriadne nadčasový. (30.08.2016)

"To si chcete klidně napsat, že bývalej Ministr spravedlnosti, ztělesnění zákona v týhle zemi, je gauner?" Kdyby jen on. Aféra Watergate jasně ukazuje, že Republikáni jsou svině, protože upláceli, odposlouchávali a vyhrožovali. Jenže oni Demokrati i ostatní politici jsou vlastně úplně stejní, takže se těším na to, až je jednou LID nakope do zadnic a převezme zpátky moc. Jenže ono to bude těžký, protože ani novináři už nejdou po těchto svinstvech a místo toho píší dle přání těch, kteří je platí. A když už se najdou, tak si jako třeba Gary Webb dvakrát v sebeobraně prostřelí hlavu. Přesto doufám, že se zase narodí, neodradí je hromadný "no comment" ani zastrašování a nebudou psát opatrně. Pak si zase zaslouží mý uznání a svůj první dodatek Ústavy. Woodward s Bernsteinem to zvládli skvěle, vtáhli mě do děje, fandil jsem jim, ale přesto mi přišlo podezřelý, že jsem nezaslechl ani jednu zmínku o prodejnosti novin. Vždyť o prachy jde přece až v první řadě. (16.07.2018)

Je to jako zabloudit v labyrintu s Timesy v rukou. Divákovi, který chce najít cestu nezbývá nic jiného, než spolu s hrdiny pobíhat sem tam a vstřebávat informace. Všichni prezidentovi muži jsou jistě užitečný film pro každého, kdo se chce něco dovědět o aféře Watergate, ale po více než dvou hodinách jsem byla všemi těmi fakty a výpověďmi vyčerpaná jako prezident Nixon. (25.01.2010)

Jde o tzv. dokudrama, tedy spojení dokumentu s dramatickým vyprávěním. Z hlediska teorie vyprávění jej ale řadím spíše do linie, kterou pracovně označuji jako „narativní filmy faktu“ (kam spadají třeba Dobrou noc a hodně štěstí nebo Zodiac). Nezajímá mě totiž ani tak reference ke skutečným událostem, ale spíše způsob zprostředkování příběhu. Více viz Douglasovy poznámky (31.08.2012)

Dost zajímavý snímek o tomto skandálu, který je dnes už každému známý. Dvojice investigativních novinářů v podání Dustina Hoffmana a Roberta Redforda jim jde tvrdě po krku. Snaží se celou událost rozklíčovat a najít pravé viníky této kauzy. Nikdo s nimi ale moc nechce spolupracovat a ani jejich šéfredaktor jim moc nevěří. Musí se tedy hluboko ponořit do vyšetřování a obětovat tomu maximum. Časem se začnou přibližovat a situace začne být i pro ně nebezpečná. Do celé kauzy jsou totiž zapojeni skoro všichni. Nakonec to přináší svá ovoce. Trochu mi to připomnělo snímek Spotlight. Každopádně si film Oscary určitě zaslouží. Zdá se do šílené, co Nixonovi tehdy málem prošlo... "Je to pro jeho dobro." (21.08.2019)